Hlavní menu

Můj deník

 První prázdninový týden trávíme v Pozděchově (okres Vsetín) a jak už je naším dobrým zvykem, příležitostně vyrážíme na cyklistické výlety. Ten první začínáme poměrně daleko, a to až ve Veselí nad Moravou. Z náměstí Míru jedeme do zámeckého parku (zámek, paví voliéra, historický skleník, přírodní bludiště, kaple) a vzápětí obdivujeme připomínku někdejší úzkokolejky nebo sochu Davida Černého s názvem Dog in Dock in Dog. Napojujeme se na cyklotrasu Baťův kanál, která nepřekvapivě vede kolem Baťova kanálu. Udivuje nás, že navzdory víkendu a krásnému počasí téměř nikoho nepotkáváme – občas sice mineme nějakou loď, ale cyklisty aby člověk pohledal. U křížení Baťova kanálu s potokem Velička (to už jsme ve Strážnici) si dopřáváme první malé občerstvení. V Petrově pozorujeme činnost zdejší plavební komory, v Sudoměřicích si potom prohlížíme bývalý výklopník. Ten v minulosti sloužil k překládání lignitu ze železnice do lodí, nyní se v něm nachází malá exposice a funguje jako rozhledna. Pár set metrů se vracíme zpět a odbočujeme na trasu č. 46, která nás přivádí zpět do Petrova. Zastavujeme se ve vinných sklepech Plže, kde následuje další přestávka na občerstvení a pochopitelně i na ochutnávku místních produktů. Na okraji Strážnice začíná jediné dnešní výraznější stoupání. Nedaleko vodní nádrže Lučina se napojujeme na Oskerušový okruh a ten již neomylně míří pod vrchol Travičná se stejnojmennou rozhlednou. Vysílač nabízí výhledy nejen na okolní lesy a obce, ale také například na blízké Bílé Karpaty. Po krátkém odpočinku volíme ke sjezdu jeden ze zdejších trailů. Z Tvarožné Lhoty odjíždíme po červené značce do Strážnice (model majáku a židovský hřbitov se synagogou). Po Strážnické trase se přes Vnorovy vracíme zpět do Veselí nad Moravou, kde na závěr neodoláme dobrotám kavárny Kafé v kině.

Podrobnosti
Zobrazeno: 573

 Před koncem školního roku hledáme smysluplnou náplň předposledního dne, a tak se poměrně nečekaně letos již podruhé ocitám v kopřivnickém Museu nákladních automobilů Tatra. Kromě přibližně 80 aut v přízemí mohou návštěvníci v prvním patře obdivovat motocykly a aktuálně také výstavu jízdních kol či jejich komponentů pod názvem „Do pedálů... aneb na kole více než 200 let“. Vzhledem k charakteru akce, která je spíše takovým společenským setkáním než skutečnou exkursí, jsem neřešil u jednotlivých fotografovaných exponátů názvy. Dále je nutné upozornit, že na snímcích naleznete spíše detaily a různé zajímavosti, nikoliv celé vozy. Chcete-li automobily i s názvy, můžete se podívat na článek z mé předchozí návštěvy. Když si vše dostatečně prohlédneme, pokračujeme bowlingem v nedaleké restauraci.

Podrobnosti
Zobrazeno: 531

 Třetí část letošních sportovních aktivit Střední umělecké školy v Ostravě (po lezecké stěně a turistické vycházce) představuje vodácký kurs. Scházíme se u Loděnice nedaleko Slezskoostravského hradu a nejdříve se seznamujeme s instruktory. Následně přebíráme vesty a pádla, načež se už rozdělujeme do jednotlivých posádek. Pro každou je k dispozici jeden raft kormidlovaný zkušeným vodákem. Po získání základních dovedností máme možnost si je otestovat během různých závodů či her. Naše posádka nakonec zkouší, zda je možné na českých klidných řekách raft převrátit ...  je, ovšem musíte se hodně snažit, samovolně to půjde jen stěží. V občerstvovací přestávce mám možnost se projet v reprezentační kánoi a jsem nadšený – je lehká, rychlá a poslouchá na slovo. Poté nás už čeká návrat do raftů, protože se vydáváme na sjezd Ostravice od Hradní lávky (resp. Loděnice) až za její soutok s Odrou v Koblově. Tady vracíme lodě a další vybavení, čímž naše vodní hrátky definitivně končí.

