Úterý začínáme přesunem do Kašperských Hor. Vyrážíme po cyklotrase č. 1201 a zanedlouho nás čeká výšlap v podstatě přímo do sjezdovky. Následuje příjemný sjezd, který je ovšem záhy vystřídán opět prudkým stoupáním, tentokrát poměrně dlouhým a především značně kamenitým. Nicméně celkem bez problémů se dostáváme na místo bývalé obce Milov (pozůstatky kaple) a dalším terénním úsekem do Studence. Sjíždíme do osady Chalupy a po zelené turistické značce se napojujeme na č. 1226. Pozvolné stoupání nás přivádí do Javorníku, kde je největším lákadlem Klostermanova rozhledna. Po sjezdovce (tentokrát naštěstí směrem dolů) se přesouváme k opravené kapli sv. Antonína. V Javorníku si dopřáváme občerstvení a neznačenou cestou kolem několika menhirů dlouho klesáme do Strašína. Po žluté směřujeme vzhůru do Pohorska, odkud vede cyklotrasa č. 1144 až pod známý hrad Kašperk, k němuž si samozřejmě uděláme krátkou odbočku. Poté sjíždíme zpět do Kašperských Hor, kde v místním minipivovaru dnešní výlet zakončujeme.

Pro letošní cyklodovolenou si vybíráme Šumavu. Nejprve se trochu obáváme turistického ruchu, neboť toto pohoří je údajně hojně navštěvované (cyklo)turisty, ale nakonec jsme příjemně překvapeni a kromě několika málo (většinou výchozích) míst se obvykle pohybujeme téměř sami. I když to „sami“ tentokrát berte s rezervou, neboť jenom naše skupina čítá čtrnáct lidí. Při takovém počtu samozřejmě nelze předpokládat, že budeme jezdit neustále společně – většina výletů tak sice probíhá, ale občas si někdo cestu zkrátí, jindy si zase některá skupinka naplánuje odlišný program. Za svou základnu volíme chatu Na Soumarském mostě, odkud podnikáme jednotlivé výlety. Vzhledem k faktu, že jsme vybaveni cca dvacetikilogramovou zátěží, se nepouštíme do žádných velkých dobrodružství a celou akci pojímáme spíše odpočinkově ... tedy alespoň na naše poměry.

Při cestě na naši další dovolenou se zastavujeme ve městě Velké Meziříčí, které jsme doposud viděli pouze z dálničního mostu. Parkujeme na náměstí a nejdříve navštěvujeme kostel sv. Mikuláše s vyhlídkovou věží. Poté se přesouváme k nedalekému zámku, kde je však povoleno fotografovat pouze exteriéry. Nakonec se přes židovský hřbitov a novou synagogu (nyní nákupní centrum) vracíme zpět na náměstí, abychom mohli pokračovat dále.

Výchozím místem našeho dnešního výletu se stává známá obec Hukvaldy. Dvě třetiny mají v plánu pěší procházku včetně návštěvy zdejší hradní zříceniny, zatímco já vyjíždím na kole po cyklotrase č. 6006. První zastávka mě čeká v Kozlovicích (fojtství, kostel sv. Michala a sv. Barbory). Chvíli pokračuji po č. 6008 a pak neznačenou cestou na rozcestí Kozlovice – hájovna. Začínám stoupat po zelené turistické značce úbočím Ondřejníku až k chatě Solárka. Po krátkém občerstvení objíždím Ondřejník z druhé strany (přes Opálenou) a vracím se k hájovně v Kozlovicích. Nedaleko se nachází rozcestí Magdalena se studánkou a kaplí. Ještě hlouběji v lese pod vrcholem Živičky stojí kaple sv. Trojice. K ní vede poměrně terénní úsek, který si velmi užívám, a tak mě docela mrzí, že v Tiché musím opět na silnici. Po prohlídce kostela sv. Mikuláše a dřevěné zvonice se napojuji na cyklotrasu Radhošťská (PG01). Tu v Mniší vyměním za zelenou, po níž směřuji zpět do Hukvald.

