Pondělní výlet zahajujeme přímo z místa ubytování v České Skalici. Kolem vodní nádrže Rozkoš se dostáváme do obce Provodov-Šonov, odkud pokračujeme neznačenou cestou na okraj Nového Města nad Metují. Údolím Metuje se přesouváme do centra, kde si postupně prohlížíme zámek (včetně vyhlídkové věže Máselnice), zámeckou zahradu s krytým mostem, meteorologický sloup, Husovo náměstí, kostel Nejsvětější Trojice a městské opevnění. Odjíždíme po červené turistické značce do údolí Janovského potoka. Zpočátku příjemná lesní cesta se za studánkou Na Husím krku mění v silně terénní záležitost, tudíž v některých úsecích musíme svá kola tlačit ... ale nejedná se o nic, co bychom nezvládli. Odměnou nám je vodopád Zákraví pod stejnojmennou vodní nádrží, od níž po krátkém stoupání sjíždíme přes Chlístov a Val k Bačetínskému potoku, který vede k Dobrušce. Na jejím okraji se nám líbí kostel sv. Ducha, v samotném městě potom stojí za zmínku například náměstí F. L. Věka se sochou této známé literární postavy, nedaleká synagoga či rodný dům buditele Františka Vladislava Heka, jenž byl Jiráskovi předlohou pro již zmíněného Věka. V restauraci U Jelena obědváme a poté směřujeme po trase č. 222 k Opočnu. Po neznačené cestě ukrajujeme kilometry přes České Meziříčí a Rohenice do Slavětína nad Metují. Zelená značka nás na chvíli opět přivádí k Metuji, kterou však v Dolsku (část Nahořan) definitivně opouštíme a cyklotrasou 4060 se vracíme k nádrži Rozkoš, odkud to máme posledních pár kilometrů k ubytování.

Podrobnosti
Zobrazeno: 608

 Další dovolená nás čeká převážně v geomorfologickém celku Orlická tabule a po pěších výletech v Julských Alpách máme před sebou několik vyjížděk na kole. Ubytováni jsme v pensionu Zahradní v České Skalici, nicméně jak je naším dobrým zvykem, na první výlet vyrážíme ještě v průběhu přesunu z Ostravy na místo pobytu. Konkrétně začínáme v Poličce a brzy se napojujeme na cyklotrasu č. 4104. Ve Stašově z ní odbočíme na neznačenou cestu, abychom se na zmíněnou trasu v Rohozné opět vrátili. Zanedlouho se ocitáme v obci Svojanov, nad níž se nachází zřícenina stejnojmenného hradu. Srdce historika umění zajásá (nebo možná zapláče), protože pravděpodobně nikde jinde nenajdete kombinaci gotiky s renesancí a empírem. Ovšem my laici to příliš neřešíme a nejdříve obdivujeme množství historických aut značky Moskvič, která zde dnes mají sraz. Z trojice prohlídkových okruhů si vybíráme ten, jenž nás provádí hradním sklepením, mučírnou, lapidáriem a domem zbrojnošů. Nakonec v místní restauraci obědváme, načež sjíždíme po č. 104 do údolí Křetínky, proti jejímuž proudu (resp. následně proudu Zlatého potoka) míříme do Jedlové. To už jsme na trase 5085, kterou zde vyměníme za 4019. Ta zvolna směřuje zpět do Poličky.

Podrobnosti
Zobrazeno: 590

 Ve čtvrtek nás zase čeká nějaký déšť, tudíž zařazujeme plánovanou návštěvu Postojenské jeskyně (Postojnska jama). Ta se nepřekvapivě nachází ve městě Postojna a ještě donedávna byla označována za největší slovinskou jeskyni (resp. jeskynní systém). Před přibližně deseti lety se propadla „až“ na druhé místo, což jí však na atraktivitě rozhodně nijak neubírá. Prohlídka začíná cestou vláčkem, který projíždí mnoha nádherně nasvícenými dómy. Vystupujeme v tom s názvem Velká hora (Kalvárie) a dále postupně procházíme např. Dóm brček, Bílý a Červený dóm. Končíme v Koncertním sále, v němž najdete obchod se suvenýry. Za zmínku rovněž stojí nádrž s endemickým obojživelníkem macarátem jeskynním, kterého si můžete prohlédnout i v samostatné exposici.

