Okolo Nové huti (8. 3. 2025)
První letošní společný cyklistický výlet samozřejmě plánujeme poměrně jednoduchý – nepříliš dlouhý a bez náročných stoupání. Vyjíždíme přímo z Ostravy a městskou cyklotrasou A míříme přes Hrabovou do Kunčic. Tady si prohlížíme přírodní památku Kunčický bludný balvan, sochu Hutník od Emila Sedlíka a struskový vůz. Pohybujeme se v blízkosti hlavní brány a ředitelství společnosti Liberty Ostrava, která v minulosti nesla (podle měnících se majitelů) různé názvy, nicméně mnozí ji stále označují původním jménem Nová huť (Klementa Gottwalda) – prostě „eNHáčko“. Opouštíme značenou trasu a přejíždíme do Kunčiček ke kostelu sv. Antonína Paduánského. Kromě samotného kostela obdivujeme nejen před ním stojící zvoničku, ale také tramvaj Tatra T3, jež slouží jako kavárna. Podél kolejí se dostáváme do blízkosti terminálu Hranečník, u něhož se napojujeme na další ostravskou cyklistickou trasu O. Tu v Radvanicích měníme za J a přes Bartovice jedeme do Šenova. Tady nás čeká kostel Prozřetelnosti Boží (Perla Slezska), stejnojmenná mramorová socha, větrný mlýnek či nová lávka pro pěší a cyklisty nad frekventovanou Rudnou. Neznačená cesta nás vede do osady Volenství, odkud trasa 6064 míří do Horní Datyně (Vratimov). Následně po č. 6066 pokračujeme na okraj Řepiště. Odbočujeme k restauraci Roubenka U Rybníka, v níž si dopřáváme oběd. Vracíme se na území Vratimova a rovněž na 6066 – ta se v Řepišti mění na 6065 a prudce klesá k železniční stanici Paskov. Odsud se už známou cyklostezkou č. 59 vracíme do Ostravy. Z několika možných alternativ volíme tu přes hřebčín v Hrabové, načež nás trasy P, H, C a A definitivně přivádějí domů.
- Podrobnosti
- Zobrazeno: 677
Výstava železničních modelů (2. 3. 2025)
Po delší době se vydáváme na výstavu železničních modelů do Střediska volného času Ostrava-Zábřeh (pobočka V Zálomu). Pochopitelně se zde nachází především velké množství kolejišť s jezdícími vláčky. Nechybí ani prodej různých předmětů, které s tímto koníčkem souvisí. Kromě toho ovšem příchozí ve dvou patrech budovy najdou například modely aut či tanků na dálkové ovládání, virtuální realitu nebo hernu pro děti. K zakoupení jsou různé sběratelské kartičky, stejně jako dřevěné modely domečků. Značnou pozornost pak tradičně budí 3D tisk. Pro menší návštěvníky je připravena hra s hledáním odpovědí na otázky související s železničním provozem.
- Podrobnosti
- Zobrazeno: 634
Vernisáž výstavy malířů SUŠ „Skryté pouto v chaosu“ (26. 2. 2025)
První letošní vernisáží se pro mě stává zahájení výstavy oboru Užitá malba ostravské Střední umělecké školy. Akce probíhá v galerii Provoz a pod názvem Skryté pouto v chaosu zde vystavují své klausurní práce žáci a žákyně čtvrtého ročníku. Zahájení se ujali pedagogové zmíněného oboru, kteří jsou zároveň známými a aktivními umělci – Aleš Hudeček (vedoucí oboru), Katarína Szanyi a Hynek Chmelař. Kromě vystavujících mladých malířů se dostavili například fotografové či další lidé (nejen) z umělecké branže.
