Vzhledem k tomu, že ráno máme nějaké jednání v Příboře, je začátek dnešního výletu poměrně jasně dán. Parkujeme na náměstí Sigmunda Freuda a nejdříve si prohlížíme nedaleký kostel Narození Panny Marie. Dále si nemůžeme nechat ujít rodný dům zdejšího nejslavnějšího rodáka. Poté pokračujeme Jičínskou ulicí, která nás vede mimo město a zanedlouho se ocitáme u Boroveckých rybníků. Tady nás čeká odpočinek doprovázený nepřeslechnutelným skřehotáním skokanů zelených. Proti proudu řeky Sedlnice se dostáváme do Závišic, odkud se po Štramberské ulici vracíme zpět do Příbora. Následuje zasloužený oběd v restauraci U Zlaté hvězdy a návrat domů.

Dnes se na ostravském Masarykově náměstí konala charitativní akce s názvem Pomáhej a tvoř! Pořadatelství se v rámci svého ročníkového projektu ujaly žákyně 3. ročníku oboru Užitá malba Střední umělecké školy. Výtěžek akce byl věnován neziskové organisaci ADRA, která z něj bude financovat školení pro nové dobrovolníky. Program byl poměrně bohatý – zahrnoval baletní či hudební vystoupení, výtvarné aktivity příchozích, malování na obličej a mnoho dalšího. Návštěvníci si rovněž mohli zakoupit celou řadu výrobků. Celkově lze akci hodnotit jako velmi povedenou ... zvláště, když posloužila dobré věci.

Další z řady našich letošních nenáročných výletů začínáme u vlakového nádraží ve Studénce. Vycházíme po modré turistické značce k Oderské lávce (krátká odbočka k rybníku Kačák), odkud pokračujeme po souběžně vedoucí naučné stezce Kotvice, na níž potkáváme mimo jiné ledňáčka. U rybníka Podlážka odbočujeme na naučnou stezku Školní, která nás kolem Horního rybníka přivádí zpět do civilisace, konkrétně k ZŠ TGM. Tady se napojíme na žlutou a zanedlouho obdivujeme místní zámek. Od něj se po cyklotrase č. 6011 vracíme zpět k nádraží.

Dnes se vydáváme na velmi krátký výlet ... spíše by se dalo říct nenáročnou procházku. Začínáme u Sanatorií Klimkovice v místní části Hýlov. Nejdříve směřujeme k Liduščiným studánkám, načež pokračujeme po modré (a žluté) turistické značce přes rozcestí Mezihoří a Vlčí kout až na silnici mezi Čavisovem a Zbyslavicemi, kde máme sraz s ostatními. Záhy se náš počet ustaluje na čtrnácti. Vracíme se na Vlčí kout, míříme po zelené směrem k rozcestí Údolí Polančice, ale po pár stech metrech odbočujeme na neznačenou lesní pěšinu, kterou se dostáváme ke Kouzelné studánce. Tady nás čeká dlouhý odpočinek, vaječina, pečené brambory, pivo ... prostě taková pohoda. Nakonec se všichni vracíme do Hýlova, kde výlet zakončujeme v jedné ze zdejších cukráren.

Již třetí rok po sobě během prvního května navštěvujeme Den otevřených dveří v ostravské firmě Vítkovice Machinery Group. Tentokrát si vybíráme dvě společnosti v blízkosti Dolních Vítkovic. První je Vítkovice Cylinders, v níž jsou přístupné provozy Výroba ocelových lahví a Výroba mlecích koulí; dále se zde vyrábí také nádrže či vysokotlaké akumulátory. Druhá námi navštívená společnost se jmenuje Vítkovice Gearworks. Ta produkuje především ozubená kola nebo převodové skříně a dnes zpřístupňuje provoz Ozubárna. Jako vždy se nám akce velmi líbí a už se těšíme na příští rok.

Další letošní výlet zahajujeme na tradičním místě – parkoviště u hotelu Visalaje. Ze známého východiště turistických tras Ježanky se ovšem tentokrát poprvé v životě vydáváme po žluté na rozcestí Morávka – U Surovce, odkud pokračujeme po zelené na Bílý Kříž. Cestou si nemůžeme odpustit krátkou odbočku po naučné stezce k jednomu z pramenů řeky Morávky. Na Bílém Kříži se opět napojíme na žlutou, která nás vede známou trasou přes Smrkovinu a Švarnou Hanku až ke kostelu Panny Marie na Gruni. Vracíme se zpět na chatu Švarná Hanka, kde nás čeká zasloužený odpočinek a především občerstvení. Poté se po zelené přes Smrkovinu vracíme zpět na Visalaje. Tradiční zakončení výletu obstarává oběd v restauraci U Bobra v Raškovicích.

Na svou druhou vernisáž v tomto roce se vydávám mimo Ostravu, konkrétně do Kunčic pod Ondřejníkem. Ve zdejší Galerii Karla Svolinského, která se nachází v budově stejnojmenné základní školy, dnes začíná výstava místní rodačky Mgr. Šárky Kolaříkové. Jedná se o přehlídku netradičních tvorů a také ilustrací k básním Pavla Svobody pod souhrnným názvem Sonáta hlubokého lesa. Vernisáž zahájil vyčerpávajícím proslovem bratr vystavující autorky Aleš Molata, hudební doprovod obstarali žáci ZŠ pod vedením Mgr. Marie Kahánkové, která rovněž přispěla svým zpěvem.

