Po delší době vyplněné výlety v Ostravě či blízkém okolí nás tento víkend opět čekají hory. Vycházíme po žluté turistické značce od hotelu Salajka v Horní Lomné přes osadu Lačnov do stejnojmenného sedla. Odsud nás hřebenová trasa a červená značka přivádějí ke Kolářově chatě na Slavíči. K obvyklé kombinaci polévky a piva tentokrát přidáváme drobné vylepšení. Poté pokračujeme po červené, kterou na chvíli opouštíme, abychom vystoupali na 952 metrů vysoký Babí vrch. Na rozcestí se stejným jménem se vracíme na žlutou, již u chaty Kamenitý vyměníme za modrou. Klesáme k hotelu Excelsior, od něhož nás vede cyklotrasa č. 6101 k Lačnovu. Následuje krátký sestup zpět k výchozímu místu a návrat domů.

 Dnes se vydáváme do DinoParku Ostrava. Hned na úvod bych chtěl zmínit, že označení Ostrava v názvu může být poněkud zavádějící, neboť tato atrakce se nachází v Doubravě, což je nejen jiná obec, ale dokonce i jiný okres. Tato nepřesnost ovšem místu nijak neubírá na kráse a rozhodně jej můžeme doporučit k návštěvě. Jak už vyplývá z názvu, najdete zde především celou řadu modelů dinosaurů (a to i pohyblivých), ale také například 3D kino, druhohorní nálezy, sopku, DinoExpres či různá hřiště. Prostě zábava pro děti i dospělé.

 Cestou zpět se ještě stavujeme u známého nakloněného kostela sv. Petra z Alkantary v Karviné a výlet končíme v orlovské stylové restauraci s vláčky Depo.

 Jeden z našich krátkých výletů by se dal spíše nazvat odpolední procházkou. Vyrážíme do oblasti svých oblíbených polaneckých rybníků. Parkujeme Na Honculi a postupně jdeme neznačenou cestou kolem rybníků Nová Louka, Velký Budní, Velký Vaček a Kačírek. Nikam nespěcháme a užíváme si nádherného podzimního počasí. U Malého Vačku se napojujeme na červenou turistickou značku, kterou však vzápětí opouštíme, načež nás místy poněkud zarostlá pěšina mezi Velkým Budním a Velkým Vačkem vede zpět k Nové Louce.

 Dnes začíná na obvyklém místě, tedy v Domě kultury města Ostravy, již patnáctý ročník Mezinárodního festivalu outdoorových filmů. Oproti předchozím rokům došlo v dramaturgii akce k několika změnám. Ta nejviditelnější byla patrná hned na počátku, kdy se moderování místo cestovatele Petra Horkého ujal populární ostravský herec Vladimír Polák, který mi subjektivně přišel mnohem zábavnější a vtipnější. Jako dobrý nápad se rovněž ukázalo promítání ukázek ze soutěžních filmů nikoliv v jednom bloku na závěr jako v minulosti (kdy už někteří lidé odcházeli), ale postupně v průběhu večera. Do programu orámovaného písněmi art-rockové skupiny Kazachstán se vešly nejen již zmíněné úryvky filmů, ale také množství hostů – cestovatel a fotograf Miloš Brunner, tanečnice Odile Velomana, cyklista Svatopluk (Svaťa) Božák, taneční duo Hybrids Crew, lyžař Otto Krajňák a duchovní otec festivalu Jiří Kráčalík. Z obrazovky pak přítomné pozdravil paralympijský vítěz Arnošt Petráček. Nechyběli ani zástupci města či kraje (místostarosta obvodu Moravská Ostrava a Přívoz Dalibor Mouka, náměstkyně primátora Iveta Vozňáková, náměstek hejtmana Ivan Strachoň či europoslankyně Kateřina Konečná). Přišla i zástupkyně generálního partnera festivalu, kterým je letos Skupina ČEZ.

 Hodinu před zahájením Mezinárodního festivalu outdoorových filmů již tradičně ve vestibulu Domu kultury města Ostravy probíhá vernisáž. Tentokrát se jedná o výstavu fotografií brněnského cestovatele Miloše Brunnera s názvem Z Vysočiny do celého světa. Rozsah zachycených míst je skutečně značný a příchozí tak mohou „navštívit“ například USA, Nový Zéland či Madagaskar. Nelze se ani moc divit, neboť Miloš Brunner procestoval všechny kontinenty s výjimkou Antarktidy. Výstavu podle očekávání zahájil Jiří Kráčalík a několik slov pronesl také samotný autor. Akci svou účastí poctili i další cestovatelé, sportovci či politici – Richard Konkolski, Pavel Klega, Svatopluk (Svaťa) Božák, Otto Krajňák nebo Ivan Strachoň.

