Okolnosti nejsou „velkým“ výletům příliš nakloněny, a proto si místo obvyklého silvestrovského Smrku vybíráme svou oblíbenou nenáročnou procházku mezi Polankou nad Odrou a Jistebníkem. Vycházíme z parkoviště Na Honculi neznačenou cestou kolem rybníků Nová Louka, Velký Budní, Velký Vaček a Kačírek. Pokračujeme přes Blücherův les a následně po levém břehu řeky Odry až k rybníku Bezruč. V Jistebníku se zastavujeme na občerstvení ve známé restauraci U Matěje, načež se po červené turistické značce kolem jistebnických rybníků dostáváme až k Malému Vačku, od něhož směřujeme zpět k autu.

Víceméně náhodou se dozvídáme o výstavě betlémů v olomouckém kostele sv. Michala. Po krátkém pátrání na internetu zjišťujeme, že ostatní svatostánky hanácké metropole nezůstávají pozadu, a rázem tak máme program na dnešní den. Parkujeme několik set metrů od katedrály sv. Václava, která se stává naší první zastávkou. Kromě velkého betlému v samotném kostele se nachází celá řada menších v podzemní kryptě, v níž rovněž naleznete mausoleum s pozůstatky olomouckých biskupů. Poté se přesouváme do kostela Panny Marie Sněžné. Následuje kostel sv. Michala s velkým betlémem, soškou Pražského Jezulátka a výstavou mnoha betlémů v křížové chodbě. Na Dolním náměstí obědváme v restauraci U Červeného volka a pokračujeme do kostela Zvěstování Páně, jehož betlém obsahuje kromě tradičních postav i velblouda a slona. Poslední dvojice betlémů se nachází v kostele sv. Mořice. Výlet uzavíráme na vánočních trzích na Horním náměstí a především v cukrárně Madlén na Dolním náměstí. Potom se už jen kolem botanické zahrady vracíme zpět k autu.

Po celkem pochopitelné přestávce minulý rok se vracíme k tradici štědrodenních výletů. Tentokrát si vybíráme přírodní památku Hraniční meandry Odry. Parkujeme na náměstí Svobody ve Starém Bohumíně a vycházíme po červené turistické značce vedoucí souběžně s naučnou stezkou. S řekou Odrou vlevo a Malým i Velkým Kališovým jezerem vpravo se dostáváme do bohumínských částí Šunychl a následně Kopytov (čistírna odpadních vod, Kališův kříž a kaple sv. Jana Nepomuckého). Nakonec se ocitáme u soutoku Odry a Olše (Olzy). Když se dostatečně vynadíváme, vracíme se stejnou cestou zpět.

Rok se s rokem sešel a blíží se pomalu čas Vánoc, což znamená, že se opět koná vánoční besídka žáků, pedagogů a přátel Střední umělecké školy ... jako obvykle v sále Janáčkovy konzervatoře a Gymnázia Ostrava. Akce má tentokrát název SUŠ ve víru dějin a úkolem jednotlivých tříd bylo předvést, jak by podle nich vypadal jeden den na Střední umělecké škole v určitém historickém období. Začínalo se od 1. A v pravěku a pokračovalo po 4. C v současnosti. Všechna představení měla výbornou úroveň, což bylo zřejmé i při závěrečném hodnocení. Na samý závěr již tradičně všichni přítomní spojili své hlasivky při zpěvu vybrané vánoční písně – tou se tentokrát stala Půlnoční od Václava Neckáře. Součástí programu byl letos i rozlučkový projev odcházejícího ředitele školy Mgr. Miroslava Kuśe.

Po nějaké době nám zase vychází čas na výlet. Přijíždíme do známého turistického střediska Pustevny a rozdělujeme se na dvě části – početnější skupina se rozhodla vyzkoušet kvalitu sněhu na běžkařské trase Martiňák a zpět, zatímco my vyrážíme pěšky nenáročnou hřebenovou trasou po modré turistické značce kolem sochy Radegasta na vrchol Radhošť (1129 m. n. m.). Po prohlídce zdejší kaple sv. Cyrila a Metoděje doplňujeme energii v restauraci nedalekého horského hotelu Radegast, načež se vydáváme na zpáteční cestu. Na Pustevnách se setkáváme s běžkařskou sekcí a zakončujeme výlet pozdním obědem v kolibě Valaška.

