Po dlouhém přemýšlení dáváme před obvyklejším silvestrovským Smrkem přednost něčemu méně náročnému a vybíráme si výstup pod známý vrchol Ondřejník ve stejnojmenném masivu. Vycházíme od autobusového nádraží ve Frýdlantě nad Ostravicí a po modré turistické značce stoupáme vzhůru. První zastávka nás čeká u lesního baru, kde jsou k dostání různé druhy nápojů či něco malého k snědku (princip fungování je popsán na jedné z přiložených fotografií). Zanedlouho přicházíme ke kapli sv. Antonína, v jejíž blízkosti naleznete základy vyhořelé chaty Solárka, chátrající chatu Ondřejník a funkční roubenku Ondřejníček. Chvíli si užíváme zimních radovánek, poté ještě stoupáme kousek výše a nakonec začínáme klesat po asfaltové cestě. Ta je ve své horní polovině pokryta sněhem, což ocení především bobisté. V restauraci Park obědváme a vzápětí odjíždíme domů.

 Během druhého svátku vánočního se vydáváme do ostravské zoologické zahrady. Oproti hlavní sezoně má zimní návštěva jednu podstatnou výhodou – lidí se zde pohybuje velmi málo, všude je klid a nemusíte se nikde s nikým přetlačovat. Fotografové si pochvalují nerušený výhled, děti zase ocení volné atrakce. U spořivých příchozích pak může hrát roli i o třetinu levnější vstupné. Samozřejmě musíte počítat s tím, že některé zimomřivější druhy budou schované, ale v podstatě kdo není ve venkovním výběhu, je k vidění v pavilonu. Pokud tedy hledáte nenáročnou (nejen) sváteční procházku, můžeme vřele doporučit – určitě nebudete litovat.

 V roce 2014 jsme zavedli tradici štědrodenních výletů, kterou jsme z pochopitelných důvodů porušili pouze následující rok. Letos si na základě internetového článku vybíráme obec Dřevohostice nedaleko Přerova. Parkujeme poblíž zámku a nejdříve si prohlížíme zrekonstruovanou budovu válcového mlýna Františka Klevety. Poté obdivujeme náměstí s radnicí, žudrovým statkem, několika pomníky či sochami a především betlémem se sochami v životní velikosti. Pokračujeme po modré turistické značce, k níž se pod vrcholem Zajíček připojuje naučná stezka Dřevohostickým lesem. Kromě luk se vzácnou květenou nás trasa vede kolem mnoha mohylníků (mohylových hřbitovů). Cestou také vidíme přístřešek s obrázkem sv. Eustacha, památník letecké havárie, připomínku tragické smrti Inocence Nesvadby nebo obecní chatu se studánkou sv. Floriana. To už se ocitáme zpět nad Dřevohosticemi, kam sestupujeme neznačenou cestou. Přes řeku Moštěnka se dostáváme k zámku, který je mimořádně otevřený i v tomto svátečním období. Největší lákadlo bezpochyby představuje opravený mechanický betlém, k němuž se dozvíte spoustu informací přímo z úst bývalého starosty. Zájemci mohou rovněž vystoupat do vyhlídkové věže; v podkroví naleznete sbírku vah i dalších historických předmětů nebo starý věžní hodinový stroj. V areálu zámku se ještě nachází hasičské museum – to je ale mimo sezonu zavřené. O pár set metrů dále stojí renesanční zvonice s dvojicí zvonů, k nimž je odvážným návštěvníkům umožněn přístup. Ještě si prohlížíme blízký kostel sv. Havla a poté se již přes náměstí vracíme k výchozímu místu.