Výlet minulý víkend v okolí obce Bílá se nám líbil, a proto i tento týden vyrážíme na hory. Tentokrát jsme poněkud odvážnější, tedy především co se týče výškového profilu. Parkujeme ve Veřovicích a vydáváme se po žluté turistické značce. Tu na Padolí vyměníme za cyklostezku č. 6249. Od rozcestí U Pramene Jičínky chvíli pokračujeme po červené a následně neznačenou asfaltovou (jakou jinou) cestou. Zanedlouho se ocitáme na vrcholu Velkého Javorníku (917 m. n. m.), kde si nemůžeme nechat ujít rozhlednu a také nějaké občerstvení. Poté se vracíme zpět, přičemž část sestupové trasy volíme poněkud odlišnou.

Přibližně po pěti měsících konečně nastává vhodná doba na uskutečnění regulérního (i když na naše poměry docela krátkého) výletu. Jak se dá celkem logicky předpokládat, vybíráme něco nenáročného – z hlediska délky i výškového profilu. Parkujeme v obci Bílá u hotelu Bauer a vydáváme se po zelené turistické značce kolem loveckého zámečku a pramene Smradlavá až k Maxově nádrži (někdy též Maxův klaus). Tady chvíli odpočíváme a svačíme, načež se stejnou trasou vracíme zpět. Počasí je nádherné, tudíž si první výlet po dlouhé době nesmírně užíváme.

Klub železničních modelářů pořádá ve Středisku volného času Ostrava-Zábřeh (přesněji na své pobočce V Zálomu) akci s názvem Tradiční výstava železničních modelů. Jak už vyplývá z názvu, naleznete zde celou řadu modelů kolejišť s velkým množstvím vláčků, což dělá radost především dětem, ale také dospělým, kteří ještě úplně nevyrostli. Dále mají návštěvníci pochopitelně možnost zakoupení propagačních a upomínkových předmětů, případně věcí souvisejících s železničním modelářstvím.

Po necelém roce se opět vydáváme na Slezskoostravský hrad. Tentokrát je naším cílem zdejší tradiční akce nazvaná Velikonoce na hradě. Jedná se o dvoudenní velikonoční lidový jarmark s ukázkami řemesel a prodejem celé řady výrobků. Můžete tak narazit například na kováře či řezbáře, svézt se na oslovi nebo si zakoupit sladké i slané občerstvení, dřevěné nebo keramické výrobky, šperky a mnoho dalšího. Nezbytným sortimentem v nabídce mnoha prodejců byly pochopitelně i předměty přímo související s Velikonocemi – především pomlázky a kraslice. Návštěvníky navíc čekalo i množství kulturních vystoupení v podání tanečních či pěveckých souborů. Samozřejmě si nemůžeme nechat ujít poměrně nově otevřenou exposici s názvem Museum záhad.

První letošní vernisáží se pro mě stává zahájení výstavy prací žáků Střední umělecké školy v Ostravě, konkrétně 4. ročníku oboru Grafický design (ŠVP Klasická a počítačová grafika). Jak už vyplývá z názvu Rekapitulace, jedná se o výběr toho nejlepšího z posledních let. Výstava probíhá ve školní galerii SUŠi v budově Matiční. Součástí vernisáže je samozřejmě i kulturní vystoupení a pár nezbytných slov z úst vedoucí zmíněného ŠVP MgA. Evy Havelkové.

Dnes se vydáváme na tradiční ostravskou akci, kterou je již osmý ročník masopustního veselí, tentokrát s názvem Pod slovanskou oblohou. Program se odehrává především na Masarykově náměstí. Součástí oslav jsou různá hudební či taneční vystoupení, jarmark s množstvím stánků a především nezbytný maškarní průvod. Masopust přilákal poměrně značné množství návštěvníků a centrum města tak zase jednou trochu ožilo.

Opět první únorový týden, opět chata Severka v Dolní Lomné a opět lyžařský výcvik... Proč bychom taky měnili něco, co výborně funguje? Po pondělním dopoledním příjezdu následuje odpolední lyžování, které pokračuje i v úterý. Ve středu nás čeká tradiční výlet na Velký Polom (tentokrát přes Muřinkový vrch). Ve čtvrtek znovu lyžujeme, stejně jako v pátek, kdy si ovšem jedeme užít velkou sjezdovku v Mostech u Jablunkova. Večerní program zahrnuje hry, filmy, poezii, saunu, bazén, stezku odvahy, kursy sebeobrany, výbuch kotelny s příjezdem hasičů, diskotéku a především závěrečnou velkolepou oslavu s ohňostrojem. V sobotu dopoledne ještě organizujeme bojovou hru a poté už následuje balení a návrat domů. Navzdory faktu, že z důvodu špatných sněhových podmínek fungují pouze menší sjezdovky, si celý týden skvěle užíváme a při odjezdu již zamlouváme termín na příští rok.

Navzdory různým zprávám v některých sdělovacích prostředcích se i letos v Ostravě uskutečnil tradiční novoroční ohňostroj. Tentokrát se jednalo již o jubilejní desátý ročník této akce, která jako obvykle proběhla na kruhovém objezdu v Ostravě-Hrabůvce. Pořádání se opět ujal Úřad městského obvodu Ostrava-Jih. Podobné jako v minulých letech byly rovněž délka trvání i cena (přibližně 15 minut za 250 000 Kč). Jako hudební doprovod zazněly například skladby od Ozzy Osbourne, Queen či melodie ze seriálu Red Dwarf (Červený trpaslík).