V neděli nejdříve jedeme dvě zastávky vlakem na okraj Teplic nad Metují a vzápětí směřujeme po žluté turistické značce do místní části Lachov. Na rozcestí Údolí Klučanky (to už jsme na území Žďáru nad Metují) se napojujeme na červenou, ze které brzy přecházíme na zelenou. Ta prochází v podstatě skrz celou přírodní památku Kočičí skály s množstvím skalních věží či útvarů. Největší pozornost budí Kočičí hrad a sluj Českých bratří. Když vše dostatečně prozkoumáme, vracíme se na červenou, kterou zanedlouho vyměníme za modrou. Po několika stech metrech se ocitáme na vrcholové plošině stolové hory Ostaš. Tady se nachází spousta dalších skal – Bludiště, Trosky, Medvědi či Čertovo auto. Z Krtičkovy vyhlídky si prohlížíme blízké Kočičí skály i vzdálenější okolí. Poté už oslavujeme dobytí samotného vrcholu (700 m n. m.). Od Frýdlantské vyhlídky pokračujeme neznačenou pěšinou po okraji plošiny, až nakonec mezerou mezi skalními masivy sestupujeme na modrou značku. Po krátké odbočce ke studánce Samaritánka s krásným kamenným reliéfem obracíme své kroky na opačnou stranu směrem na Dědov, kam se dostáváme neznačenými stezkami. Po červené přicházíme do Javoru, z něhož odbočujeme ke včera navštíveným Jiráskovým skalám. Kousek před nimi přichází poslední dnešní změna značky (na žlutou), která kolem Mariánské kapličky a pramene sv. Huberta zvolna klesá k výchozímu místu. Ke zpáteční cestě tentokrát volíme autobus a na závěr nás čeká zasloužená odměna ve vyzkoušené restauraci Orlík.

Podrobnosti
Zobrazeno: 557

 Velikonoční pobyty v posledních dvou letech se nám osvědčily, tudíž není důvod, abychom podobnou akci nenaplánovali i letos. Tentokrát si za svůj cíl vybíráme Broumovskou vrchovinu s ubytováním v pensionu Čtyřlístek na okraji Teplic nad Metují. Hned první den nás čeká nejnavštěvovanější oblast tohoto pohoří, tedy Adršpašsko–teplické skály. Vzhledem k naší poloze pochopitelně nejdříve míříme do méně známých Teplických skal. Jak je naším dobrým zvykem, vycházíme poměrně brzy, což znamená, že se na trase dlouhou dobu pohybujeme téměř sami. Do skal vstupujeme modrou turistickou značkou a prvním výrazným bodem našeho putování je zřícenina skalního hradu Střmen s nádherným výhledem. Poté následují různé skalní útvary, z nichž mnoho nese jméno, které jim dala lidská fantazie. Na rozcestí Krápníky se napojujeme na zelenou, ovšem po chvíli se u bývalé obce Záboř stává naší průvodkyní opět modrá. Kolem několika vyhlídek přicházíme do Vlčí rokle, skrz kterou míří žlutá značka k Adršpašskému jezírku. Tady se už začínají objevovat další turisté, kterých je ovšem podstatně méně, než jsme čekali, tudíž na projížďku po jezírku se dostáváme bez jakéhokoliv čekání, což nás poněkud překvapuje. Od Malého vodopádu pokračujeme po zelené kolem skalní kaple a mnoha skalních útvarů či věží. Z těch nejznámějších lze zmínit například Milence, Starostu a Starostovou, Velké panorama nebo Myší díru. Od Cukrové homole ještě krátce odbočujeme ke Gotické brance a poté už kolem zatopeného lomu Pískovna odcházíme ze skal ven. Nedaleko východu se nachází vlaková stanice, ze které za pár minut odjíždí vlak zpět do Teplic nad Metují. V restauraci hotelu Orlík ochutnáváme velikonoční speciality, načež nás čeká závěrečných několik set metrů na ubytování.