 V předvánočním čase se vydáváme do oderské galerie PAPE na vernisáž výstavy výtvarné skupiny Olymp. Tato čtveřice bývalých spolužáků se dala dohromady během studií na Střední umělecké škole v Ostravě a jak vyplývá z názvu dnešní výstavy, od tohoto památného okamžiku uplynulo již 20 let. Ačkoliv se jedná o poměrně dlouhou dobu, všichni jsou neustále v kontaktu (někteří dokonce téměř denně). Pověstnými se stala především jejich soustředění na Kuksu. Pavel Kozubík, Jan Čefelín, Jiří Bosák a Tomáš Plecháček nám představují nejen svá výtvarná díla, ale i trička, která vznikla speciálně pro tuto příležitost. Hudební vystoupení pochopitelně obstaral muzikálně nejnadanější člen Olympu, tedy Jiří Bosák.

 Další z tradičních ostravských vánočních akcí představují Vánoce na hradě (myšleno na Slezskoostravském hradě, žádný jiný tady nemáme). V průběhu celého prosince se zde rovněž koná výstava betlémů. Dnešní událost zahrnuje například loutkové divadlo, vánoční zvyky, kreativní dílny, ukázky řemesel, stánky s občerstvením a v neposlední řadě vystoupení několika hudebních seskupení presentujících jak lidovou, tak i historickou tvorbu. Nechybí možnost nakoupit vánoční dárky různého druhu. Především malé návštěvníky pak potěší výběh domácích zvířat.

 Stejně jako v minulých letech si ani tento rok nemůžeme nechat ujít návštěvu tradičních vánočních trhů na ostravském Masarykově náměstí. Najdete zde vše, co tady bylo i v minulosti – kluziště s možností zapůjčení bruslí, několik kolotočů, pódium pro vystupující kapely, množství stánků se vším možným a chybět pochopitelně nesmí ani vánoční strom. Oproti předchozím rokům postrádáme snad jen plošinu se zvonem splněných přání. Podobné atrakce (pouze v poněkud menším rozsahu) naleznete na blízkém Jiráskově náměstí. Jako vždy se všude pohybuje spousta lidí a centrum Ostravy tak zase alespoň na pár týdnů vypadá jako centrum velkého města...

 Poslední část našeho víkendového pobytu v Polsku tvoří návštěva solného dolu v obci Wieliczka. Tato populární turistická atrakce patří již několik desítek let na seznam UNESCO. Samotná prohlídka začíná dlouhým sestupem po 380 schodech šachtou Daniłowicza o několik pater níže. Poté již mohou návštěvníci obdivovat množství chodeb, komor, kaplí či soch. Nejpůsobivější zážitek rozhodně nabízí velká kaple sv. Kingi, případně blízká komora Erazma Barącza s podzemním jezerem. Na závěr nás čeká výjezd hornickým výtahem zpět na povrch. V dole se sice již pár let netěží, nicméně nutné odčerpávání vody a její následné odpaření přináší dostatek soli, kterou si mohou zájemci koupit.

 Nedělní ráno zahajujeme na náměstí Hrdinů ghetta, odkud se vydáváme do Schindlerovy továrny. V bývalých výrobních halách nyní sídlí Museum současného umění. Nás ovšem zajímá někdejší administrativní budova této továrny, která patří pod Historické museum. Nachází se zde stálá výstava „Kraków – doba okupace 1939–1945“. Kromě tehdejšího nelehkého života obecně je návštěvníkům přiblížen hlavně tragický osud židovského obyvatelstva. Zásluhy majitele továrny o záchranu alespoň několika stovek Židů zachycuje divácky úspěšný film Schindlerův seznam. Po prohlídce musea nás čeká nedaleká židovská čtvrť Kazimierz. Množství synagog, stylových obchodů, galerií, barů, židovský hřbitov ... to je jen stručný výčet toho, čím je tato část města přitažlivá. Na zdejší tržnici si kupujeme zapiekanku (zapečená bageta s houbami, sýrem a dalšími přísadami dle výběru), načež následuje přejezd do Wieliczky.

