Druhá dnešní vernisáž probíhá rovněž v divadle, nicméně tentokrát se jedná o Divadlo Antonína Dvořáka. Ve zdejší Galerii současné malby vystavuje své práce známá ostravská (i když původem z Košic) malířka Katarína Szanyi. Pod názvem Kropenky jezera, což je rovněž jméno jednoho obrazu, představuje svá díla z poslední doby. Úvodní slova (pochopitelně kromě autorky) pronesli ředitel Národního divadla moravskoslezského Jiří Nekvasil a kurátor výstavy Martin Mikolášek. Vystavené obrazy obsahují převážně přírodní motivy a – jak se vyjádřil jeden z návštěvníků – „mají strašně příjemnou barevnost“. Kromě malířů, což se tak nějak dalo čekat, se na akci objevili i známí grafici, ilustrátoři či fotografové.
- Podrobnosti
- Zobrazeno: 465
Tradiční soutěžní bienále středoškolských malířů pod názvem Oskar pořádá již dlouhé roky Střední umělecká škola, Ostrava. Dnes v Galerii Opera (foyer Divadla Jiřího Myrona) probíhá nejen vernisáž výstavy přihlášených prací, ale zároveň také vyhlášení výsledků a předání cen vítězným autorům. Akci svou přítomností (a také projevem) poctil ředitel Národního divadla moravskoslezského Jiří Nekvasil. Pár slov rovněž pronesli ředitel pořádající školy Martin Mikolášek nebo vedoucí oboru Užitá malba Aleš Hudeček. Mezi návštěvníky se objevil i jeden ze zakladatelů soutěže Jiří Martuška. V jednotlivých kategoriích zvítězily Milada Klimanová (Architektura), Diana Bíliková (Figura), Zuzana Vondráčková (Krajina) a Anna Michaela Hančová (Zátiší). Kromě ocenění tří nejlepších prací v každé kategorii udělila odborná porota ještě osm čestných uznání. Kompletní výsledky naleznete zde.
- Podrobnosti
- Zobrazeno: 521
Dnes z časových důvodů potřebujeme kratší výlet v blízkosti Ostravy, tudíž volba padá na Palkovické hůrky. Začínáme ve známe obci Hukvaldy a vycházíme po naučné stezce Leoš Janáček očima dětí. Nejdříve klesáme do údolí Ondřejnice, abychom vzápětí stoupali úbočím Zadní Babí hory. Nedaleko Janáčkovy lavičky se napojujeme na místní červenou značku, která pod Zadní Babí horou a Babí horou pokračuje na vrchol Kubánkov. Ten je s výškou 660 metrů nejvyšším bodem již zmíněných Palkovických hůrek. Mlhavé počasí neumožňuje žádné výhledy, ale na druhou stranu přicházející zima tvoří námrazu na trávě či stromech, což má své nezpochybnitelné kouzlo. Přes Myslíkovskou vyhlídku bez výhledů míříme na poutní místo Myslíkovské Lurdy s kaplí Panny Marie Lurdské, zvoničkou, pramenem a několika pamětními kameny. Sestupujeme na okraj Kozlovic, kde se občerstvujeme v restauraci Mlýn Kozlovice (někdejší Smiřákův mlýn). Po křížové cestě stoupáme ke zvoničce a následně už (zcela legálně) přelézáme plot do hukvaldské obory (studánky U Svěcené a U Potůčku, památníky založení obory či Oldřicha Tofela a Antonína Zátopka a v neposlední řadě proslulá socha lišky Bystroušky).