Podrobnosti
Zobrazeno: 499

 Cestou na velikonoční pobyt v Teplicích nad Metují se zastavujeme v Rychlebských horách. Konkrétně parkujeme v sedle Lądecka na pomezí polské obce Lutynia a české Travné (část Javorníku). Vycházíme po zelené turistické značce a přes Ostrý vrch či Młyńskou se dostáváme na známý vrchol Borůvková hora. Kromě kaple a několika památníků se zde nachází rozhledna umožňující výhledy jak do Polska, tak do České republiky. Po krátkém odpočinku sestupujeme k rozcestí Pod Bílou skálou, na němž se napojujeme na zelenou. Na Letišti měníme značku za modrou, která klesá do Travné. Postupně si prohlížíme kapli Panny Marie Salettské, grottu se sochou Panny Marie Lurdské a pramenem Saletta, křížovou cestu a po pár stech metrech také kostel Neposkvrněného početí Panny Marie. Po žluté stoupáme kolem dědičné štoly Travná k restauraci Celnice, kde si dopřáváme pozdní oběd. Odtud je to již jen kousek k výchozímu místu.

Podrobnosti
Zobrazeno: 574

 Dnes máme čas jen dopoledne, což je tak akorát na návštěvu tradiční akce Velikonoce na hradě, která se koná na Slezskoostravském hradě. Program je poměrně očekávaný – základ tvoří stánky s velikonočním sortimentem (pomlázky, zdobená vajíčka, věnce, květiny, svíčky), chybět nesmí vystoupení hudebních a tanečních skupin či kejklířů a komediantů a velké oblibě se rovněž těší různé tvořivé dílny především pro malé návštěvníky. Žádanou součástí je občerstvení v pevné i tekuté formě. Zábava na celý den to asi není (alespoň pro nás), ale přibližně dvě příjemné hodinky se tady dají strávit. Jenom nás trochu mrzí, že je dnes nepřístupná výstava korunovačních klenotů, což zprvu moc nechápeme, ale při pozdějším zkoumání výše vstupného na tuto akci a zmíněnou výstavu je nám vše jasné.

Podrobnosti
Zobrazeno: 700

 Vzhledem k tomu, že víkend máme obsazený jinými aktivitami, vydáváme se na výlet netradičně již v pátek odpoledne. Proto plánujeme jen krátkou procházku nepříliš daleko od našeho bydliště. Vycházíme od nádraží ve Frýdlantě nad Ostravicí a po modré turistické značce začínáme zvolna stoupat vzhůru proti proudu Hutného potoka. Pár set metrů pod bývalými chatami Solárka a Ondřejník si dopřáváme zastávku s občerstvením v lesním baru, tudíž kolem roubenky Ondřejníček už jen procházíme. V sedle Ondřejník odbočujeme na neznačenou pěšinu, která nás přivádí na stejnojmenný vrchol. Ten dal jméno celému masivu, ačkoliv s výškou 890 metrů zdaleka není nejvyšším bodem. Po krátkém odpočinku sestupujeme na rozcestí Kubalánky a dále zpět k výchozímu místu. V nedaleké kavárně Libuška nás čeká zasloužená odměna v podobě zákusků, čaje či kávy.