 Po loňském adventním výletě do Budapešti se tentokrát vydáváme k našim severním sousedům, tedy do Polska. Vybíráme si královské (a bývalé hlavní) město Kraków. Letos dáváme přednost dvoudennímu zájezdu, což znamená, že na všechno máme mnohem více času. V sobotu dopoledne parkujeme na břehu řeky Wisła pod pahorkem Wawel, na který brzy vystoupáme. Wawel představuje podobný komplex budov jako například Pražský hrad – naleznete zde katedrálu sv. Stanislava a Václava, Královský hrad, hradby s branami, základy kostelů sv. Jiřího či sv. Michala, zvonici, pomníky, sochy atd. My si prohlížíme především katedrálu, v níž nezapomeneme vystoupit do vyhlídkové Zikmundovy věže s několika zvony a rovněž sestoupit do podzemní krypty uchovávající množství sarkofágů s těly významných osobností polské historie. Z Wawelu pokračujeme směrem do centra města. Cestou navštěvujme kostel sv. Františka z Assisi (nádherná výzdoba, kopie Turínského plátna, relikviář s ostatky Angely/Anieli Salawy, truhla s kostmi knížete Boleslava V. Stydlivého). Další zastávku představuje Rynek Glówny s radniční věží, kostely sv. Vojtěcha a Nanebevzetí Panny Marie, tržnicí Sukiennice a momentálně probíhajícími vánočními trhy. Odsud naše kroky směřují přes Floriánskou bránu kolem Barbakanu, památníku bitvy u Grunwaldu a kostela sv. Floriána na Rynek Kleparski s velikou tržnicí nabízející zeleninu, ovoce, houby, ryby, uzeniny, vajíčka, zavařeniny a spoustu dalšího. My vyzkoušíme pár sýrů a zanedlouho se zastavujeme v bistru Domowe Przysmaki na výborné pirohy. Vracíme se zpět na hlavní náměstí, kde ochutnáváme grzaniec galicyjski (svařené víno) nebo grilované sýry a prohlížíme si Sukiennici s množstvím malých prodejen. Když si dosyta užijeme předvánoční atmosféry, odcházíme na prohlídku nedalekých kostelů sv. Ondřeje, sv. Trojice a sv. Petra a Pavla. Poté si ještě kupujeme něco na večer a odjíždíme do hotelu.

 Dnešní výlet začínáme na Slezském náměstí v Bílovci. Po modré turistické značce se kolem zámku a kaple sv. Barbory přesouváme k nádraží. Odsud pokračujeme po červené a zanedlouho obdivujeme netradiční křížovou cestu, která byla otevřena přibližně před rokem a půl. Oproti běžným cestám ve formě obrazů je tvořena kovovými siluetami a navíc ještě obsahuje patnácté zastavení. Na rozcestí Pod Hubleskou (Hubleska je jméno nedaleké vodní plochy) měníme značku za zelenou, čímž se ocitáme na území Bílova. V něm nás zajímá především rozhledna Kanihůra, letos mimořádně otevřená i v listopadu. Kromě výhledů na Moravskoslezské Beskydy či třeba Vítkovskou vrchovinu nabízí také sledování provozu na blízkém mošnovském letišti Leoše Janáčka. Z Bílova odcházíme neznačenou cestou kolem hřbitova a bývalého zemědělského družstva do Bílovce. Na náměstí obědváme v restauraci U Krále Ječmínka (výborná francouzská jídla), načež odjíždíme domů.

 Neuplynul ani týden a nás čeká další koncert. Tentokrát se jedná o vystoupení stálice naší trampské, folkové a country scény, kterou bezpochyby skupina Hop Trop je. Akce se koná v populárním ostravském klubu Heligonka v Dolní oblasti Vítkovic. Kapela hraje v tradičním složení, tedy Jaroslav Samson Lenk, Jaromír Šroub Vondra a Ladislav Huberťák Kučera. Během příjemně stráveného večera si návštěvníci mohli zazpívat všechny známé hity – např. Nehrálo se o ceny, Dvoukolák, Kláda, Amazonka, Pošťák, Tři kříže, Jonatán či Vodácká holka. Nezbytnou součástí těchto koncertů bývá i zajímavé a mnohdy vtipné povídání.