Pomalu se blíží naše letošní cyklodovolená, a proto kvůli testování nového dopravního prostředku vyrážíme na krátký výlet. Přes Bělský les se po cyklotrase A dostáváme do Polanky nad Odrou, odkud pokračujeme po č. 5 do Jistebníku. Odsud nás č. 6190 a 6191 přivádí do Bravantic (zámek, kostel sv. Valentina). Následuje krátká přestávka, načež přejíždíme do Olbramic. Po č. 6011 míříme do Klimkovic, kde nás čeká zasloužené občerstvení. Poté se přes Polanku nad Odrou (cyklotrasa I) vracíme zpět.

Při návratu z naší dovolené ve Zlatých Horách se zastavujeme v Linhartovech, což je část Města Albrechtice. Zdejším velkým lákadlem je zámek, který se postupně díky práci několika nadšenců opravuje. Nečekejte ovšem klasické zámecké interiéry – stavba funguje spíše jako galerie a naleznete zde celou řadu stálých i dočasných výstav. V každém případě všem zainteresovaným v čele s kastelánem Jaroslavem Hrubým patří veliký dík.

V neděli před odjezdem ze Zlatých Hor se ještě rozhodujeme navštívit zdejší museum, které se nachází na náměstí a zahrnuje deset stálých exposic. Největší část se samozřejmě věnuje těžbě zlata a historii hornictví vůbec, ale naleznete zde i selskou jizbu, množství historických předmětů, středověkou mučírnu nebo třeba minigalerii.

Páteční výlet zahajujeme přejezdem na známé turistické místo Rejvíz. Po zaparkování vycházíme po červené turistické značce přes Starý Rejvíz k poutnímu místu Lurdská jeskyně. Pokračujeme na rozcestí Pod Koberštejnem, odkud začínáme po zelené stoupat k samotné zřícenině hradu Koberštejn, z něhož se zachovala pouze část věže. Nedaleké skály poskytují nádherné výhledy do okolí. Po odpočinku a občerstvení scházíme na rozcestí Jelení cesta a dále neznačenou pěšinou k Černé Opavě. Přímo podél cesty (někdy i na ní) se nachází obrovské množství hřibů a my trochu litujeme, že je nemáme jak vzít. Po cyklotrasách č. 55 a 6248 se přes Jestřábskou silnici napojujeme na žlutou značku, která nás přivádí k naučné stezce Rejvíz. Samozřejmě si nemůžeme nechat ujít zdejší největší lákadlo, kterým je bezpochyby Velké mechové jezírko. Nakonec se kolem pomníku obětem 1. světové války vracíme zpět na Rejvíz.

V rámci středečního výletu během našeho týdenního pobytu ve Zlatých Horách se mimo jiné vydáváme do hornického skansenu. Ten je tvořen dvěma částmi. Nejdříve navštěvujeme Zlatorudné mlýny, kde naleznete například tavicí pec, model štoly, stoupu (hamr), mlýn atd. Na závěr si můžete sami vyzkoušet práci s rýžovací pánví a najít skutečné zlato (vážně tam je). Druhou částí skansenu je Hornická osada. Tady se nachází zlatokopecké sruby, kovárna, černá kuchyně, ukázky textilní či hrnčířské výroby apod.

Na první výlet vycházíme ze Zlatých Hor v úterý po zelené a modré turistické značce k rozcestí Na Vartě. Odsud stoupáme po žluté kolem střediska Maya, až se opět napojíme na modrou, která nás kolem zříceniny hradu Leuchtenštejn a Braunerovy lavičky přivádí k rozhledně na Biskupské kupě (890 m. n. m.). Výhledy sice nejsou dokonalé (opar), ale to nám rozhodně nemůže zkazit náladu. Pod rozhlednou docela dlouho odpočíváme a občerstvujeme se, načež scházíme na rozcestí Pod Rudolfsheimem. Dále pokračujeme po naučné stezce Svatý Roch kolem stejnojmenného pramene k bývalým Petrovým boudám. Neznačenou cestou se úbočím Biskupské kupy dostáváme u Hoffmanovy lavičky na zelenou, po níž se kolem Mnichova kamene a kaple sv. Rocha vracíme zpět do Zlatých Hor.