- Podrobnosti
- Zobrazeno: 726
Čokoládový festival (16. 2. 2025)
Čokoládový festival na podzim předchozího roku se nám líbil, tudíž využíváme příležitost a vydáváme se i na ten zimní. Akce se přesunula z Trojhalí na Černou louku, doprovodná balonková výstava pak byla nahrazena stavebnicemi LEGO. Nejdříve si tedy prohlížíme sestavené modely, z nichž největší pozornost poutají ty ze série Technic. Zájem budí také funkční železniční kolejiště a prodejní stánek. Následně se už přesouváme o patro níže na samotný Čokoládový festival. Něco si prohlížíme, něco ochutnáváme a něco si kupujeme domů. Kromě čokolády v různé podobě zde návštěvníci najdou i jiné pochutiny, ale také třeba dřevěné dekorace nebo 3D tisk. Doprovodný program pak nabízí workshopy, ochutnávky, balonky či různá vystoupení.
- Podrobnosti
- Zobrazeno: 620
Velká Čantoryje (15. 2. 2025)
Na další letošní pěší výlet jedeme do Slezských (Těšínských) Beskyd. Začínáme na parkovišti u obecního úřadu v Nýdku a po zelené turistické značce stoupáme proti proudu Střelmy až do Beskydského sedla. Tím se ocitáme na česko-polské hranici, které se nějakou dobu budeme držet. Hřebenovou trasou míříme po červené na Velkou Čantoryji (995 m n. m.). Vzhledem k blízkosti lanovky na polské straně se tady objevuje více turistů, než jsme zatím potkali za celý den. Přestože výhledové podmínky nejsou zdaleka ideální, nemůžeme si nechat ujít výstup na zdejší rozhlednu. V místních stáncích si postupně dopřáváme něco na zahřátí i na chuť, načež scházíme po žluté k chatě Čantoryje, kde nás čeká pořádný oběd. Na rozcestí Pod chatou Čantoryjí se vracíme na červenou, která – s odbočkou k památníku Jiřího Třanovského – klesá zpět do Nýdku.
- Podrobnosti
- Zobrazeno: 651
Starý Jičín (10. 2. 2025)
Třetí cyklistický výlet v deseti dnech začínám nedaleko nemocnice v Novém Jičíně a hned na úvod mě čeká nejdelší stoupání, jehož cílem je vrchol Svinec (546 m n. m.). Ten i přes svou malou výšku nabízí nádherný kruhový výhled. Po trase 6175 klesám do novojičínské části Kojetín, kde se nachází památná lípa malolistá (srdčitá) a přírodní památka Pikritové mandlovce u Kojetína; ve Straníku potom zaujme pikritový lom, přírodní památka Polštářové lávy ve Straníku, kaple Panny Marie a rovněž památník válečného pilota RAF Josefa Vavříka. Na okraji Hostašovic nenápadná cedule upozorňuje na rozvodí Černého a Baltského moře. To už jsem na č. 6214, která míří do Lešné (zámek, kostel sv. Michaela Archanděla). Cyklotrasa 501 mě potom přivádí do starojičínské části Palačov (minipivovar Paličák, památník sestřeleným americkým letcům). Neznačenou cestou se dostávám do samotného Starého Jičína s nepřehlédnutelným Starojickým kopcem. Stoupání na něj není úplně jednoduché, ale cestu zpestřují sochy vytvořené žáky zdejší základní školy. Zaslouženou odměnu pak představují nejen vrcholové výhledy, ale především zřícenina hradu Starý Jičín. Přes Starojickou Lhotu s památníkem bratrancům Veverkovým jedu do Dubu, odkud odbočuji na EV4. Postupně projíždím Jeseníkem nad Odrou a Bernarticemi nad Odrou, až se dostávám do Kunína. Z něj je to po trase 6175 již jen pár kilometrů do Nového Jičína, v němž se ještě zastavuji na Masarykově náměstí s morovým sloupem, sochou sv. Mikuláše, několika kašnami či pamětními deskami a v neposlední řadě sousoším Tančící sedláci od Františka Barwiga.
- Podrobnosti
- Zobrazeno: 643
Ropice (8. 2. 2025)
První únorový pěší výlet zahajujeme v obci Morávka, odkud stoupáme po žluté turistické značce úbočím Kyčery u Morávky až na rozcestí Pod Velkým Lipovým. Po červené se dostáváme na samotný Velký Lipový a dále na Ropici, která je s výškou 1083 metrů (někde se uvádí 1082) čtrnáctým nejvyšším vrcholem Moravskoslezských Beskyd. Vracíme se pod Velký Lipový a pokračujeme hřebenovou trasou přes Příslop a Ropičku k chatě Na Kotaři. Odbočujeme k hospůdce Atelier, kde bohužel není žádné volné místo. Tedy ... ono by se nějaké místo našlo, ale u velkého stolu smějí sedět jen velké skupiny a u malého stolu nechtějí děti. To první chápeme a akceptujeme; tomu druhému nerozumíme, tudíž odcházíme po modré (a v závěru po cyklotrase 6113) zpět na parkoviště.