 Nenáročný odpolední výlet zahajujeme u Slezskoostravského hradu. Vycházíme po žluté turistické značce kolem kostela sv. Josefa a židovského hřbitova s obřadní síní. Zanedlouho odbočujeme ze silnice a po krátkém stoupání se ocitáme na haldě Ema, která je třetím nejvyšším vrcholem Ostravy (momentálně cca 315 m. n. m.). Nadmořskou výšku nelze přesně určit, neboť vzhledem k neustále probíhajícímu procesu hoření se postupně snižuje. Navzdory hezkému počasí se zde nenachází příliš mnoho turistů; na druhou stranu tady poprvé v životě potkáváme cyklisty. Po nezbytném odpočinku spojeném s výhledy sestupujeme k radnici Slezská Ostrava, od níž se vracíme zpět k hradu.

 Parkujeme u Valašského šenku ve Vizovicích a vycházíme po naučné stezce Vizovické prameny vedoucí souběžně se zelenou turistickou značkou. Za zmínku stojí nedaleká kozí farma (s možností nákupu různých výrobků) a Turistický pramen. Dalším zajímavým místem je rozhodně lesní kaple sv. Panny Marie Lurdské s Chladnou studnou. Po dalším stoupání a výměně značky za modrou se dostáváme k rozhledně Doubrava nad obcí Loučka. Ta poskytuje výhledy nejen na nedaleké Vizovice, ale i na mnoho blízkých či vzdálenějších pohoří. Pokračujeme přes rozcestí Klokočí ke Spletenému vrchu. Odsud nás vede červená na Janovu horu. Tady prochází rekonstrukcí Janův hrad, kterým ovšem není skutečným hradem, nýbrž pozůstatkem bývalého hospodářství Prokopovský dvůr. Chvíli ještě jdeme po červené a nakonec scházíme lesy a loukami zpět k Valašskému šenku, kde nás čeká zasloužená odměna v podobě pozdního oběda.

 Obec Branná v podhůří Jeseníků nabízí zámek se zříceninou hradu Kolštejn, kostel sv. Michaela, budovu fojtství, minipivovar Kolštejn s restaurací a mnoho dalšího. To vše samozřejmě během několikadenního pobytu důkladně poznáváme a navíc zůstává také čas na procházku po naučné stezce Pasák. Začínám na náměstí a scházím kolem Mariánského pramene k řece Branná. Od nádraží pozvolna stoupám k přírodní památce Pasák se skalními útvary Pasák a Kovadlina. Po hřebeni pokračuji k vyhlídce v Předním Alojzově a dále na rozcestí Alojzovské louky. Klesám k hájovně Banjaluka, v jejíž blízkosti se nachází zbytky bývalé lesní dráhy sloužící k dopravě dřeva. Proti proudu Branné a následně Klepáčského potoka se dostávám k rozcestí Nad Splavem a dále k přírodní reservaci Niva Branné a pěchotnímu srubu U Trati. Odsud je to již jen kousek zpět do Branné.

 Další z výletů mimo hlavní turistické trasy zahajujeme u bývalých vápenných pecí ve Vendryni. Vycházíme po naučné stezce Za krásami vendryňské přírody, k níž se zanedlouho přidává červená turistická značka. Pod vrcholem Wrozna se nabízejí první výhledy do Polska, konkrétně na obec Leszna Górna. Kopírujeme státní hranici podél obory Vrožná (dříve Walaski) s množstvím spárkaté zvěře. Z rozcestí Pod Malým Ostrým (hřeben) pokračujeme už jen po červené. Tu však zanedlouho rovněž opouštíme a neznačenou pěšinou stoupáme na Ostrý vrch (709 m. n. m.). Poměrně prudkým klesáním (především zpočátku) scházíme k hraničnímu přechodu Leszna Górna / Nýdek (někdy se uvádí Cisownica / Nýdek). Tady si dopřáváme krátký odpočinek a občerstvení, načež se vydáváme po žluté a vzápětí opět po červené přes rozcestí Ostrý vrch, až se ocitáme zpátky Pod Malým Ostrým. Napojujeme se znovu na naučnou stezku, která nás přivádí na výchozí místo.

 Po čtvrteční cyklistické projížďce nás o dva dny později čeká pěší výlet. Parkujeme na Samčance (část obce Staré Hamry) a stoupáme po Obrázkové cestě na Javořinu (vede souběžně s modrou turistickou značkou). Tuto cestu s množstvím malovaných obrázků doplněných různými texty vytvořila Josefa (Pepinka) Tomášová a obnovili Tomáš Večeřa s Ladislavem Ničmanem a Miroslavem Kubačákem. Malůvky měly původně dětem z osady Javořinka zpříjemnit každodenní docházení do školy ve Starých Hamrech. U osady Javořina (pod stejnojmenným vrcholem) se nachází dřevěná zvonička Martin. Od ní pokračujeme po naučné stezce Javořina–Němčanka–Samčanka a částečně také neznačenou cestou kolem Rožnovského vrchu. V osadě Němčanka objevujeme další obrázky, dřevěné sochy, domeček pro děti a jiné zajímavosti. Těsně před cílem si ještě prohlížíme bývalou splavovací nádrž Červík, načež výlet končíme pozdním obědem v restauraci Samčanka.