Jak už bylo zmíněno v předchozím článku, jednu z našich letošních dovolených trávíme ve Zlatých Horách, odkud vyrážíme na jednotlivé výlety. Po ubytování v restauraci U Radnice (velká spokojenost) se vydáváme na krátkou procházku ke Zlatému jezeru a rovněž na prohlídku města. Část fotografií v tomto článku pochází i z dalších dnů našeho pobytu.

Při cestě na dovolenou do Zlatých Hor dodržujeme tradici zastávek na zajímavých místech. Tentokrát si vybíráme turisty nepříliš navštěvované město Bruntál. Hlavním důvodem je prohlídka zdejšího zámku, ale nemůžeme si odpustit ani procházku zámeckým parkem či návštěvu centra města a blízkého okolí, které zahrnuje mimo jiné náměstí Míru, kostel Nanebevzetí Panny Marie, kapli sv. Michala nebo kamennou baštu.

Dnešní hromadnou nenáročnou procházku začínáme v obci Lukov na konci ulice Hradská u sochy sv. Jana Nepomuckého. Vycházíme po zelené turistické značce (a zároveň NS Lukov) ke skalnímu útvaru Králky. Po nácviku lezení pokračujeme k historické usedlosti Prádla, která momentálně prochází částečnou rekonstrukcí. Vracíme se zpět na zelenou a míříme ke zřícenině hradu Lukov. Vzhledem k nadšení Spolku přátel hradu Lukova zde od naší minulé návštěvy došlo opět k několika dalším úpravám a rekonstrukcím. Po důkladné prohlídce se po červené vracíme zpět.

Na další cyklovýlet vyjíždím z Ústí po cyklostezce č. 50 (Bečva). Z časových důvodů volím kratší trasu a vybírám si tři sousední obce v údolí Vsetínské Bečvy začínající na písmeno H. Nejdříve ještě zastavuji v Janové (hřbitovní kaple) a poté už následují Hovězí (náměstí, kostel sv. Máří Magdalény a zámek), Huslenky (evangelický kostel) a Halenkov (kostel Povýšení sv. Kříže). Pokračuji po č. 6117 do místní části Dinotice (zámek, zvonička, kaple). Po krátkém stoupání do bezejmenného sedla sjíždím do Červenky. Pomalu se blížím ke Vsetínu, nicméně mě ještě čeká odbočka údolím Velký Skalník k Valově skále. Ve Vsetíně se opět napojím na č. 50 a vracím se zpět do Ústí.

První můj letošní cyklovýlet startuje v obci Pozděchov. Po silnici směřuji do Prlova, kde stojí za zmínku budova obecního úřadu s hasičskou zbrojnicí a pomníkem tzv. Prlovské tragédie. Jednou z vedlejších cest přejíždím do Valašské Polanky a pokračuji přes Leskovec do Ústí. Podél Vsetínské Bečvy se po cyklotrase č. 50 dostávám do Vsetína, kde si prohlížím zámek, Novou radnici, kostel Nanebevzetí Panny Marie a další dva evangelické, načež končím na místním hřbitově. Ze Vsetína stoupám po č. 46 a přes Potůčky se dostávám na hřeben pod Janišovský vrch. Posléze sjíždím do Lhoty u Vsetína a dále do Liptálu. Tady si dávám v jedné z místních restaurací zasloužené občerstvení, načež opět směřuji vzhůru do sedla Hranice a po č. 6117 ke známému motorestu Syrákov. Od něho klesám do Jasenné, kde mě kvůli rýsováčku v pneumatice čeká neplánovaná přestávka spojená s výměnou duše. Poté se už neznačenými cestami přes Ublo a Bratřejov vracím zpět do Pozděchova.