- Podrobnosti
- Zobrazeno: 613
Bílý Kříž (5. 2. 2025)
Po pár dnech od své letošní premiéry na kole opět využívám tento dopravní prostředek. Tentokrát začínám u vlakového nádraží v Ostravici po cyklotrase 46, která mě přivádí do Malenovic. V části Borová nelze minout kostel sv. Ignáce z Loyoly ani blízkou vyhlídkovou plošinu, z níž lze pozorovat především masiv Ondřejník, ale i některé další beskydské vrcholy. Přes Lubno (Frýdlant nad Ostravicí) mířím na okraj Raškovic, odkud se po červené značce přesouvám na silnici v údolí říčky Mohelnice. V Krásné obdivuji Tošanovský vodopád na stejnojmenném potoce, načež kolem skiareálu Zlatník pokračuji na známé východiště turistických tras Visalaje. Z rozcestí Ježánky stoupám po modré značce do osady Bílý Kříž. Cyklotrasa 6181 vede přes Švarnou Hanku na Gruň (dřevěný kostel Panny Marie s památníkem obětem hor). Po zelené značce sjíždím do údolí Řečice, odkud je to pár stovek metrů k vodní nádrži Šance. Kolem ní směřuje cyklotrasa 6113 k hrázi a dále zpátky do Ostravice, kde si nemůžu nechat ujít oběd v Beskydském pivovárku.
- Podrobnosti
- Zobrazeno: 679
Vítkovská vrchovina (1. 2. 2025)
První cyklistický výlet v tomto roce plánuji ve Vítkovské vrchovině. Začínám na náměstí v Odrách a za chvíli se přesouvám na červenou turistickou značku. Ta přes oderskou část Vítovka stoupá k Mořskému oku, což je někdejší lom ... nyní zatopený. To už jsem na okraji Heřmanic u Oder, přes něž se vzápětí dostávám do Vésky. Tady stojí za zmínku kostel Navštívení Panny Marie, několik kaplí, strom Jana Pavla II. nebo boží muka. Ve vsi Kamenka, za níž leží malé rašeliniště, se opět ocitám na území Oder. Přejíždím do Vítkova, kde je už z dálky viditelný kostel Nanebevzetí Panny Marie. Na blízkém hřbitově mě zaujme socha Ježíše Krista a hlavně hrob Jana Zajíce (od akademického sochaře Olbrama Zoubka), u vlakového nádraží potom model hradu. Po cyklotrase 6133 mířím do Čermné ve Slezsku, odkud mě vede žlutá značka (souběžně s NS Břidlicová stezka) kolem několika bývalých břidlicových dolů na rozcestí Čermenský Mlýn v blízkosti stejnojmenné chatové osady. Po pár stech metrech zjišťuji, že most přes Budišovku je po podzimních povodních stále mimo svou původní pozici, tudíž se po chvíli hledání rozhoduji pro alternativní cestu nad údolím. U rekreačního střediska Hadinka se napojuji na původně plánovanou trasu a po modré tak pokračuji podél Budišovky, která se zanedlouho vlévá do Odry. Na okraji Spálova si nemůžu nechat ujít známé poutní místo Panna Maria ve skále, načež mířím kolem přírodní památky Vrásový soubor u Klokočůvku (zelená značka) k cyklostezce č. 503. Přes Heřmánky se dostávám do Jakubčovic nad Odrou (Schroschova kaple, několik křížů, dřevěná zvonice, památník obětem I. světové války). Poté se už neomylně vracím do Oder – v části Loučky si prohlížím vodní mlýn Wesselsky, u hřbitova kapli sv. Rodiny a na Masarykově náměstí pak vše zakončuji pozdním obědem v osvědčené pizzerii Toscana.