Podrobnosti
Zobrazeno: 613

 Po včerejším přesunu se nacházíme v Bovci, který je poměrně známým turistickým městem v údolí řeky Soči. Ubytovaní jsme v nádherném apartmánu v okrajové části Dvor, což má několik výhod (klid, blízkost velkého obchodu a také nedaleká stanice lanovky, kterou budeme k jednomu výletu potřebovat). V úterý vycházíme po červené turistické značce do centra města, kde si prohlížíme kostel sv. Urha (resp. Ulricha). V okolí stojí několik památníků obětem I. světové války. Ostatně pozůstatky bitev zde nacházíme poměrně často – v lese naprosto běžně leží zbytky munice a další připomínky válečné vřavy. Přes pastviny a lesy stoupáme nad město (přičemž dočasně měníme značku za žlutou). až se ocitáme u několika skal s jeskyní a především nádherným výhledem nejen na Bovec, ale i na okolní údolí a vrcholy. Stoupání se stává mírnější a pěšina střídavě prochází lesem i suťovými poli. Na úbočí hory Veliki rob začínáme prudce klesat k pevnosti Hermann. Tu postupně zkoumáme venku i uvnitř, shora (střecha) i zdola (podzemní tunely). Nakonec se vydáváme cestou vysekanou ve skále (včetně dlouhého tunelu) k řece Koritnica, u níž stojí další pevnost. Tato se jmenuje Kluže, je mnohem zachovalejší a nachází se v ní exposice přibližující již zmíněnou válku. Údolím Koritnice se vracíme do Bovce, kde si dopřáváme pozdní oběd a následně se jen tak procházíme městem.

Podrobnosti
Zobrazeno: 619

 Sobotní předpověď počasí není úplně nejpříznivější, pročež plánujeme návštěvu dvou soutěsek v okolí Bledu. Nejdříve nás čeká ta známější, tedy Vintgar. Soutěska je hezká, ale jestli jste zvyklí na Jánošíkove diery nebo Slovenský ráj, budete poněkud zklamaní. Na rozdíl od výše jmenovaných míst zavánějících dobrodružstvím, kdy se chodí korytem potoka a využívají se žebříky, kramle či řetězy, se tady jde po hezkém dřevěném chodníku několik metrů na hladinou vody. Taky nás překvapilo, že (na rozdíl od uvedených míst na Slovensku) trasa vede po směru vodního toku. Soutěska končí vodopádem Šum, od něhož pokračujeme ke kostelu sv. Kateřiny na okraji vesnice Zasip a následně přes vyhlídkový Podhomski rob zpět na výchozí místo. V restauraci s nepříliš nápaditým jménem Vintgar nás čeká oběd a poté přejíždíme pár kilometrů do Krnici. Tady začíná Pokljuška soutěska, která vypadá úplně jinak než dopoledne navštívený Vintgar – neprotéká jí žádná řeka (vidíme jen koryto vyschlého potoka) a je mnohem divočejší (myšleno zarostlejší). Chybí zde jakékoliv zázemí (kromě malinkého parkoviště pro pár aut), tudíž není tak turisticky atraktivní. Nepotkáváme zde téměř žádné lidi ... a nejen proto nakonec prohlašujeme tuto soutěsku za hezčí. Během našeho putování vidíme celou řadu skalních útvarů včetně pozornost poutajícího mostu. Spektakulární je průchod přes dřevěnou galerii Kraljeviča Andreja přilepenou k jedné ze skal a mířící do úzké štěrbiny. Za ní získává okolí docela pralesovitý charakter a možná i to je jeden z důvodů, proč se zde pohybujeme úplně sami. Tím druhým bude zřejmě počasí, neboť se (zcela podle předpovědi) spouští déšť, což nás pochopitelně nemůže nijak rozházet. Lesem nad soutěskou se vracíme zpět, přičemž si ještě prohlížíme velkou jeskyni.