Podrobnosti
Zobrazeno: 527

 Tento cyklistický výlet je neobvyklý tím, že je rozdělen do dvou dní. Vzhledem k tomu, že dnešní etapa má pouze něco málo přes třicet kilometrů, začínáme na své poměry docela pozdě (téměř v jedenáct hodin). Z ostravské části Hrabůvka míříme po trasách N, B, U a EV4 na Landek. Tady v Bistropen obědváme, načež pokračujeme k soutoku Odry a Ostravice. Přejíždíme na druhý břeh a necháváme se vést místní cyklostezkou J ke Slezskoostravskému hradu, od něhož O směřuje do Radvanic. Vracíme se na J, která se v jednom úseku opravuje, ovšem nejedná se o nic, co by nás mohlo zastavit. Přes Bartovice se dostáváme na okraj Šenova, kde první úsek výletu končí. Nedělní část zahajuji už sám a zanedlouho se napojuji na trasu 6063, kterou záhy vyměním za 6064. V Havířově přejíždím na č. 56 a vzápětí se zastavuji v restauraci U Balona (resp. Slezském pivovaru) na ochutnávku zdejších dobrot. V Horních Bludovicích odbočuji na 6099, od hráze vodní nádrže Žermanice pokračuji po 6174 a z Dobré po 6004. Odsud se už vine známá trasa 59 podél Ostravice až do Hrabové (Ostrava). Místní cyklostezky E a A mě neomylně přivádí do oblíbeného pivovaru Žíznivý dromedár, v němž si dopřávám pozdní oběd.

Podrobnosti
Zobrazeno: 543

 Podobně jako před rokem trávím i letos několik dní s některými žáky a žákyněmi ostravské Střední umělecké školy, jejichž oborová výuka momentálně probíhá mimo budovu školy. Po loňské Horní Bečvě tentokrát míříme do Mikulova. Ubytováni jsme v hotelu Venuše – kromě strategické polohy nedaleko centra města oceňujeme také skutečnost, že se přímo v budově nachází vinný sklípek a naproti přes ulici minipivovar Mamut. Hlavní náplní pobytu jsou samozřejmě výtvarné aktivity, kdy se přítomní snaží zachytit pomocí kresby či malby různá zajímavá místa (náměstí, Dietrichsteinská hrobka, Svatý kopeček, židovský hřbitov či kostely). Čas vyplňujeme nejen prací, ale rovněž zábavou, návštěvou výstavy Jana Homoly nebo třeba koupáním na Riviéře. Prostě jako obvykle se jednalo o velmi povedenou akci se skvělými lidmi.

Podrobnosti
Zobrazeno: 562

 Poslední pěší výlet (když nepočítám krátkou podvečerní procházku v Lukově) jsem absolvoval před měsícem a půl. Proto si říkáme, že by to chtělo něco většího ... a co je na Moravě či ve Slezsku větší/vyšší než Hrubý Jeseník? Autobusem se přepravujeme do známého sedla Skřítek, z něhož začínáme stoupat po zelené turistické značce ke Ztraceným kamenům. Rozhlížíme se do kraje, načež pokračujeme přes Pec a Pecný k Jelení studánce. Odsud nás vede červená hřebenová trasa kolem Jeleního hřbetu a Velkého Máje přes Kamzičník na nejvyšší bod dnešního putování, kterým je Vysoká hole (1465 m n. m.). Oficiální vrchol sice leží mimo značku, nicméně vzhledem k jeho plochému charakteru jsme v podstatě ve stejné výšce. Obdivujeme historický hraniční kámen (panství Ditrichštejnů, Žerotínů a Řádu německých rytířů, ale také Moravy a Slezska), bývalou radarovou základnu, Petrovy kameny či výhled na Praděd. Sestupujeme k hotelu Figura, v jehož restauraci obědváme. Po žluté klesáme do údolí Bílé Opavy, ovšem následně volíme modrou trasu nad řekou. U Videlské silnice se napojujeme na místní modrou, která míří ke skalnímu útvaru Rolandův kámen. Scházíme do Karlovy Studánky, kde se v jedné ze zdejších cukráren odměňujeme kávou a zákuskem. Poté už nás čeká jen necelý kilometr do sedla Hvězda, odkud nám jede autobus domů.

