Po loňském silvestrovském pobytu mimo území republiky se poslední den letošního roku vracíme k tradici horských výletů do Beskyd. Na rozdíl od předchozích let není naším cílem Smrk, ale z touhy po změně volíme známý vrchol (Malá) Prašivá. Po zaparkování v Komorní Lhotce vycházíme (sedm turistů a pes) po modré turistické značce přes Odnohu na rozcestí Kotař. Odsud pokračujeme hřebenovou trasou po červené přes Prašivou až na Malou Prašivou. Tady se k našemu překvapení nachází větší než malé množství lidí (chystají se na odpolední pouť), a tak se ani moc nezdržujeme, venku vypijeme zasloužené vrcholové pivo a odcházíme po žluté zpět do Komorní Lhotky.

Využíváme pobytu v Českých Budějovicích a vydáváme se na nedaleký nejvyšší vrchol Blanského lesa, kterým je Kleť. Láká nás především zdejší rozhledna, nicméně v Budějovicích je zataženo, a proto si žádné velké naděje na výhledy neděláme. Přesto se nenecháme odradit a autem přejíždíme do Krasetína (část obce Holubov). Z časových důvodů (odpoledne nás čeká návrat do Ostravy) tentokrát výjimečně volíme k cestě vzhůru lanovku a za pár minut se ocitáme vysoko nad oblačností. Zažíváme tak jednu z nejkrásnějších návštěv hor. Po dlouhém fotografování a užívání výhledů si dopřáváme v místní restauraci občerstvení v podobě piva a chleba se sádlem. Zpáteční cestu začínáme po modré turistické značce, kterou na rozcestí U Rezervace vyměníme za žlutou. Nad Horní Moučkou potom přejdeme na zelenou, jež nás dovede zpět k autu u dolní stanice lanovky.

I letos se v závěru roku vydáváme na tradiční několikadenní návštěvu jihočeské metropole, jejíž součástí bývá nezbytná prohlídka centra města a jeho nejbližšího okolí. Z těch nejdůležitějších objektů jsme viděli Vltavu, Jiráskovo nábřeží, slepé rameno řeky Malše, areál dominikánského kláštera s kostelem Obětování Panny Marie, hradební věž Železná panna, náměstí Přemysla Otakara II. se Samsonovou kašnou a radnicí, Vajerův mechanický betlém v kostele sv. Mikuláše, Mlýnskou stoku, Lannovu třídu a mnoho dalšího. Letos jsme procházku (kromě obvyklého punče na náměstí) ještě vyšperkovali návštěvou francouzské kavárny Café au Chat Noir (rovněž na náměstí).

Letos jsme ještě neuskutečnili pěší výlet na Lysou horu ... a protože do konce roku již mnoho času nezbývá, vydáváme se na ni (tentokrát v šesti lidech) právě dnes. Jelikož se blíží Vánoce, panuje sváteční nálada, což se projevuje už ve vlaku.

Výlet za sněhem minulý týden se nám líbil, a proto i dnes vyrážíme do přírody. Tentokrát zdvojnásobíme počet turistů a směřujeme dále od Ostravy a především do vyšších nadmořských výšek. Po vystoupení z vlaku v Bystřici jdeme po modré turistické značce až na rozcestí U Malého Kozince. Dále pokračujeme po zelené a následně žluté k turistické chatě Ostrý. Protože nás čeká již jen klesání, dovolujeme si velký oběd a také několik předvánočních Beskydských čajů. Po přibližně dvou hodinách se vydáváme na zpáteční cestu, která vede po žluté přes Ostrý (salaš) do Hrádku, kam přicházíme asi pět minut před odjezdem našeho vlaku.

Po středečním třičtvrtěhodinovém minikoncertě Jarka Nohavici se dnes vydáváme do opavského Music clubu 13 na regulérní koncert dvou seskupení. Jako předkapela úspěšně začíná folkové duo V kapse myš (Tereza Urbánková a Petr Klumpner). Hlavní událostí večera je následující vystoupení bluesfolkového dua Dobrozdání (Jiří Bosák a Kamil Quis) doplněného hned o čtveřici dalších hudebníků (Oldřich Kutra, Tomáš Havránek, Jan Stejskal a Petr Kašný). Toto seskupení představilo publiku textařský projekt nazvaný Běs v srdci mém, na jehož vzniku se přibližně dva roky podíleli Bosák, Kutra a Quis. Součástí koncertu byl i křest CD, který proběhl netradičně pohlazením. Všichni účinkující (včetně předkapely) předvedli výborné výkony a sklidili zasloužený aplaus.

Dnes od 18 hodin se přibližně na 280 místech v celé České republice zpívaly koledy. V Ostravě tato akce proběhla v Dolní oblasti Vítkovic před aulou Gong a z pódia všemu velel Jaromír Nohavica podporován Robertem Kuśmierskim. Nejprve přišly na řadu koledy Nesem vám noviny, Narodil se Kristus Pán, Půjdem spolu do Betléma, Štědrý večer a Pásli ovce valaši. Dalších zhruba 45 minut bylo vyhrazeno Nohavicovým písním, které sklidily ještě větší úspěch než zmíněné koledy. V mrazivém podvečeru se publikum zahřívalo zpěvem, tancem a především výborným punčem. Na závěr jsme ještě v Gongu navštívili první (dvoj)výstavu nově vzniklé Galerie města Ostravy „David Michalek: Slow dancing & Figure studies a Miloš Šejn: Vznášení a padání“.