Dnes se v ostravské hale Tatran koná koncert slovenské hudební skupiny Horkýže Slíže a české kapely Tři sestry. Děje se tak v rámci již třetího společného turné, tentokrát pod názvem Bratia & Sestry Radegast tour 2016. Vystoupení zahajují slovenští hudebníci a jako vždy se v jejich podání jedná o výbornou show. Zazní všechny známé hity, např. Malá Žužu, Maštal, Logická hádanka, Kožky, perie, Ukáž tu tvoju ZOO, Emanuel Bacigala, Silný refrén, Mám v piči na lehátku nebo A ja sprostá. Pokračuje legenda českého punku (či punkrocku) Tři sestry – tradičně od Ztráty imunity až po Modlitbu pro partu. Mezi to se vešly třeba Sovy v mazutu, Kovárna, Aida, Pijánovka, Mexiko, Život je takovej, Dederon a Zelená. Prostě více než tříhodinová skvělá zábava v podání dvou skupin a několika tisíc diváků ... a kdo nepřišel, udělal velikou chybu.

Již poněkolikáté se v poslední době dostáváme na výlet během pracovního dne, což znamená především klid a nízký počet turistů. Tentokrát vycházíme z obce Řeka po naučné stezce Pokladů Godula. Vytrvalým stoupáním přicházíme na žlutou turistickou značku, po níž odbočujeme kolem hotelu Ondráš přes vrchol Godula (738 m. n. m.) až k Památníku vzniku 1. ČSR. Vracíme se zpět na naučnou stezku, která nás zanedlouho přivádí k Památníku vydání tolerančního patentu. Po krátkém odpočinku pokračujeme přes rozcestí Ropičník kolem vrcholu Křivý. Znovu se napojujeme na žlutou a klesáme do Řeky. Ve stejnojmenné restauraci obědváme, načež odjíždíme domů.

Výlet za prvním letošním sněhem a hlavně za tradiční svatomartinskou husou začínáme v Malenovicích na parkovišti u restaurace Rajská bouda. Neznačenou cestou se dostáváme na modrou turistickou značku, po níž stoupáme pod vrchol Hradová a dále až ke kamenné mohyle Ivančena. Ta po letošní přestavbě získala úplně novou tvář – z velké hromady kamenů se stala mnohem menší, zatímco ostatní kameny jsou naskládány v několika terasách. Navzdory rozporuplným reakcím různých lidí se nám inovovaná podoba líbí ... a hlavně je mnohem stabilnější než dřívější, která se postupně začínala hroutit. Pokračujeme úbočím Malchoru a Lysé hory skrz přírodní reservaci Malenovický kotel, až se pod Lukšincem napojíme na žlutou. Po ní scházíme kolem hostince U Veličků a studánky U Korýtka zpět k Rajské boudě, kde nás čeká zasloužená odměna v podobě husích prsou se šalvějí, česnekem, jablky, červeným zelím a knedlíky.

Dnes navštěvujeme zatím nepříliš známý zámek v obci Lešná nedaleko Valašského Meziříčí a už po několikáté si dopřáváme luxus soukromé prohlídky. Jedná se o pozdně renesanční budovu později upravenou v klasicistním duchu s neogotickými detaily. Po válce byl zámek původním majitelům zkonfiskován a od roku 1948 se v jeho prostorách nacházela škola. V roce 1975 přešel objekt do správy tehdejšího Okresního vlastivědného musea (dnes Museum regionu Valašsko). Po rozsáhlých rekonstrukcích kolem roku 2000 byl zámek zpřístupněn veřejnosti. Kromě prohlídky historických pokojů s vybavením z počátku minulého století zde naleznete i exposici věnovanou dřevu. Kolem zámku se rozkládá poměrně rozsáhlý park v anglickém stylu s množstvím nepříliš běžných dřevin.