- Podrobnosti
- Zobrazeno: 440
Vycházíme z parkoviště u skiareálu v Bílé po zelené značce a zanedlouho si prohlížíme kapli sv. Cyrila a Metoděje se sousedním dřevěným kostelem sv. Bedřicha. U blízkého zámečku se nachází malá obora, v níž naleznete například daňky, muflony, jeleny nebo jezevce. Přibližně po kilometru nelze necítit typický zápach sirného pramene Smradlava, z něhož se napijí jen odvážlivci. Další zajímavostí na trase je Maxova nádrž (Maxův klauz), která v minulosti sloužila ke zvyšování průtoku vody při splavování dřeva. Stoupání začíná být strmější, nicméně zanedlouho nás přivádí na rozcestí Smutníky, na němž se napojujeme na červenou značku. Hřebenovou trasou se dostáváme k chatě Kmínek, kde si dopřáváme oběd. Nadále kopírujeme česko-slovenskou hranici, z níž na chvíli odbočujeme jen před Kelčovským sedlem. Od rozcestí Hluchanka nás čeká poslední výraznější stoupání na nejvyšší bod dnešního výletu, kterým se s výškou 898 metrů stává Lukavice. Pod vrcholem Bobek hranici opouštíme a na stejnojmenném rozcestí odbočujeme na modrou, která klesá zpátky do Bílé.
- Podrobnosti
- Zobrazeno: 409
Dnes není příliš hezky, a proto výlet necháváme až na zítřek. Odpoledne alespoň navštěvujeme Výstavu malých/velkých stavitelů. Akce probíhá v DDM Ostrava-Plesná, pořádá ji TJ Sokol a jedná se o soutěžní přehlídku stavebnic LEGO. Přesněji řečeno – soutěží děti v několika věkových kategoriích, ovšem naleznete zde i exponáty vytvořené dospělými, kteří se však soutěže neúčastní. Akce není tak velká jako například olomoucký Svět kostek nebo ostravská výstava CZECH REPUBRICK, tudíž se tady nenachází tolik lidí. Kromě prohlídky exponátů, pro něž lze hlasovat, si příchozí mohou sami vyzkoušet svou schopnost něco z LEGO kostek postavit. Pozornost poutá i 3D tisk a v neposlední řadě také prodej stavebnic.
- Podrobnosti
- Zobrazeno: 426
Přibližně po roce se spolu s některými kolegy opět vydáváme na dvoudenní výjezdní školení. Toto se uskutečnilo v areálu KAM Malenovice a již z názvu Dávání a přijímání zpětné vazby je zřejmé, co bylo jeho náplní. Stejně jako minule, i tentokrát se nám věnovali kluci z RainFellows ... tudíž je jasné, že jsme se rozhodně nenudili. Prohlédnout si můžete pár fotografií z místa konání akce.
- Podrobnosti
- Zobrazeno: 420
Využíváme našeho státního svátku a míříme do polského Chorzówa. Toto přibližně stotisícové město u nás není tolik známé, ale stačí uvést, že sousedí s Katowicemi, a je jasné, že po asi hodině cesty z Ostravy jsme v cíli. Jelikož v Polsku mají obyčejné pracovní pondělí, pohybujeme se v zoologické zahradě téměř sami (navzdory faktu, že je nádherný podzimní den). Dokonce ani na placeném parkovišti po nás nikdo nic nechce. S návštěvou jsme velmi spokojeni – jedinou výtku bych měl ke sněžnému levhartovi, který se nám odmítl ukázat. Ale jinak vidíme spoustu známých i méně obvyklých zvířat ... což se tak nějak v zoo očekává.
- Podrobnosti
- Zobrazeno: 437
Jednou z tradičních ostravských akcí je Čokoládový festival (Čokofest). Na rozdíl od naší minulé návštěvy před dvěma a půl lety, kdy se konal na Černé louce, tento probíhá v Trojhalí Karolina. Jak už vyplývá z názvu, mezi exponáty převládá čokoláda ve všech možných podobách, tvarech a druzích – pralinky, figurky, různé předměty, adventní kalendáře, mléčná, hořká, bílá, jako nápoj... Kromě toho se zde setkáte například také se sýry, marmeládami nebo italským sladkým pečivem. Součástí akce je i balonková výstava zaměřená na dinosaury. Nechybí bohatý doprovodný program zahrnující různá hudební vystoupení, kuchařské workshopy či ochutnávky netradičních potravin. Vyfotit se můžete s ledním medvědem nebo s některými členy Tlapkové patroly.