Podrobnosti
Zobrazeno: 549

 Vzhledem k rannímu programu nám nezůstává čas na klasický celodenní výlet, tudíž potřebujeme něco kratšího. Když se k tomu přidá ještě nepříznivá předpověď počasí, volba celkem jednoznačně padá na DinoPark Ostrava, který jsme naposledy navštívili téměř před pěti lety. Opětovně musím upozornit na nesoulad mezi jménem atrakce a její polohou – kdybyste náhodou někdy chtěli DinoPark Ostrava navšívit, nehledejte v Ostravě, ale v Doubravě, což je obec v okrese Karviná. Jak už vyplývá z názvu, najdete zde především sochy dinosaurů, přičemž některé jsou i pohyblivé. Nejvíce se pochopitelně těšíme na změny, které se zde od naší předchozí návštěvy udály. Nejdříve si všímáme simulátoru bouře a nového 3D kina, ale největší pozornost zaslouženě budí „živý“ model mláděte Stegosaura. Návštěvu zakončujeme v orlovské restauraci Depo.

Podrobnosti
Zobrazeno: 564

 Pomalu se nám blíží cyklistické dovolené, tudíž nastal nejvyšší čas něco natrénovat. Začínáme u aquaparku ve Frenštátě pod Radhoštěm a jedeme proti proudu říčky Lomná do Trojanovic (větší část trasy vede po č. 6194, nicméně kvůli probíhajícím opravám ji musíme dvakrát opustit). Nedaleko Ráztoky odbočujeme na Radhošťskou cyklotrasu (PG01) a úbočím Nořičí hory, Zmrzlého vrchu a Tanečnice stoupáme až do sedla Pustevny. Celou dobu téměř nikoho nepotkáváme, což se ale na místě zvaném „beskydský Václavák“ pochopitelně mění. V restauraci hotelu Tanečnica doplňujeme tekutiny, přičemž přemýšlíme, zda se vydat až na Radhošť. Nakonec kvůli velkému počtu lidí tuto variantu zavrhujeme a kolem zdejšího parkoviště sjíždíme na trasu č. 46, kde už jsme zase skoro sami. Kolem chaty Mír klesáme do Rožnova pod Radhoštěm, odkud neznačenými cestami míříme do sedla Pindula. Ve Zbojnické kolibě obědváme, načež Radegastovým okruhem 4 míříme do Trojanovic. Prohlížíme si Památník bratří Strnadlů a Jana Knebla. Kombinací cyklotras 6194 a 6016 se vracíme do Frenštátu pod Radhoštěm, kde se za dnešní výkon v jedné z kaváren na náměstí odměňujeme kávou a zákuskem.

Podrobnosti
Zobrazeno: 570

 Po koncertě opavského Dobrozdání minulý týden v ostravském Parníku se tentokrát vydáváme do areálu Loděnice v Děhylově. Jedná o naši několikátou návštěvu této oblíbené výletní restaurace, nicméně poprvé jsme se sem vypravili v souvislosti s hudební akcí. Dnes svým vystoupením potěší uši příchozích posluchačů valašskomeziříčská skupina Mňága a Žďorp. Ta aktuálně hraje ve složení Petr Fiala (zpěv, kytara), Petr Nekuža (basová kytara), Jakub Červinka (kytara, mandolína), Jiří Tibitanzl (saxofon, klávesy), Jaromír Mikel (kytara) a Marcel Gabriel (bicí). Celkem zaznělo více než dvacet písní – od těch nejznámějších (Pro Tebe, Hodinový hotel, Nagasaki Hirošima, Měsíc, Made in Valmez) přes ty méně hrané (Rajčata a růže, Všechno se popletlo, Tajný plán) až po novinku z chystaného alba Hoříš? Hořím! (Podivné rybičky). Nečekaně došlo i na skladbu Mekyho Žbirky 22 dní. Pro velký úspěch skupina několikrát přidávala, až své účinkování definitivně uzavřela písní Klec v kleci.