Okolnosti klasickým výletům příliš nepřejí, tudíž hledáme něco nenáročného. Volba padá na Valašské museum v přírodě v Rožnově pod Radhoštěm. Nejprve máme mírné obavy, že z důvodu státního svátku zde bude přeplněno, ale vzhledem k ranním teplotám kolem bodu mrazu začínáme skoro sami a ani během dne se to příliš nezhoršuje. Nejdříve navštěvujeme část nazvanou Dřevěné městečko. Zde se nachází například kostel sv. Anny, rožnovská radnice, fojtství, hospoda Na Posledním groši a v neposlední řadě palírna, v níž si nemůžeme nechat ujít ochutnávku alkoholu z netradičních druhů ovoce. Dále pokračujeme do Mlýnské doliny. Tady naleznete nejen dopravní prostředky používané na Valašsku, ale především funkční technické stavby na vodní pohon (valcha, mlýn, pila či hamr). Nakonec si necháváme nejrozsáhlejší část – Valašskou dědinu. Četné obytné domy, kostel, kovárna, větrný mlýn, škola – to je jen krátký výčet zdejších staveb. Nesmíme zapomenout ani na hospodu ze Zděchova, kde si dopřáváme oběd v podobě tradičních valašských pokrmů. A protože máme ještě dostatek času, vydáváme se po zelené turistické značce na nedalekou Jurkovičovu rozhlednu na Karlově kopci.

Podobně jako minulé víkendy opět praktikujeme dvojí výlet se společným startem – část vyráží pěšky, část na kole. Začínám v Trojanovicích na parkovišti u hotelu Ráztoka a po cyklotrase Radhošťská (PG01) vytrvale stoupám až na Pustevny. Navzdory faktu, že se místy nachází zbytky sněhu, je mnohem tepleji než minulý týden. Pokračuji po č. 46 na Martiňák, kde se pomalu chýlí k závěru rozsáhlá rekonstrukce. Následuje sjezd do Horní (č. 6015) a Prostřední (č. 6260) Bečvy. Odbočuji po č. 6252 do obce Hutisko-Solanec, odkud mě č. 6014 přes Vigantice přivádí do Rožnova pod Radhoštěm. Tady se chvíli zdržuji na Masarykově náměstí a především v krásné zahradě u kostela Všech svatých, načež po průjezdu Městským sadem pokračuji neznačenou cestou přes sedlo Pindula zpět do Trojanovic.

Tentokrát počasí k výletům příliš neláká (zataženo, celodenní teplota kolem 8 °C), nicméně přesto opět vyjíždím na kole. Začínám v Hranicích nedaleko železničních viaduktů. Pokračuji po cyklotrase č. 6058 přes místní část Velká do Hrabůvky, kde stojí za pozornost velký kamenolom. Po č. 6173 kolem hrádku Kunzov stoupám do Radíkova, odkud po červené turistické značce sjíždím do Boňkova a po č. 6226 do Olšovce (Podlesný mlýn, nyní pila). Odbočuji na neznačenou cestu (zatopený lom Přední skála) a opět směřuji vzhůru, tentokrát do Partutovic. Tady si prohlížím kostel sv. Mikuláše a především Maršálkův větrný mlýn. Chvíli mě vede č. 6225 a poté po silnici přijíždím do Potštátu. V místní části Lipná doporučuji nádherný dřevěný kostel, v samotném městě potom Bočkovo náměstí se zámkem (nyní obecní úřad či knihovna), hodinovou věží, několika sochami, fontánou a kostelem sv. Bartoloměje. Cyklotrasa č. 6172 mě přes Středolesí přivádí do Uhřínova (část Hranic), odkud po modré stoupám pod vrchol Juřacka a dále lesní cestou ke Špirutovým dírám (pozůstatky po těžbě břidlice) a nedaleké vyhlídce Na Uhřínově. Po č. 6241 klesám k Žabnickému vodopádu. Dostávám se do Podhoří (část Lipníku nad Bečvou) s kostelem sv. Havla a následně do Jezernice s dalšími viadukty. Nakonec mě č. 6240 přes Slavíč (tunel bývalé Severní dráhy Ferdinandovy) a Drahotuše vrací zpět do Hranic.