- Podrobnosti
- Zobrazeno: 424
Přibližně jedenáct let uplynulo od naší návštěvy Súľovských skal na Slovensku, a proto není divu, že při plánování dnešního výletu nás opět napadla tato národní přírodní reservace. Pokročilý podzim je – dle našeho názoru – nejlepším obdobím na procházku v této oblasti, přičemž důvod snadno poznáte z fotografií. Parkujeme na okraji obce Súľov-Hradná, na jejímž území se (kromě pár desítek metrů) budeme pohybovat celý den. Vycházíme po zelené turistické značce a souběžně vedoucí naučné stezce Súľovské skaly. Prvním zajímavým skalním útvarem je Gotická brána. Přibližně o kilometr dál se nachází zřícenina hradu Súľov a také památník (resp. pamětní deska) tragického úmrtí Zuzany a Samka Sýkorových. Na rozcestí Lúka pod hradom měníme značku za červenou a nádherně zbarveným lesem pokračujeme přes několik vyhlídek. Pod Roháčom odbočujeme na žlutou a kolem velkého skalního okna klesáme do údolí. Poslední výraznější stoupání nás přivádí k jeskyni Šarkania diera. Vracíme se do údolí a po dvou kilometrech se zastavujeme v kolibě Pod Skalami, abychom poobědvali. Následuje poslední nenáročný úsek k výchozímu místu.
- Podrobnosti
- Zobrazeno: 412
Pravděpodobně jeden z posledních cyklistických výletů tohoto roku (ne-li ten úplně poslední) mě přivádí na Valašsko. Začínám v obci Pozděchov a po Hornolidečské magistrále stoupám na rozcestí Pod Svéradovem. Nedaleko se nachází pramen řeky Vláry, která odsud míří do známého Vlárského průsmyku a za ním se potom vlévá do Váhu. Krásným lesním úsekem pokračuji na Vařákovy paseky. Na rozdíl od naší minulé návštěvy tohoto místa zde dnes neprobíhá žádný pochod, tudíž jsem tady úplně sám. Po necelých dvou kilometrech krátce odbočuji k Horním Lačnovským skalám, u nichž potkávám několik orientačních běžců. Vracím se na cyklotrasu, po níž směřuji na okraj Lidečka s Čertovými skalami. Podél říčky Senice mě vede č. 57 do Lužné, kde odbočuji na č. 6290. Pod vrcholem Filka se opět napojuji na Hornolidečskou magistrálu. Trošku mě překvapuje, že navzdory víkendu a hezkému počasí nepotkávám žádné turisty ani cyklisty. Mezi vrcholy Snoz a Jahodný odbočuji do Leskovce, v němž mě hned u prvních domů zaujmou ruiny někdejšího Juříčkova mlýna – pozůstatek jedné z mnoha valašských válečných tragédií. Stoupám proti proudu Petráčovského potoka a i když se jedná o značenou cyklotrasu, některé prudké a kamenité úseky prostě nejsem schopen vyjet. Jestli tady ještě někdy pojedu, vyzkouším alternativní výstup z Ústí (podle mapy vypadá mírněji). Naštěstí se ke mně brzy přidává modrá značka a sklon se narovnává. Už v sedle kola tak po hřebeni směřuji k rozhledně Vartovna. Ta nabízí nádherný kruhový výhled na blízká i vzdálenější pohoří, stejně jako na okolní vesnice a města. Po krátkém odpočinku začínám postupně klesat až do Pozděchova.
- Podrobnosti
- Zobrazeno: 415
Od naší poslední návštěvy známého poutního místa Hostýn už uplynulo více než deset let, tudíž nastal nejvyšší čas se podívat, zda se něco nezměnilo. Parkujeme u školy ve Chvalčově a chvíli se necháváme vést cyklotrasou 5035. Zanedlouho z ní však odbočíme na neznačenou pěšinu, která nás brzy přivádí na žlutou turistickou značku. Tu na rozcestí Kozlůvky vyměníme za červenou a začínáme stoupat na vrchol Obřany se zříceninou stejnojmenného hradu. U rozcestí Klapinov si prohlížíme dřevěnou sochu portáše, načež po naučné stezce Hostýnské vrchy pokračujeme kolem několika skalních útvarů a studánky Pod Valy až do osady Svatý Hostýn. Ta se nachází u vrcholu Hostýn a naleznete zde především baziliku Nanebevzetí Panny Marie, ale také třeba kapli sv. Jana Sarkandera, rozhlednu, větrnou elektrárnu, dvě křížové cesty, několik památníků a soch. Možnosti občerstvení jsou právě v tuto chvíli z důvodu výpadku elektřiny velmi omezené, ale něco se nám daří sehnat. Po červené sestupujeme kolem vodní kaple, abychom se na rozcestí Císařská cesta napojili na žlutou, která vede zpět do Chvalčova.