Podrobnosti
Zobrazeno: 519

 Minulý rok jsem se poprvé zúčastnil akce Štramberský Jasoň, což je soubor převážně turistických pochodů o různých délkách s rozdílnými místy startu, přičemž všechny končí na náměstí ve Štramberku. Letos najdete v nabídce 10 tras pro turisty (od 3 do 33 kilometrů), 2 závodní tratě (30 a 50 km) a jako bonus cyklotrasu (46 km). Jak už je u nás obvyklé, rozdělujeme se na dvoučlennou pěší sekci (31 km z Kopřivnice přes Hukvaldy) a jednočlenný cyklistický peloton. Oficiální start je u restaurace Starobělská Koliba v Ostravě, ovšem já pochopitelně začínám z místa bydliště, pročež už na startu mám za sebou skoro tři kilometry. Při výjezdu z Bělského lesa se napojuji na cyklotrasu B, která míří do Krmelína. Stoupám do Oprechtic (Paskov), kde odbočuji na žlutou turistickou značku, kterou však brzy opouštím a kolem bývalého dolu Staříč II jedu do Staříče. Tady si prohlížím kostel Nalezení sv. Kříže s netradiční fontánou a opodál dřevěnou sochu horníka před obecním úřadem. Trasa č. 6003 vede k vodní nádrží Olešná, dále 6004 do Palkovic a odsud 6006 do Hukvald. Doplňuji energii, načež pokračuji po č. 6001 do kopřivnické části Lubina. Trasa 502 (resp. 502B) potom směřuje přes centrum Kopřivnice až k náměstí ve Štramberku. Dostávám účastnickou medaili a v jednom ze stánků si dopřávám oběd i orosenou odměnu. Mám za sebou téměř 50 km, nicméně ještě se musím vrátit domů. Objíždím Bílou horu a na okraji Kopřivnice měním trasu za č. 6039. V Příboře odbočuji k rodnému domu Sigmunda Freuda, na náměstí a ke kostelu Narození Panny Marie. Najíždím na Radhošťskou cyklotrasu (PG01), která přes Kateřinice a Trnávku míří do Krmelína. Po místních značkách jedu kolem Krmelínského kopce, za nímž mě čeká ostravská trasa U, která po změně na P končí přímo u našeho domu.

Podrobnosti
Zobrazeno: 562

 Dalším letošním koncertem, který jsme se rozhodli navštívit, je vystoupení opavské formace Dobrozdání v ostravském klubu Parník. Původně bluesfolkové duo (Jiří Bosák, Kamil Quis) se může podle potřeby rozrůst až na sedm účinkujících, což je právě dnešní případ. Součástí koncertu je totiž i křest alba Opavou a kdy jindy by se kapela měla sejít v plné sestavě... K zakládající dvojici se tedy dnes přidává také Petr Kašný (klávesy), Oldřich Kutra (elektrická kytara), Tomáš Pěla (basová kytara), Tomáš Havránek (foukací harmonika) a Jan Stejskal (bicí). Kromě písní z nové desky zazněly i některé starší skladby. Jako vždy se v případě této skupiny jedná o pohodový večer se skvělou hudbou. A ti, kdo pro dnešek dali přednost kultuře před sportem, si alespoň ušetřili své nervy.

Podrobnosti
Zobrazeno: 568

 Dnes se ocitáme v Lukově ... tedy i jinde, ale v Lukově (malá obec nedaleko Zlína) trávíme rozhodně nejvíce času. Kromě pobytu na zahradě jedné ze zdejších chat si nacházíme čas i na velmi krátkou procházku po okolí. Hlavním cílem je zřícenina hradu Lukov, která v dnešní době vypadá mnohem méně „zříceně“ než před třiceti či čtyřiceti lety. Díky péči dobrovolníků se skutečná ruina proměnila ve vyhledávaný turistický cíl. Na hradě a v jeho těsné blízkosti se nacházejí dřevěné sochy Oldřícha Plisky, minout nemůžeme ani skalní útvar Králky. Prohlížíme si také pamětní kámen Michaely Haukové, který připomíná tragickou událost před téměř sedmdesáti lety. Vzhledem k počínajícímu večeru a použití mobilu nejsou fotografie zdaleka dokonalé, ale třeba někoho nalákají k návštěvě tohoto krásného místa.

Podrobnosti
Zobrazeno: 636

 S údivem zjišťuji, že poslední vernisáž v oblíbené oderské galerii PAPE jsem navštívil před více než rokem. Když se naskýtá vhodná příležitost tento nedostatek napravit, neváhám ani na okamžik. Dnes svá díla představuje Lucie Neuwirtová – vystudovaná grafička (žákyně například Jiřího Neuwirta, Josefa Odrášky nebo Eduarda Ovčáčka), jejíž současná tvorba ovšem kromě grafiky zahrnuje třeba tušovou malbu, ilustrace tužkou či perem, akvarel na papíře nebo plátně a také nepříliš častý smalt. Prostě všestranná umělkyně, která dnes návštěvníky seznamuje se svými akvarely na plátně. Převážně se jedná o práce z cyklu Našeptávači, ale najdete tady i zástupce cyklu Nubigena. Vernisáže se zúčastnila celá řada známých umělců (třeba Pavel Noga, Eva Kučerová, Alena Goršanová či Tereza Smetanová). Kromě samotné autorky na akci promluvili i galeristé Petra a Pavel Kozubíkovi, hudební vystoupení obstarala Markéta Žvaková (kytara, handpan, zpěv).