Podrobnosti
Zobrazeno: 744

 Další letošní pěší výlet začínáme v Radkově na parkovišti u Roderichovy kaple. Naše první kroky míří na blízkou zříceninu hradu Vikštejn. Kromě hradeb, zdí, sklepení či vyhlídkové věže stojí za zmínku také památník Walthera von der Vogelweide. Po modré značce scházíme do Podhradí (část Vítkova), kde u řeky Moravice odbočujeme na červenou. Postupně míjíme úpravnu vody, malou vodní elektrárnu, autokemp, památník Radima Laufka, bývalou břidlicovou štolu a nakonec se ocitáme v Zálužném. Tady si nejdříve prohlížíme památník Carla Weisshuhna a také ten obětem světových válek, načež už neomylně směřujeme do restaurace U Bernharda. Kromě výborného jídla nesmíme opomenout ani produkty pivovaru Vikštejn. Odcházíme po zelené turistické značce, tedy levým břehem Moravice. Vzápětí se ocitáme v přírodní reservaci Nové Těchanovice, kde nás zaujme množství jmelí na jehličnatých stromech. Další zastávku představuje bývalý Hanzlův mlýn. Pár set metrů za rozcestníkem Hřeben opouštíme značku a stoupáme ke kamenné lavici na okraji Radkova. Poté nás čeká ještě lipová alej s broukovištěm a zámek Dubová, čímž se definitivně ocitáme na konci dnešního putování.

Podrobnosti
Zobrazeno: 646

 První letošní vernisáž nás čeká v oblíbené oderské galerii PAPE. Svá díla příchozím návštěvníkům představuje výtvarnice Šárka Hyklová. Nepříliš časté výrobky ze smaltu zaujmou na první pohled. Kromě praktických předmětů (mísa, poklička) mezi vystavovanými předměty najdete i ty s dekorativní funkcí. Druhou skupinu exponátů tvoří sochy (či snad přesněji sošky) z bronzu. Budeme-li se bavit o tématech, jednoznačně nejčastěji se objevují koně, za zmínku určitě stojí i cyklus Mateřství. Zahájení výstavy se ujal galerista Pavel Kozubík, hudební vystoupení obstarala sama autorka spolu s Janou Michálkovou, tedy skupina Zkouška Sirén.

Podrobnosti
Zobrazeno: 666

 Za normálních okolností bych napsal, že se blíží jaro a tudíž nastal nejvyšší čas na zahájení cyklistické sezony. Nicméně vzhledem k letošní mírné zimě jsem absolvoval vyjížďku na kole v prosinci, lednu i únoru a o nějakém přerušení sezony tak asi nemůže být řeč. V každém případě dnes ráno stojím na parkovišti Uspolka (Úspolka) v Morávce a vyjíždím proti proudu Skalky po žluté a následně modré turistické značce. Až po rozcestí Údolí Skalky tedy kopíruji náš nedávný pěší výlet. Zde však značku opouštím a dvojicí serpentin se napojuji na červenou, která mě přivádí pod nejmenší beskydskou tisícovku Nad Kršlí. Neznačenou trasou přejíždím úbočím Polomky či Sulova (výhledy na Travný a Lysou horu) kolem pramene Morávky až ke známému východišti turistických tras Ježánky, resp. Visalaje. Zelená stoupá na rozcestí Plato, kde si dopřávám krátký odpočinek s občerstvením, načež pokračuji lesní asfaltovou cestou kolem Travného a Malého Travného až nad bývalou sjezdovku Sviňorky. Sjíždím k vodní nádrži Morávka, chvíli se ještě marně pokouším najít památník Karla Pospíšila a vzápětí můj dnešní výlet končí. Definitivní tečku pak obstarává oběd v osvědčené restauraci U Bobra v Raškovicích.

Podrobnosti
Zobrazeno: 638

 Parkujeme v obci Košařiska v blízkosti občerstvení U Černého čápa. Hned po startu začínáme stoupat po modré značce do sedla Pod Ostrým. V něm se kromě přístřešku či rozcestníku nachází dřevěná socha anděla nebo památník beskydským salašníkům, horalům a bačům. Po zelené pokračujeme k chatě Kozinec, která momentálně prochází rozsáhlou rekonstrukcí. Znova se napojujeme na modrou, ovšem vzápětí odbočujeme neznačenou pěšinou na vrchol Velký Kozinec. Nejprve si všímáme výhledů na vrcholy Javorový a Malý Javorový, potom dřevěného reliéfu slunce a vrcholové cedule, načež už svou pozornost věnujeme Kozímu baru. Nečekaně si tak – navzdory poměrně chladnému počasí – dopřáváme pivo a velebíme dobrovolníky, kteří jsou ochotni na různá místa v našich horách ve svém volném čase nosit občerstvení. Vracíme se na modrou a dál stoupáme do přírodní reservace Čerňavina. Následuje odbočka na vrchol Ostrý (1044 m n. m.). Několikátý dnešní návrat na modrou nás přivádí na chatu Ostrý. Hlad zaháníme tradičními i méně tradičními beskydskými jídly (mexické fazole byste tady asi nečekali). Odcházíme po žluté do sedla Pod Ostrým, z nějž už míří modrá k výchozímu místu.