Na první letošní výlet za sněhem se vydáváme jen kousek za Ostravu a jedná se spíše o krátkou procházku na vytrávení před obědem. Výchozím místem se stává Zátiší (část obce Horní Lhota). Začínáme po zelené turistické značce a přes východní okraj Budišovic se dostáváme do Hrabyně. Tady značku vyměníme za červenou a pokračujeme kolem známého památníku II. světové války do údolí Ohrozimy. Na stejnojmenném rozcestí odbočíme na žlutou, která nás přes západní okraj Budišovic přivede zpět do Zátiší. Výlet zakončíme obědem v restauraci Třebovický mlýn, kde právě probíhají Plackové hody.

Na dnešní den máme již delší dobu naplánovanou návštěvu hlavního (a zároveň největšího) rakouského města Vídně. Zajímají nás nejen různé pamětihodnosti, ale především pověstné vánoční trhy, které se nacházejí na několika místech v centru a nejbližším okolí.

Dva víkendy jsme se na výlet nedostali, a proto se těšíme na ten dnešní, i když předpověď počasí není úplně ideální. Nakonec, jak už to tak bývá, se původní pesimistické prognosy nevyplnily a celou dobu nám svítí slunce. Za cíl svého putování volíme vrchol Velký Javorník nedaleko Frenštátu pod Radhoštěm. Sice jsme ho již párkrát navštívili, ale nyní nás nalákala sotva tři měsíce otevřená rozhledna.

Po dlouhých pěti měsících konečně nacházím volný čas ve správnou chvíli a dostávám se na vernisáž výstavy. Tato probíhá v galerii SUŠi a jedná se o malby absolventa Fakulty umění Ostravské university MgA. Petra Hajdyly s názvem Čerstvé maso. Kurátory výstavy jsou již tradičně Mgr. Aleš Hudeček a MgA. Jiří Martuška, kteří se ujali nejen zahajovacího slova, ale rovněž před zraky užaslých návštěvníků provedli celosvětově první veřejnou pitvu mimozemšťana. Hudební doprovod na velmi netradiční nástroje obstarala skupina žákyň oboru Užitá malba Střední umělecké školy v Ostravě ve složení Domča, Carol, Kryšpín, Šumša a Terka.

Jeden den volna navíc se k víkendu vždycky hodí. Vzhledem k tomu, že na výletě jsme byli včera, dnešního státního svátku využíváme k návštěvě Dolní oblasti Vítkovic, konkrétně interaktivní exposice Svět techniky v objektu U6. Jedná se o přehlídku technických vynálezů od parního stroje až po současnost. Jedinečnost výstavy spočívá v tom, že si exponáty můžete osahat a vyzkoušet. Vlastnoručně (či „vlastnonožně“) tak pracujete s frézkou, vyrábíte elektřinu, stavíte most, řídíte různé druhy dopravních prostředků a provádíte celou řadu dalších činností. Podle webových stránek celá prohlídka trvá dvě hodiny, ale pokud jste hraví, klidně se protáhne na delší dobu. Bohužel vzhledem k návštěvnickému „derecho a roce“ se musíte smířit s tím, že některé exponáty budou s největší pravděpodobností mimo provoz. Alespoň tak máte důvod se do budovy bývalé VI. energetické ústředny znovu vrátit.

V téměř stejné sestavě sedmi turistů jako před třemi týdny se dnes vydáváme na výlet poměrně daleko od Ostravy, konkrétně do Rychlebských hor, což znamená docela brzké ranní vstávání, které je ale kompenzováno nočním posunem letního času na zimní. Vycházíme z Javorníku, kde si nejdříve prohlížíme centrum města, a směřujeme po červené turistické značce postupně přes Hraniční potok, hájovnu u Hoštického potoka a Kamenný most až na vyhlídkové místo Vysoký kámen. Po krátké přestávce, vyplněné výhledy a občerstvením, pokračujeme k rozhledně na Borůvkové hoře. Tady si (samozřejmě kromě výhledů) dopřáváme i svačinu v podobě výborné grilované klobásy. Poté začínáme sestupovat po modré na rozcestí Letiště a dále po zelené kolem Sedmi křížů zpět do Javorníku. V restauraci na náměstí zakončíme dnešní úspěšný den večeří a jedeme domů.

Na tento víkend máme již dlouho naplánovanou návštěvu Grazu, který je nejen druhým největším městem Rakouska, ale zároveň i štýrskou metropolí. A není to návštěva ledajaká, neboť jejím důvodem je velká sláva probíhající od sobotní jedné hodiny na místní radnici a pokračující v restauraci Häuserl im Wald. V sobotu dopoledne využíváme trochu volného času a podnikáme krátkou procházku po centru města a jeho nejbližším okolí (Hlavní náměstí, řeka Mur, několik kostelů, Dům umění či Zemský dům). V neděli před návratem domů pak ještě pozemní lanovkou vyjíždíme na horu Schloßberg, což je zřejmě nejznámější a nejpopulárnější místo v celém Grazu. Užíváme si především krásného (téměř letního) počasí a výhledů na Graz i okolí, načež si všichni slibujeme, že se sem budeme muset co nejdříve vypravit znovu.

Především z časových důvodů se dnes vydáváme pouze na krátkou procházku v oblasti, kterou si často vybírá mnoho obyvatel Ostravy pro své pěší i cyklistické výlety. Vyrážíme z rozcestí Na Honculi v Polance nad Odrou, odkud po červené turistické značce směřujeme po březích rybníků Nová louka a Velký Budní do NPR Polanská niva.