Podrobnosti
Zobrazeno: 568

 Čtvrtou cyklistickou vyjížďku v deseti dnech zahajuji u vlakového nádraží ve Frýdlantě nad Ostravicí. Záhy se napojuji na trasu č. 6008, z níž u kaple sv. Anny v Metylovicích odbočuji na žlutou turistickou značku. Tu po pár stech metrech opouštím a pokračuji úbočím Ondřejníku k roubence Ondřejníček. Kromě ní se zde nachází bývalá chata Ondřejník, několik dřevěných soch nebo kaple sv. Antonína. Jelikož je poměrně brzy, a navíc mě ještě čeká nějaké stoupání, pouze lehce doplňuji energii a odjíždím po modré do sedla Ondřejník. Za ním se Suchým úbočím dostávám na hřeben a přes Stanovec mířím na nejvyšší vrchol masivu Ondřejník, tedy Skalku (964 m n. m.). Oslavuji úspěšný výstup a velebím zásobovatele Medvědího BarBaru. Kochám se výhledy na Lysou horu či na Smrk a nakonec se po modré vracím do sedla. Naučná stezka Skalka (resp. cesta Zelená) mě přivádí pod vrchol, přejíždím na Okružní a poté na zelenou značku. Pokračuji v sestupu do Kunčic pod Ondřejníkem, kde v restauraci pivovaru Ogar obědvám. Po necelém kilometru si prohlížím dřevěný kostel sv. Prokopa a Barbory, načež přes golfové hřiště jedu na okraj Čeladné. Podél Čeladenky pokračuji do centra, napojuji se na cyklotrasu 6008 a mířím zpátky do Frýdlantu nad Ostravicí. Dnešní výlet zakončuji nedaleko výchozího místa v osvědčené kavárně Libuška.

Podrobnosti
Zobrazeno: 535

 Dnešní cyklistický výlet je poněkud netradiční – nejen svou malou délkou, ale také tím, že jej neabsolvuji na svém trekovém kole Autor Synergy. Pokud pravidelně sledujete tyto stránky a vyznáte se trochu v okolí Ostravy či v Moravskoslezských Beskydech, je vám jasné, že mnoho mých vyjížděk vede terénem, do něhož se mé kolo s gravelovými plášti o šířce 40 či 42 mm příliš nehodí. Jako příklad bych mohl uvést beskydské vrcholy Travný, Ostrý, Smrčina, Ropice či Javorový; samostatnou kapitolou pak byla cyklodovolená v Černé Hoře. A tak již delší dobu přemýšlím o tom, zda si na stará kolena (ne)pořídit horské kolo. Využívám proto testovací dny obchodu ElementStore ve Sviadnově, během nichž je možné si zapůjčit libovolné kolo z aktuální nabídky. Vybírám si Trek Procaliber 9.7, což je jejich momentálně nejlépe vybavený hardtail (tedy kolo bez zadního tlumiče, pouze s odpruženou vidlicí). Kluci z prodejny jsou velmi ochotní, předělávají mi platformové pedály na systém SPD, dofukují vidlici na mou hmotnost a pečlivě dolaďují výšku sedla. Mám k dispozici necelé dvě hodiny, tudíž neplánuji nic velkého. Vyjíždím po Místeckém okruhu, který ale za dálnicí opouštím a neznačenou cestou kolem vrcholu Štandl se dostávám do Lysůvek. Tady se napojuji na cyklotrasu 6003, kterou v Chlebovicích měním za žlutou turistickou značku. I z ní však zanedlouho odbočuji a úbočím Kabátice stoupám k rozhledně Panorama. Nemůžu si nechat ujít výhledy na Frýdek-Místek, Paskov či Ostravu. Poté objíždím Kabátici z druhé strany a ocitám se na modré značce. Z rozcestí Palkovické hůrky klesám kolem Ostružné na pomezí Chlebovic a Palkovic. Dále pokračuji přes Zelinkovice k vodní nádrži Olešná. Od ní se kombinací Místeckého okruhu a neznačené pěšiny vracím zpět do areálu ElementStore.

Podrobnosti
Zobrazeno: 617

Additional information