 K dalšímu letošní výletu na kole nejdříve využíváme cyklobus, kterým se necháváme přepravit na Bumbálku (část obce Bílá). Vyjíždíme po trase č. 6176 na Salajku (poměrně terénní úsek) a č. 6177 do Mezivodí (Bílá). Odsud nás čeká jediné větší stoupání na rozcestí Lhotská. Dále pokračujeme údolím potoka Čeladenka přes Podolánky (změna cyklotrasy na č. 46) do Čeladné (kaple sv. Cyrila a Metoděje s pramenem Cyrilka). Zanedlouho odbočujeme skrz golfové hřiště do Kunčic pod Ondřejníkem. Tady nejdříve obdivujeme dřevěný kostel sv. Prokopa a Barbory, načež nedaleko nádraží navštěvujeme nově otevřený Kunčický pivovar. Lépe řečeno – samotný pivovar byl otevřený již loni, ale přilehlá hospůdka funguje teprve přibližně měsíc. Ochutnáváme medový speciál a pšeničný ležák, na jídlo pak valašskou kyselici a škvarkovou pomazánku (vše výborné). Poté se necháváme vést č. 6008 do Čeladné, č. 6007 přes Pstruží do Frýdlantu nad Ostravicí a nakonec č. 6004 přes Metylovice a Palkovice až k vodní nádrži Olešná. Po krátkém odpočinku se Místeckým okruhem dostáváme do Frýdku-Místku k řece Ostravici. Do Ostravy se vracíme po známé cyklotrase č. 59, přičemž ještě stihneme občerstvovací přestávku na cyklopláži v Paskově.

 Dnes se vydáváme na koncert své oblíbené hudební skupiny Divokej Bill. Akce se koná v ostravské Dolní oblasti Vítkovice. Program zahajuje brněnská kapela Poletíme? a poté už nastupuje úvalská parta, která v rámci aktuálního Lobkowicz tour 2017 představuje nejen skladby z nového alba Tsunami (Kořala, Země draků, Utrejch), ale také spoustu starších či úplně starých hitů. Příchozí si tak užívají písně Šibenice, Cesta, Svatá pravda, Plakala, Čmelák, Malování, Pocit, Batalion, Laboratoře Delta, Unisono, Půl pátý ráno a mnohé další. Vše končí Rozárka a spokojení návštěvníci se rozcházejí domů.

 Cestou z naší dovolené v Krušných horách si děláme přestávku v Lipnici nad Sázavou. Tato obec je známá především jako místo pobytu spisovatele Jaroslava Haška, který zde napsal velkou část svého nejslavnějšího díla. Kromě domku pod hradem, v němž autor bydlel, pracoval na Osudech dobrého vojáka Švejka i v blízkém hostinci U České koruny. Ten nyní provozuje jeho vnuk a my zde výborným obědem zahajujeme svou zdejší návštěvu. Poté nás čeká prohlídka hradu Lipnice. Ta probíhá bez průvodce, pouze s obdrženými informačními materiály, což nám maximálně vyhovuje. Za zmínku stojí určitě obě vyhlídkové věže – Velká a Samson, dále sklepení se studnou nebo kaple sv. Vavřince.

 Při naší návštěvě Karlových Varů se nejdříve zastavujeme v Jan Becher Museum. To se nachází na ulici T. G. Masaryka a je věnováno světoznámému bylinnému likéru Becherovka. Součástí prohlídkové trasy bývalou továrnou je seznámení s historií výroby či s používanými postupy. Závěr exkurse obstarává degustace jednotlivých produktů ze současné nabídky likérky. V místním obchůdku si pak návštěvníci mohou zakoupit celou řadu předmětů souvisejících s Becherovkou, včetně lahve s vlastním jménem a originálním certifikátem.

 V pátek je očekáván poměrně vytrvalý déšť, který také přichází. Necháváme tudíž kola odpočívat a vydáváme se na pěší prohlídku Karlových Varů. K naší první větší zastávce dochází v Jan Becher Museum (více zde). Poté pokračujeme kolem Hlavní pošty, hotelu Thermal a přes lázeňské kolonády v pořadí Sadová, Mlýnská, Tržní a Vřídelní. Pravděpodobně nejznámější karlovarský pramen Vřídlo byl přesunut mimo budovu a nyní se tedy nachází vně. Ve Vřídelní kolonádě začínají prohlídky karlovarského podzemí, díky čemuž se seznamujeme s některými zajímavostmi. Pokračujeme podél řeky Teplá ke Grandhotelu Pupp, z jehož blízkosti odjíždí lanovka k rozhledně Diana. Počasí sice žádné velké výhledy neumožňuje, ale i tak se nám skrz mraky daří něco zahlédnout. Scházíme dolů a svou návštěvu města zakončujeme výborným obědem (boršč a šašliky) v restauraci Staroslovanská kuchyně.