Naše dnešní nenáročná odpolední procházka začíná u kostela sv. Jana Nepomuckého v ostravském obvodě Stará Bělá. Vydáváme se po místní červené značce k rybníku Palések. Na stromech v jeho těsné blízkosti se nachází svatý obrázek nebo ukřižovaný Ježíš Kristus. V samotném rybníce nás zaujme vodník hlídající kachní příbytek. Chvíli ještě pokračujeme po červené, načež odbočujeme neznačenou lesní cestou směrem zpět do Staré Bělé. Zanedlouho se napojíme na místní modrou a kolem kapličky či nedalekého hřbitova se vracíme na výchozí místo.

 V pasáži vyhrává kytarista, pojízdný stánek Mental Café nabízí výbornou kávu, vstupenky na divadelní představení lze zakoupit za zvýhodněnou cenu... Komorní scéna Aréna jako každý rok začátkem září zahajuje novou sezonu. Letos je tato akce o to slavnostnější (a možná taky trochu smutnější), že se se svou funkcí loučí dlouholetá ředitelka Mgr. Renáta Huserová. Současný soubor si pro ni připravil skvělou píseň a také několik věcných darů. Moderování večera se ujali dramaturg Tomáš Vůjtek a umělecký šéf divadla Bc. Ivan Krejčí. Nemohl chybět ani proslov odcházející ředitelky a samozřejmě představení nastupujícího ředitele Bc. Jakuba Tichého. Ten se dostal do nezáviděníhodné pozice, protože paní Huserová opouští Arénu na vrcholu a například na čtyři tituly pro Divadlo roku v rámci Cen Alfréda Radoka se bude jen těžko navazovat.

 První poprázdninový výlet nás přivádí do obce Nýdek, kde parkujeme nedaleko vlakového a autobusového nádraží. Začínáme stoupat po žluté turistické značce k farmě Pod Filipkou. Hned za ní se nachází přírodní památka Filipka, což jsou bývalé pastviny s porostem jalovce obecného. Vzápětí odbočujeme k chatě Filipka, v níž si dopřáváme drobné občerstvení. Kolem pomníku lesmistra Emila Merka pokračujeme na vrchol Filipka (771 m n. m.) s Trojmezním kamenem. Dále nás vede červená přes Čupel (757 m n. m.) do osady Zimný. Tady se opět napojujeme na žlutou a sestupujeme do Jablunkova. Prohlížíme si kostel sv. Josefa s přilehlým klášterem sester alžbětinek. Po modré se vracíme do Návsí a před odjezdem domů nás v Cafe Lamica ještě čeká zasloužená odměna v podobě výborných zákusků s kávou.

 Při návratu ze severních Čech se zastavujeme v Kutné Hoře. V tomto bývalém hornickém městě je bezpochyby největším lákadlem gotický chrám sv. Barbory, který patří do seznamu UNESCO. My si jej prohlížíme pochopitelně nejen zvenčí, ale především uvnitř. Neodpustím si poznámku, že mně osobně se líbí mnohem více než známější katedrála sv. Víta, Václava a Vojtěcha v Praze. Dále pokračujeme obědem a procházkou po blízkém okolí, načež definitivně zakončujeme letošní prázdniny a odjíždíme domů.

 Po dopolední návštěvě přírodní památky Tiské stěny nás odpoledne čeká děčínská zoologická zahrada. Ve srovnávání s tou (nám dobře známou) ostravskou je mnohem menší, což znamená rovněž méně zvířat. Nicméně i tak má co nabídnout – například mravenečník, takin nebo medvěd grizzly nepatří mezi úplně běžná zvířata. Nám se tradičně nejvíce líbí vlci; levhart obláčkový je bohužel schovaný. Pokud se budete nudit, můžete si na radaru vyzkoušet, jak rychle běháte.

 V pátek z důvodu nepříznivé předpovědi počasí opouštíme kola a vydáváme se na pěší výlet. Nejdříve přejíždíme auty do obce Tisá, která je výchozím místem pro návštěvu přírodní památky Tiské stěny (skládají se z Velkých a Malých). Parkujeme u restaurace Turistická chata a začínáme po červené turistické značce, kterou později vyměníme za místní naučnou stezku. Jedná se o krátký nenáročný okruh, a tak si ho zpestřujeme například hádáním názvů jednotlivých skalních útvarů. Úspěšnost kontrolujeme v průvodci, nicméně trefujeme se jen výjimečně. V závěru prohlídky se spouští slibovaný déšť, před nímž se ukrýváme v restauraci.