- Podrobnosti
- Zobrazeno: 650
Radhošť (27. 1. 2025)
Jako každý rok nás láká výstava ledových soch na Pustevnách. Bohužel přes víkend se zde nachází tolik lidí, že se stojí fronty několik desítek minut (někdy i hodinu). Když se objeví volné pondělí, neváháme proto ani chvíli. Kvůli práci můžeme vyjet až odpoledne, což je jeden z důvodů, proč k cestě do nejznámějšího beskydského sedla volíme lanovku. Tím druhým je skutečnost, že jízdenka z lanovky zároveň slouží jako vstupenka na výstavu. Letos se pod názvem Ledové peklo můžete setkat s Luciferem, dalšími čerty nebo třeba knihou hříchů. V druhém stanu se potom jako protipól nachází betlém. Vysoké teploty v posledních dnech si vyžádaly svou daň a některé sochy tak začínají podléhat postupnému rozkladu. Když si vše prohlédneme, pokračujeme (vedeni modrou značkou) známou hřebenovou trasou kolem sochy Radegasta na vrchol Radhošť s kaplí a sousoším sv. Cyrila a Metoděje. Doprovázeni zapadajícím sluncem scházíme po zelené zpět na parkoviště u hotelu Ráztoka.
- Podrobnosti
- Zobrazeno: 574
Červený kámen (25. 1. 2025)
Vycházíme z parkoviště u koupaliště v Kopřivnici po naučné stezce Lašská – Kopřivnice. Postupně nás čeká Husova lípa, Jasníkova studánka, památník Petra Bezruče a rozhledna Bezručova vyhlídka. Ta je bohužel po 13 letech své existence v natolik havarijním stavu, že byly odstraněny schody do prvního patra, což znamená, že – nechcete-li šplhat po trámech a porušit tak zákaz vstupu – se na ni nedostanete. Pokračujeme kolem hory Pískovna, na jejímž úbočí stojí skalní útvar Raškův kámen (Raškova vyhlídka). Ze zde vybudované plošiny se nabízí výhled především na Kopřivnici, Štramberk a lom Kotouč, ale také na nejvyšší bod našeho výletu, tedy na Červený kámen. Scházíme do Janíkova sedla, z něhož stoupáme vzhůru na již zmíněný Červený kámen. Nedaleko vrcholu se nachází vyhlídkové místo a opodál pak základní kámen rozhledny Masarykova volebního kraje. U místního skiareálu se napojujeme na cyklotrasu, kterou v sedle měníme za žlutou turistickou značku. Ta nás zanedlouho přivádí ke zřícenině hradu Šostýn. Od ní je to již jen kousek k výchozímu místu.
- Podrobnosti
- Zobrazeno: 624
Procestujte Portugalsko (23. 1. 2025)
Protože jsem byl celý minulý rok hodný, Ježíšek mi přinesl nějaké dárky. A jedním z nich byl poukaz na zážitkový večer v ostravské restauraci Nha Cretcheu. Pod názvem Procestujte Portugalsko se ukrývají přibližně tři hodiny vaření přímo před hosty, pětichodové degustační menu a vinné párování, kdy ke každému jídlu obdržíte odpovídající víno. A nutno uznat, že kuchař Jamie Santos předvedl úžasný výkon. Příchozí postupně ochutnali ceviche de camarão, lilkovou rolku plněnou směsí sýrů a zdobenou bacon chips, dýňové rizoto s kousky rib eye, chobotnici na grilu a vše zakončil mousse de chocolate. Vína potom šla v pořadí Vinho Verde QG Loureiro, Marquês de Borba Colheita, Terras do Sado, Altitude a Barbeito Island Dry Reserva 5 Anos. Konzumaci návštěvníkům zpestřil svou hudební produkcí kytarista Miguel Meneses, jeho manželka mezi písněmi seznamovala hosty s víny. Večer jsme jednoznačně vyhodnotili jako velmi vydařený – a i když se nejedná o úplně levnou záležitost (zvláště, pokud si každou skleničku vína dáváte dvakrát a navíc si s sebou odneste několik lahví domů), rozhodně můžeme tuto akci vřele doporučit.