Podrobnosti
Zobrazeno: 705

 Další turistický výlet zahajujeme u fotbalového hřiště v Horní Lomné. Po žluté turistické značce stoupáme údolím potoka Přelač, z něhož zanedlouho odbočujeme na Muřinkový vrch. Kousek pod jeho vrcholem se na hranici se Slovenskou republikou nachází známá kaple Panny Marie se studánkou a památníkem obyvatelům osady Klin. Napojujeme se na červenou, která víceméně kopíruje státní hranici. Úbočím Burkova vrchu a Čuboňova se dostáváme do sedla pod Malým Polomem. Odsud začínáme sestupovat po modré podél Kyčmolu, až se ocitáme v údolí Lomné. V restauraci hotelu Pod Kyčmolem obědváme, přičemž nemůžeme opomenout produkty zdejšího minipivovaru Lomňan. Následují poslední přibližně dva kilometry k autu. Před samotným odjezdem si ještě prohlížíme kostel Povýšení sv. Kříže s blízkou křížovou cestou či pramenem Panny Marie Lurdské.

Podrobnosti
Zobrazeno: 750

 Po cyklistice, lyžování a běhu nás v tomto měsíci samozřejmě čeká i turistika, přičemž se celou dobu budeme pohybovat na území obce Morávka. Parkujeme na místě zvaném Uspolka nebo Úspolka a vycházíme po žluté značce proti proudu Skalky. Za rozcestím Horák měníme značku za modrou. Pod vrcholem Okrouhlice si odhlasujeme odbočku po neznačené pěšině na nejmenší beskydskou tisícovku, kterou je s nadmořskou výškou 1002 metrů vrchol Nad Kršlí. Dopřáváme si krátký odpočinek a svačinu, načež se vracíme k Okrouhlici, kde se napojujeme na červenou. Hřebenovou trasou se dostáváme na Mituří, z něhož začínáme klesat zpět do údolí Skalky. Během sestupu se na jednom místě otevírá nádherný výhled na vodní nádrž Morávka.

Podrobnosti
Zobrazeno: 635

 Dnes se vydáváme na běžecké závody Winter Run. Jedná se vlastně o seriál šesti běhů v různých městech České republiky. My si pochopitelně vybíráme ten ostravský, který startuje na Prokešově náměstí před budovou Nové radnice a běží se v přilehlých Komenského sadech. Pořadatelé nabízejí trasy od 400 metrů pro nejmenší závodníky až po 8,6 kilometrů pro ty nejtrénovanější. Navzdory názvu a ročnímu období se letos jedná o běh spíše jarní než zimní, tudíž někteří běží v krátkém rukávu i nohavicích. Ti, kteří se běhání pravidelně věnují a mají natrénováno, se aktivně účastní, my ostatní alespoň působíme jako psychická podpora a fotografové. Moderování celé akce se ujal Vlasta Bucek, záštitu nad závody převzal (mimo jiné) starosta městského obvodu Moravská Ostrava a Přívoz Petr Veselka. Výsledky ze všech tratí i kategorií naleznete zde.