- Podrobnosti
- Zobrazeno: 410
Tak se mi nějak udělalo volné pondělí a že nevíte, na co jsem si vzpomněl? No jo, na výlet ... tentokrát cyklistický. Vyjíždím z ostravské části Hrabůvka po cyklotrase A, z níž odbočuji okrajem Bělského lesa na Majerovec. Místní červená značka mě přivádí do Staré Bělé, kde si prohlížím kapli rodiny Varechů a zvoničku s hodinami. Po trase L (EV 4) přejíždím do Košatky, odkud č. 6135 vede do Staré Vsi nad Ondřejnicí. Tady stojí za zmínku zámek, kostel sv. Jana Křtitele a také železniční vagon (stojí v areálu fary a funguje jako ubytovací zařízení). Chvíli jedu podél říčky Ondřejnice, ale zanedlouho odbočuji na vrchol Svatý Marek (alej, boží muka, památník Josefa Matěje). To už jsem na území Brušperku, v němž se napojuji na 6006 a přes Fryčovice mířím na Hukvaldy. Klesám k Ondřejnici a s nadšením vítám otevřený Smiřákův mlýn v Kozlovicích. Přibližně před 14 měsíci jsem si totiž během jednoho z výletů stěžoval na jeho uzavření, nicméně teď má mlýn nového majitele a minimálně stejně dobré jídlo jako dřív. Po obědě stoupám do palkovické části Myslík, načež sjíždím do samotných Palkovic. Z nich mířím k vodní nádrži Olešná a po Místeckém okruhu se přesouvám do Sviadnova k Ostravici. Odsud už mě trasa 59 vede přes Paskov a Vratimov domů.
- Podrobnosti
- Zobrazeno: 413
Další výlet zahajujeme u skiareálu v Mostech u Jablunkova. Neznačenou lesní cestou se úbočím Fojtského grúně dostáváme nad Jablunkovský průsmyk. Tady se napojujeme na modrou značku a podzimním zamlženým lesem zvolna stoupáme na rozcestí Studeničný, z něhož nás vede červená kolem chaty Studeničné na rozcestí Štípanka. Opouštíme značku a lesní pěšinou míříme na vrchol Girová (někdy též Gírová), který je s výškou 840 metrů nejvyšším bodem Jablunkovského mezihoří v ČR (na Slovensku je potom ještě o pár metrů vyšší Kykuľa). Scházíme k chatě Gírová, v níž obědváme. Po červené se vracíme na Štípanku a začínáme klesat po zelené kolem osady Polanka k lesní kapli. Opodál odbočujeme na cyklotrasu 6080, která mírným stoupáním míří na již navštívené rozcestí Studeničný. Sestupujeme po červené ke skiareálu, kde si ještě užíváme jízdu na bobové dráze.
- Podrobnosti
- Zobrazeno: 427
Po čtyřech cyklistických vyjížďkách v řadě tentokrát volíme pěší výlet. Parkujeme v Návsí kousek od obecního úřadu. U blízkého vlakového nádraží začínáme stoupat po žluté turistické značce. Cestou postupně míjíme dřevěnou zvoničku, památník Reného Urbaniece nebo přírodní památku Filipka s množstvím jalovce obecného. Otevírají se nám také výhledy na cíl dnešního putování. Přibližně po hodině a čtvrt se ocitáme na vrcholu Filipka s výrazným hraničním (trojmezním) kamenem. Stýkají se zde totiž hranice tří obcí – Návsí, Nýdek a Hrádek. Odsud míří červená po hřebeni přes Čupel na rozcestí Nad Zimným, z něhož nás opět vede žlutá na Konihlavu a dále na rozcestí Pod Velkým Stožkem. Posledních pár set metrů po poměrně prudce stoupající neznačené pěšině, která kopíruje česko-polskou hranici, nás přivádí na Velký Stožek (Stożek Wielki) s výškou 978 metrů. Několik desítek metrů pod vrcholem stojí chata Stożek, v níž si dopřáváme oběd. Napojujeme se na červenou značku, kterou pod Krkavicí měníme za modrou. Klesáme do Jablunkova, kde si prohlížíme kostel sv. Josefa s přilehlým klášterem sester alžbětinek (nyní domov pro seniory). Následuje poslední přibližně kilometr k výchozímu místu.