 V rámci jednoho z našich výletů na letošní cyklodovolené navštěvujeme hrad Kokořín. Prohlídku začínáme s průvodkyní ve Starém paláci. V Erbovní síni se dozvídáme něco o historii hradu a jeho majitelích, načež pokračujeme do druhého patra. Tady se nachází Lovecký předpokoj a dvě obytné místnosti. Zcela nahoře v Rytířském sále obdivujeme archeologické nálezy, model hradu nebo brnění. Poté nás průvodkyně opouští a my si samostatně procházíme ochozy na hradbách, vyhlídkovou věž či sklepení s výstavou fotografií a hrobkou.

 Ve středu se opět vydáváme na cyklovýlet, i když nejdříve nás čeká přesun auty do Doks u Máchova jezera. Vyjíždíme po cyklotrasách č. 3045 a 3054. Z Hradčanské cesty odbočujeme po žluté a zelené turistické značce ke skalním útvarům Psí kostel a Skalní brána. Pokračujeme po Staré lipské cestě (cyklotrasa VLS) do Hradčan (část Ralska). U zdejší záchranné stanice pro handicapované živočichy se v Lone Star Saloonu občerstvujeme, načež směřujeme kolem rybníků Hradčanský, Držník a Strážovský až k Vavrouškovu. Po zelené přijíždíme do Ralska, kde stojí za zmínku kostel sv. Havla či chátrající pevnost Kuřivody. Museum s pyrotechnickou exposicí vynecháváme a pokračujeme po cyklotrase č. 25. Krásným borovým lesem se dostáváme k Fleslovu jezírku s několika pískovcovými sochami. Zanedlouho měníme trasu za 3045 a po chvíli se ocitáme v obci Bezděz pod stejnojmenným hradem. V restauraci s příhodným jménem Vyhlídka obědváme a poté pokračujeme zpět k Máchovu jezeru, v němž si nemůžeme nechat ujít krátkou koupel.

 Ne na všechna hezká místa se lze (k mé velké lítosti) dostat na kole, a tak v úterý během naší cyklodovolené necháváme svá kola odpočívat. Autem se dopravujeme do Jetřichovic, odkud vycházíme po červené turistické značce vedoucí souběžně s naučnou stezkou Jetřichovické stěny. Prvním významným bodem našeho putování je Mariina skála či Mariina vyhlídka. Jak už lze odvodit z názvu, jedná se o skalní útvar s krásnými výhledy. Pokračujeme kolem Balzerova ležení na Vilemíninu stěnu a poté na vrchol Ostroh či Rudolfův kámen (484 m n. m.). Purkartickou silnicí a následně úbočím hory Koliště se dostáváme ke skalní kapli Posledního soudu (někdy též zvané Kny). Tady si dopřáváme krátké občerstvení a po modré se vracíme do Jetřichovic.

 Pokračujeme v poznávání vzdálených koutů naší republiky a pro letošní cyklodovolenou si vybíráme severní Čechy. Ubytování volíme ve Staré Olešce (část obce Huntířov nedaleko Děčína). Na první výlet vyrážíme v neděli. Ze Staré Olešky se přesouváme do Nové Olešky a následně přejíždíme do Srbské Kamenice. Cestou míjíme památník letecké katastrofy v roce 1972, Kavárničku v přírodě (momentálně zavřenou) a Venkovské zemědělské museum. V samotné Srbské Kamenici si nemůžeme odpustit krátkou odbočku k vyhlídce na jezerem Kriegsloch. U ferraty Kavárnička sice docela závidíme horolezcům, nicméně pokračujeme na kolech přes Všemily do Jetřichovic. Po cyklotrase č. 3076 se vydáváme tzv. Střední cestou vedoucí Jetřichovickými stěnami (konkrétně Haťovým dolem) až na rozcestí Louka na Tokáni. Po 3029 a 3030 se dostáváme k Malé Pravčické bráně, kterou lze směle označit za velmi zdařilou zmenšeninu její známější sestry – a navíc na ni můžete i vylézt. Novou cestou klesáme na č. 21 a zanedlouho ve Vysoké Lípě (část Jetřichovic) obědváme. Sjíždíme k říčce Jetřichovická Bělá, kde nás zaujme Starý Günterův mlýn. My však pokračujeme po 3076 k velmi populárnímu Dolskému mlýnu, v němž se natáčelo několik pohádek. Poté chvíli tlačíme kola, neboť stoupání je příliš kamenité a hlavně prudké. Nicméně zanedlouho opět šlapeme do pedálů a v obci Růžová odbočujeme po stejnojmenné naučné stezce na Pastevní vrch s netradiční rozhlednou. Na okraji obce si ještě prohlížíme bývalý mlýn (nyní pension) a poté již směřujeme přes Bynovec (zámek), Kámen a Novou Olešku zpět.