Podrobnosti
Zobrazeno: 617

 Na první letní dovolenou v tomto roce míříme do Slovinska a oproti našim zvyklostem si výjimečně můžeme dovolit odjet už koncem června, což znamená, že se na dálnicích nemusíme přetlačovat s davem zájemců o tradiční Chorvatsko. Kdo nás alespoň trochu zná, ani nepokládá otázku, jestli jedeme k moři, nebo do hor ... pochopitelně nás lákají Julské Alpy. První část pobytu trávíme ve vsi Stara Fužina u Bohinjského jezera (nedaleko známějšího města Bled). Po odpoledním příjezdu a ubytování se vydáváme na krátkou procházku – postupně se seznamujeme s obcí, jezerem (v němž hned testujeme teplotu vody), kostelem sv. Jana Křtitele (Ribčev Laz) a nakonec v restauraci Mihovc ochutnáváme místní speciality doplněné pivem Laško Zlatorog.

Podrobnosti
Zobrazeno: 711

 Poslední předprázdninový výlet zahajujeme na nádraží ve Veřovicích. Po žluté turistické značce začínáme pomalu stoupat proti proudu Jičínky. Máme dost času, tudíž nikam nespěcháme a celé to pojímáme spíše jako nenáročnou procházku. Odbočujeme k prameni potoka Jičínka, u něhož chvíli odpočíváme. Následuje závěrečný výstup po červené na vrchol Velký Javorník (918 m n. m.), který leží na pomezí Veřovic, Bordovic a Trojanovic. Ze zdejší rozhledny jsou krásně vidět Veřovické vrchy, Štramberk s lomem Kotouč, Frenštát pod Radhoštěm nebo masiv Ondřejník. Dopřáváme si delší přestávku, během níž se nám podaří pochopit princip ovládání venkovního automatu na nápoje. Chata je dnes zavřená, a tak bereme zavděk odměnou v plechovce. Nakonec se vydáváme na sestup převážně po modré značce. U hájovny se napojujeme na žlutou a směřujeme k výchozímu místu.

Podrobnosti
Zobrazeno: 554

 Na další výlet (opět cyklistický) se dostáváme až po třech týdnech. Začínáme na náměstí oblíbeného města Odry a hned na úvod nás čeká (vztaženo ke složení pelotonu) poměrně náročné stoupání do části Pohoř. Postupně si prohlížíme boží muka, kříž, kostel sv. Prokopa a nakonec rozhlednu Olšová na stejnojmenném kopci. Momentálně je obklopena kvetoucími makovými poli, což už tak krásné výhledy ještě ozvláštňuje. Klesáme na okraj Kletného (část Suchdolu nad Odrou). Tady bych zmínil památník lesního kostela Martina Schneidera a Western klub s připomínkou Pony Expressu. Po cyklotrase č. 6078 projíždíme samotný Suchdol nad Odrou (včetně brodu přes Suchdolský potok), načež před nádražím odbočujeme k rozvodně. Podél železniční tratě se dostáváme do Jeseníku nad Odrou (zámek, Jesenická kyselka). V jesenické části Blahutovice si nemůžeme nechat ujít další rozhlednu a někdejší klášter. Před Heřmanickým rybníkem se napojujeme na trasu č. 6225, která proti proudu Luhy (několik rybníků či bývalý Šťovíčkův mlýn) vede do Bělotína (milník, památník 100. výročí vzniku ČSR, sousoší Víly a Husovy pravdy, plastika Železná brána Moravského Kravařska, kostel sv. Jiří, fara). Z Bělotína vyjíždíme po č. 5 a následně směřujeme do Vražného ... tedy přesněji do jeho části Hynčice, kde odpočíváme u rodného domu Johanna Gregora Mendela. Dále nás čeká poslední (a nejtěžší) dnešní stoupání do oderské části Veselí. Nejdříve se zastavujeme u kostela Nejsvětější Trojice a poté již neomylně jedeme k Veselské rozhledně. Odměňujme se nádherným výhledem a závěrečným sjezdem zpět do Oder.