- Podrobnosti
- Zobrazeno: 782
Dnes se koná Švihák rožnovský, což je turistická akce s devíti trasami od cca 8 do 60 kilometrů. Naše pěší sekce si vybírá rozumný kompromis v délce 29 km. Bohužel v nabídce není (na rozdíl třeba od Štramberského jasoně) cyklistická trasa, tudíž si jednu vymýšlím sám. Začínám v Rožnově pod Radhoštěm nedaleko Masarykova náměstí a po cyklotrase 6260 jedu proti proudu Rožnovské Bečvy přes Dolní Bečvu do Prostřední Bečvy. Tady si prohlížím sochu Zrození anděla od Borise Jirků a výstavu ilustrací Adély Marie Jirků ke knize Mařka. Pokračuji do Horní Bečvy, kde se zastavuji u kostela sv. Jana a Pavla, u něhož stojí památník obětem I. světové války a opodál pak socha Noemovy archy. Odbočuji na č. 6015, dosavadní pozvolné stoupání se stává prudším a přibližně po pěti kilometrech se ocitám na Martiňáku. V hospůdce Pod Starým bukem si dopřávám krátký odpočinek věnovaný doplnění tekutin i jídla, načež se nechávám vést Radegastovým okruhem 5, z nějž se pod Skalkou přesouvám na červenou turistickou značku. Ta mě „vyplivne“ na Pustevnách, kde se ovšem moc nezdržuji a jedu po zelené do sedla Tanečnice. Opět po červené stoupám na samotný vrchol (1084 m n. m.). Původně mám v plánu ještě navštívit Zmrzlý vrch a Nořičí horu, ale v lese probíhá těžba dřeva a stromů přes cestu je na můj vkus až příliš. Klesám kolem stezky Valaška zpátky na Pustevny. Modrá značka mě přivádí ke známé soše pohanského boha Radegasta, u níž se potkávám s pěší částí naší výpravy. Doplňujeme tekutiny a zatímco oni pokračují na Pustevny, mě hřeben vede na vrchol Radhošť, který se s výškou 1129 metrů stává nejvyšším bodem mého dnešního putování. Nemůžu si nechat ujít návštěvu zdejší kaple sv. Cyrila a Metoděje s vyhlídkovou věží (vstupné je neuvěřitelných 5 Kč). Přibližně kilometr se vracím a odbočuji na zelenou, která mě brzy přivádí na trasu 46. Ta vytrvale klesá až do Rožnova, kde se nečekaně objevuje občerstvení Las Tapas. Neodolám lákavě vypadající nabídce a dopřávám si výborný burger s trhaným masem. Ověřuji polohu ostatních členů a zjišťuji, že mám ještě spoustu času. Bryskně vymýšlím pokračování výletu a u nádraží začínám stoupat po cyklotrase 6249 (později Radegastovým okruhem 6) na Velký Javorník. Vzhledem k již ujeté vzdálenosti a nastoupaným metrům je mé tempo v některých úsecích poměrně pomalé (sklon místy atakuje 20 %). Nicméně nelituji ani chvíli, protože tento nejvyšší vrchol Veřovických vrchů (918 m) poskytuje nádherné výhledy na Moravskoslezské Beskydy, masiv Ondřejník i okolní města. Sjezd zpátky do Rožnova pod Radhoštěm je potom krásnou odměnou za mé dnešní úsilí. Na Masarykově náměstí ještě chvíli čekám na zbytek výpravy a společně zakončujeme povedenou akci kávou a zákuskem v Kaféčku.
- Podrobnosti
- Zobrazeno: 414