 Při své cestě na tradiční letní cyklodovolenou si nemůžeme odpustit neméně tradiční zastávku u nějaké pamětihodnosti. Tentokrát padla volba na město Slatiňany nedaleko Chrudimi (z větších měst poblíž naleznete Pardubice). Zajímá nás především zdejší zámek – původně renesanční stavba získala při pozdějších přestavbách barokní a posléze novogotický vzhled. V okolí zámku se nachází kostel sv. Martina, Hippologické museum, park, jízdárna a hřebčín. Svůj pobyt v tomto nevelkém městě zakončujeme výborným obědem v restauraci U Zámku.

 Po více než dvou letech se znovu vydáváme na návštěvu ostravské zoologické zahrady. Bohužel netušíme, že v Polsku dnes mají nějaký státní svátek, a tak je zde poměrně „husto“ – tedy především v blízkosti vstupu, potom už se návštěvníci docela rozptýlí. Poprvé navštěvujeme přibližně čtyři roky starou exposici nazvanou Safari. Ta se skládá ze tří částí (Afrika, Persie, Indie), je přístupná pouze ve vláčku a její prohlídka trvá asi 20 minut. Jinak největší zájem je jako obvykle o slony indické, tedy konkrétně o ty nejmenší – sedmiletou slečnu Rashmi a především roční „batole“ Chandru.

 Krátká odpolední procházka začíná na parkovišti u klimkovických sanatorií v místní části Hýlov. Nejdříve scházíme po modré turistické značce na rozcestí Hýlov – MHD, odkud pokračujeme po žluté ke staré vodárně. Následně nás vede zelená údolím Polančice ke stejnojmennému rozcestí. Po modré stoupáme vzhůru k Lesnímu parku Klimkovice. Závěr našeho minivýletu obstarává sladká tečka v lázeňské cukrárně.

 Dnešní cyklistický výlet zahajujeme u parku Boženy Němcové v Karviné. První zastávku pochopitelně tvoří blízké Masarykovo náměstí se zámkem a kostelem Povýšení sv. Kříže. Poté si v parku prohlížíme oboru s daňky i dalšími kopytníky a za chvíli také Larischův altán. Cyklostezka č. 6097 nás zanedlouho přivádí do karvinské části Lázně Darkov. Lázeňským parkem přejíždíme k Městskému stadionu, na němž hraje své zápasy zdejší prvoligový fotbalový klub. Nás ovšem spíše zajímá nedaleký Karvinský pivovar v restauraci Ovečka. Ochutnáváme místní speciály, načež pokračujeme přes hraniční přechod do Polska. Cyklotrasa 259Y vede do obce Kaczyce s dřevěným kostelem Povýšení sv. Kříže. Vzápětí se napojíme na 254N a přijíždíme do Kończyc Wielkich. Zde se nachází rovněž dřevěný kostel, tentokrát sv. Michaela Archanděla, a zámek s kaplí Prozřetelnosti Boží. Zanedlouho nás čeká další zámek i kostel v Kończycach Małych, kam nás dovedla cesta 13Z. V Zebrzydowicach měníme trasu za 24C, v Marklowicach Górnych za 271Y, načež se opět ocitáme v České republice. V Dolních Marklovicích obdivujeme dnešní třetí dřevěný kostel – Nanebevstoupení Páně. Přes les Borek se dostáváme ke kolibě s příhodným názvem Na Konci světa, v níž doplňujeme tekutiny. Další zastávku představuje zámek Petrovice v Prstné. Poté už přes Nové Město směřujeme zpět na karvinské Masarykovo náměstí, kde se odměňujeme pozdním obědem.

 Již podruhé se během letošních prázdnin nacházíme ve Zlínském kraji a tentokrát nám zůstává čas i na delší výlet. Začínáme u luhačovického vlakového nádraží a necháváme se vést místní červenou značkou (okruh Dušana Jurkoviče). První stavbou, která stojí za zmínku, je kostel sv. Rodiny s venkovním pramenem sv. Josefa. Pokračujeme na Lázeňské náměstí, kde se nachází spousta nádherných staveb (pozornost si zaslouží především dům Dušana Jurkoviče) a pochopitelně také pramenů (nejznámějším je rozhodně Vincentka). Následně už směřujeme mimo turistický ruch – vidíme prameny Ottovka, Viola a Marie, netradiční křížovou cestu či jezírko Lásky. Nakonec se ocitáme v Pozlovicích u vodní nádrže Luhačovice. Tady si dopřáváme odpočinek spojený s občerstvením a koupáním. Nakonec odjíždíme turistickým vláčkem zpět do Luhačovic.