- Podrobnosti
- Zobrazeno: 704
Trojmezí (19. 1. 2025)
Dnešní výlet začínáme v Hrčavě, která je mnohdy mylně považována za nejvýchodnější obec v České republice (nejvýchodnější bod naší země leží na území Bukovce). V blízkosti parkoviště se nachází Lurdská jeskyně, o pár set metrů dále potom obecní úřad a dřevěný kostel sv. Cyrila a Metoděje. Chvíli se necháváme vést žlutou značkou, kterou u osady Durajka vyměníme za cyklotrasu 253Z. Ta míří do Polska a záhy nás přivádí do údolí říčky Olecka, odkud stoupáme opět po žluté do obce Jaworzynka. Odbočujeme na zelenou, již krátce před hranicemi se Slovenskem měníme za modrou. Na hřebeni vrcholu Valy si prohlížíme pozůstatky někdejšího opevnění Malé Šance. To už nemáme daleko k Trojmezí, což je místo, kde se stýkají hranice tří námi dnes navštívených zemí. Samotný významný bod se nachází na špatně přístupném místě v potoce, proto si každá země na svém území postavila symbolický hraniční kámen (obelisk). Navzdory nádhernému počasí zde naštěstí není moc lidí, nicméně v posledních letech tady přibylo několik stánků s občerstvením, buduje se hotel s restaurací, byla postavena nová kaplička nebo kýčovitý nápis. Prostě se z toho stává něco, co nemáme moc rádi. Náladu si spravujeme medovinou, sýry a klobásami v sýrárně Grunt na Trojmezí a zanedlouho také kávou a zákuskem v kavárně Pražírnička u Chalupky.
- Podrobnosti
- Zobrazeno: 628
Museum nákladních automobilů Tatra (5. 1. 2025)
Další nenáročný výlet směřujeme do Kopřivnice, konkrétně do Musea nákladních automobilů Tatra. To se od roku 2021 nachází v budově někdejší slévárny a z názvu je více než jasné, co v něm návštěvníci najdou. Nicméně kromě téměř 80 nákladních vozů z produkce naší slavné automobilky zde objevíte také motory, modely aut a další doplňující předměty. Základem exposice je sbírka Jiřího Hlacha. Exponáty jsou rozděleny do 14 tematických celků a u všech se nacházejí podrobné informace většinou doplněné virtuální realitou. Poněkud stranou zájmu mnohých příchozích zůstávají motocykly v 1. patře. Malé návštěvníky (a hravé dospělé) potom zaujme aktuální interaktivní výstava Technická herna na cestách aneb Fyzika hrou. Pokud chcete vše podrobně prozkoumat (včetně již zmíněné virtuální reality), určitě je zapotřebí si vyhradit minimálně dvě nebo tři hodiny. Odměnit se pak můžete nějakým suvenýrem ve zdejším obchůdku nebo obědem v sousední restauraci.
- Podrobnosti
- Zobrazeno: 921
Zoo Zlín-Lešná (4. 1. 2025)
Spojujeme příjemné s užitečným a při návštěvě Zlína se zastavujeme v zoologické zahradě Zlín-Lešná. Ta se nachází v zlínské části Štípa (i když nově budovaná část už zasahuje na území obce Lukov) a jak to tak v podobných zařízeních bývá, najdete zde především množství různých živočichů. V zimním období se návštěvníci pochopitelně musí smířit s tím, že ne všechna zvířata uvidí, ale na druhou stranu je tady zase velmi málo lidí. Největší atrakci bezpochyby představuje Zátoka rejnoků, kde si příchozí mohou rejnoky (konkrétně siby ománské) nejen nakrmit, ale zcela legálně také pohladit. A tak není divu, že se jedná o jediné místo v celé zoo, kde potkáváme větší množství lidí. Z dalších živočichů nás potom zaujme třeba tygr ussurijský, lev konžský, bílá forma klokana rudokrkého nebo černý jaguár americký. Za zmínku stojí i velká průchozí voliéra se supy.
- Podrobnosti
- Zobrazeno: 643