Ve vyprodaném divadelním sále Domu kultury města Ostravy se konalo slavnostní zahájení již čtrnáctého ročníku Mezinárodního festivalu outdoorových filmů. Z původně malé akce regionálního charakteru se v průběhu let vyvinul festival, který probíhá přibližně v padesáti městech nejen České republiky, ale i Slovenska či Ruska. Zahájení již tradičně moderoval cestovatel Petr Horký, kulturní program obstarali Eliška (Elis) a Dalibor Mrázovi, Dominik Fajkus s Janem Hanouskem a taneční soubor Puls. Dále vystoupila celá řada hostů festivalu – horolezkyně Klára Kolouchová (Poláčková), horský vůdce a skialpinista Pavol Rajtár, mořeplavec Richard Konkolski, potápěč Karel Pryczek či Veronika Göttlichová s Tomášem Galáskem (producentka a režisér výborného filmu The Elements). Nemohli chybět ani představitelé města a kraje – primátor Ostravy Tomáš Macura, místostarosta obvodu Moravská Ostrava a Přívoz Dalibor Mouka nebo náměstek hejtmana Moravskoslezského kraje Ivan Strachoň. V průběhu večera rovněž návštěvníci zhlédli ukázky z několika soutěžních filmů.

Před samotným slavnostním zahájením Mezinárodního festivalu outdoorových filmů probíhá ve vestibulu Domu kultury města Ostravy vernisáž výstavy fotografií Kamila Übelauera s názvem Lofoty. Havířovský fotograf představuje návštěvníkům krásy tohoto norského souostroví a daří se mu to na výbornou. Úvodního slova se ujal ředitel festivalu Jiří Kráčalík, mezi návštěvníky nechyběli například horolezkyně Klára Kolouchová (Poláčková), mořeplavec Richard Konkolski, horský vůdce a skialpinista Pavol Rajtár, potápěč Karel Pryczek či náměstek hejtmana Moravskoslezského kraje Ivan Strachoň.

Pokračuji v zajíždění nového kola, tudíž po zaparkování ve známé obci Štramberk vyrážím po cyklotrase č. 502. Kolem kostela sv. Kateřiny v zaniklé vsi Tamovice a několika opravených zastavení bývalé křížové cesty se dostávám přes Rybí do Nového Jičína. Masarykovo náměstí s radnicí, kašnou a sochou sv. Mikuláše, dále kostely Nanebevzetí Panny Marie a Nejsvětější Trojice, bývalá synagoga, Žerotínský zámek s museem či Španělská kaple – to je jen krátký výčet některých pamětihodností přímo v centru nebo v jeho těsné blízkosti. Následně stoupám po č. 6175 na rozcestí Skalky a těsně za ním odbočuji na místní turistickou značku vedoucí k Oční studánce s kaplí Panny Marie Lurdské. Vracím se na cyklotrasu, která mě po dalším stoupání přivádí na nejvyšší bod dnešní trasy – vyhlídkový vrchol Svinec. Ač je jeho výška pouhých 546 m. n. m., poskytuje nádherné výhledy na Lysou horu, Smrk, Radhošť, Velký Javorník a další beskydské vrcholy. Když se dostatečně vynadívám, sjíždím do Kojetína (část Nového Jičína), v němž lze doporučit přírodní památku Pikritové mandlovce u Kojetína. Zanedlouho si prohlížím pikritový lom a polštářové lávy ve Straníku. Následují Hostašovice s přírodní památkou Prameny Zrzávky – dva prameny vzdálené pár metrů od sebe, přičemž jeden obsahuje větší množství železa, zatímco druhý sirovodík (samozřejmě zkouším oba). Měním cyklotrasu za č. 6271, která vede po bývalé železniční trati do Mořkova. Odsud se neznačenou cestou přes Veřovice a Ženklavu vracím zpět do Štramberku.