 Po pár měsících se opět vypravujeme do známé obce Hradec nad Moravicí nedaleko Opavy. Začínáme v místní části Žimrovice, kde končí Weisshuhnův kanál, který ještě přibližně do poloviny minulého století sloužil k dopravě dřeva do zdejší papírny (nyní podnik Smurfit Kappa). Vycházíme po červené turistické značce, již však záhy opouštíme a sestupujme ke zmíněnému papírenskému náhonu. Po jeho břehu přicházíme k chatové osadě v Domoradovicích, kde nás příjemně překvapuje otevřené občerstvení, čehož samozřejmě využíváme. Napojujeme se opět na červenou, která nás přivádí až k počátku kanálu u Weisshuhnova jezu na řece Moravici. Neznačenou cestou obcházíme vrchol Kozí hřbety a směřujeme na druhou stranu Moravice, po jejímž pravém břehu se dostáváme na rozcestí Bukovina. Odsud se necháváme vést žlutou zpět k výchozímu místu. Tady nás ještě v Areálu dobré pohody čekají zvěřinové hody (od předkrmu až po desert), načež tento povedený výlet definitivně ukončujeme.

 Dlouho očekávaný koncert skupiny Jelen probíhá v ostravském klubu Garage a kromě samotných Jelenů se ho účastní celá řada předskokanů či hostů. Jako první se na pódiu objevuje poměrně nové seskupení Martyho banda z Kutné Hory. Zanedlouho je pět mužů vystřídáno jedinou dívkou Terezou Balonovou, která ovšem díky looperu může znít jako celá kapela. Poté už nastupuje hlavní účinkující dnešního večera, tedy čím dál populárnější skupina Jelen. Během koncertu přichází Michaela Tučná, jež s Jelenem nedávno natočila album Půlnoční vlak Michala Tučného, a tak zazní i některé písně této naší country legendy. Dalším hostem je Kateřina Marie Tichá – ta už tak nějak k Jelenům patří. K potěše diváků zazní všechny známé hity – Magdaléna, Vlčí srdce, Jehnědy, Pohanská, Klidná jako voda, Co bylo dál?, Slunovrat a jako poslední přídavek Jelen. Prostě povedená akce se vším všudy...

 Po necelém týdnu se opět vydávám na vernisáž – i když pokud mám být úplně přesný, jedná se spíše o slavnostní vyhlášení výsledků malířského bienále Oskar. Tuto soutěž pořádá ostravská Střední umělecká škola pro střední a vyšší odborné školy s výtvarným zaměřením napříč celou republikou. Také letos se sešly velmi kvalitní práce a odborná porota (Jana Babincová, Petr Hajdyla, Tomáš Koudela, Jiří Martuška, Lubomír Typlt) neměla vůbec jednoduché rozhodování. Předání cen a rovněž výstava oceněných děl se koná v nádherném industriálním prostředí strojovny národní kulturní památky Důl Michal. Kromě ředitele pořádající školy Martina Mikoláška se akce zúčastnil také náměstek hejtmana Moravskoslezského kraje Stanislav Folwarczny, který nad soutěží převzal záštitu. V jednotlivých kategoriích zvítězili Sandra Vlachová (Architektura), Roman Košťál (Figura), Adéla Valchařová (Krajina) a Lucie Králová (Zátiší). Kompletní výsledky naleznete zde.

 V tradičním datu se na Masarykově náměstí v Ostravě koná akce s názvem Svatomartinské hody. Návštěvníky v průběhu celého dne čekají hudební vystoupení (Iršava, Valašský vojvoda, Radegast), rytířské souboje, příjezd svatého Martina, lampionový průvod, kolotoč na ruční pohon, workshop výroby lampionu a pochopitelně také řada stánků s různými dobrotami. Samozřejmě nesmí chybět ani letošní mladé víno. Pomalu se nám centrum města zase začíná zaplňovat...