Podrobnosti
Zobrazeno: 651

 Po roce nás opět čeká pětidenní pobyt v chatě Orientka na okraji Žďárského Potoka (Stará Ves). Ano, je tady zase lyžařský výcvik ostravské Střední umělecké školy. Zatímco loni jsem si pochvaloval počasí i množství sněhu, letos se zima celkově moc nepovedla. Kromě kalamity na začátku prosince sníh téměř nebyl, a to ani na horách. Po příjezdu a prvních pohledech na sjezdovku od chaty si myslíme, že ani lyžovat nebudeme. Nakonec díky nezměrné snaze vlekařů je sjezdovka v docela dobrém stavu, přestože na ni pravidelně a hodně prší. Když to alespoň trochu jde, tak lyžujeme (a snowboardujeme), když je déšť příliš prudký, vymýšlíme program na chatě. Nakonec je to navzdory počasí povedený týden, a to nejen co se týče lyžování.

Podrobnosti
Zobrazeno: 632

 Další letošní cyklistický výlet zahajuji v Rožnově pod Radhoštěm. Zatímco během minulé vyjížďky na kole před dvěma týdny se teploty pohybovaly spíše pod nulou a značnou část trasy pokrýval sníh, dnes máme příjemných 6–8 °C a sníh aby člověk pohledal ... a to jsem výrazně výše. První zastávku představuje kostel Všech svatých, v jehož zahradě stojí ne úplně tradiční betlém. Z města odjíždím kolem pivovaru po cyklotrase č. 6012 do Vidče. Zastavuji u kostela sv. Cyrila a Metoděje, u něhož se nachází dřevěná zvonička a kamenná koule. Pokračuji neznačenou cestou podél potoka Maretka na okraj Stříteže nad Bečvou. U evangelického kostela začíná první dnešní výrazné stoupání po trase 6219 na vyhlídkový vrchol U Javoru (Velká Lhota). Znova se napojuji na 6012 (s krátkou odbočkou k dřevěnému evangelickému tolerančnímu kostelu) a ta směřuje po hřebeni pod vrchol Spina. Přejíždím na 6251, zvolna stoupám přes Hlaváčky a několik bezejmenných vrcholů, načež v údolí Žáry měním trasu za 6013. Pár set metrů do prudkého kopce mě přivádí k hospodě Na Dílech. Doplňuji tekutiny i energii a mířím na nejvyšší bod dnešního výletu u rozcestí Díly. U blízkého přístřešku mi zcela neznámí lidé nabízejí domácí 55% podporu, a to do obou pedálů. Prostě na horách a na Valašsku mají lidé k sobě tak nějak blíže. Následuje pár set metrů ledu a několik dalších stovek bahnitých metrů, ale vzhledem ke zmíněnému dopingu je můj pud sebezáchovy ještě o něco nižší než obvykle, tudíž většinu překonávám v sedle kola. Trasa č. 6252 klesá do údolí Mísné (později Hutiský potok). Na okraji Hutiska (Hutisko-Solanec) si prohlížím památník Charlotty Garrigue Masarykové, v centru pak také ten obětem světových válek. Následuje poslední změna trasy (6014) a přes Vigantice (rodiště slavného fotbalisty Milana Baroše, kostel Proměnění Páně, pomník obětem I. světové války) už jen pohodově sjíždím zpět do Rožnova. Výlet definitivně zakončuji výborným obědem v Eroplánu.

Podrobnosti
Zobrazeno: 644

 V ostravských Dolních Vítkovicích probíhá výstava Světla vyprávějí... Respektive probíhala v prosinci a v lednu, tedy nyní se už pomalu chýlí ke konci. To má jednu výhodu – při naší dnešní návštěvě jsme tady téměř sami, což je úžasné například v tom, že se vám při focení nikdo neplete do záběru. Jak už vyplývá z názvu akce, hlavní roli hrají světla. Přesněji stovky tisíc LED diod sestavených do tvaru různých předmětů, postav nebo ornamentů. Akce je inspirována Julesem Vernem, naleznete tak tady například vzducholoď, balon, ponorku či létající kolo. Kromě toho jsou k vidění třeba hudební nástroje, vánoční ozdoby i zvířata. 

Podrobnosti
Zobrazeno: 641