Podrobnosti
Zobrazeno: 577

 Jak už vyplývá z názvu akce i propagačního plakátu, jedná se o oslavu 20. výročí založení Kultury Jih. Vše probíhá na parkovišti a pěší zóně u kulturního domu K-TRIO v ostravské části Hrabůvka. Hlavní část programu představují koncerty čtyř kapel – Šuba Duba Band, Tomáš Adámek & ToMášJedno, Buty a Legendy se vrací. My přicházíme přibližně v polovině programu a posloucháme tak poslední dvě jmenované skupiny – s oběma se setkáváme po delší době a obě jsou stále skvělé. Nechyběl ani dort pro oslavence nebo proslov starosty obvodu Ostrava-Jih Martina Bednáře. Nezbytnou součástí dění jsou pochopitelně stánky s výborným pivem (Koníček) či různým občerstvením (hranolky, langoše, vafle apod.). Program pro nejmenší návštěvníky zahrnoval například malování na obličej a zdobení dřevěných výrobků. A když se k tomu všemu přidala nečekaná setkání, je jasné, že se jednalo o velmi příjemný podvečer.

Podrobnosti
Zobrazeno: 561

 Po sportovních zážitcích v dopoledních hodinách se v podvečer vydávám do známé oderské galerie PAPE za kulturou. Návštěvníky čeká nejen zahájení výstavy Čtverzubci opavského výtvarníka Jiřího Bosáka, ale rovněž křest stejnojmenné knihy, v níž čtenáři naleznou kromě vystavovaných ilustrací i vtipné doprovodné texty – humor a nadsázku v nich obsažené prostě umí stvořit jenom Jura Bosák. Součástí knihy je i mini CD se čtyřmi písněmi, což dokládá skutečnost, že Jura je nejen výtvarník, ale také zpěvák, textař a hudebník (ne náhodou jde o prvního nositele Ceny Davida Stypky). Příchozí hosté si tak mohou vyslechnout přibližně hodinový koncert bluesfolkového uskupení Dobrozdání (tentokrát v šesti lidech), které zahrálo průřez svou tvorbou včetně písní z oceňovaného dvojalba Běs v srdci mém. Jako obvykle se jednalo o milé setkání známých lidí a příjemně strávený večer.

Podrobnosti
Zobrazeno: 695

 Třetí část sportovních aktivit žáků a žákyň Střední umělecké školy v Ostravě představuje vodácký kurs. Sraz máme u Loděnice nedaleko Slezskoostravského hradu. Po základních informacích z úst zkušených instruktorů dostáváme potřebné vybavení (tedy vesty a vesla ... pardon, pádla, ale uznejte, že k vestě se více hodí veslo). Nastupujeme přibližně po šesti lidech do raftů, odvážlivci si zkouší i kánoi. V průběhu hodiny a půl se učíme pádlovat, kormidlovat, zatáčet, přistávat apod. Vše nakonec vyzkoušíme při několika hrách. Vyvrcholením celé akce je sjezd od Hradní lávky – pádlujeme, až se spolu s Ostravicí ocitáme v Odře. A protože krásné zážitky chtějí oslavit, přepravujeme se spolu s posádkou našeho raftu do oblíbené kavárny v centru Ostravy, kde ještě dlouhou dobu rozebíráme všechno možné.

Podrobnosti
Zobrazeno: 633

 Další cyklistický výlet zahajujeme na vlakovém nádraží ve Frýdku-Místku. Po trase č. 6004 míříme podél Ostravice a Morávky do Dobré. Tady se napojujeme na č. 6174, která nás přes Nošovice (pivovar Radegast) a Nižní Lhoty přivádí do Vyšních Lhot. Odbočujeme na cyklotrasu Radegast Beskydy, přičemž nás čeká jediné dnešní výrazné stoupání. Proti proudu potoka Hlisník s fotogenickými kaskádami se dostáváme na vrchol Malá Prašivá (707 m n. m.). Na vrcholu se nachází chata, ale vzhledem k brzké hodině její služby nevyužíváme. Prohlížíme si dřevěný kostel sv. Antonína Paduánského a užíváme si výhledů do okolí – na dosah je například Lysá hora. Po červené turistické značce sjíždíme krásným terénním úsekem k minipivovaru a restauraci Kohutka. Tady oceňujeme umění zdejšího sládka a rovněž doplňujeme energii. Stezka č. 6005 vede kolem areálu automobilky Hyundai do Horních Domaslavic. Přejíždíme na č. 6174 – ta pokračuje do Lučiny s vodní nádrží Žermanice. U hráze se znovu objevuje č. 6005, která směřuje přes Bruzovice do Sedliště. Nejznámější památkou obce je rozhodně dřevěný kostel Všech svatých, pro nás představuje novinku vrcholek Černá zem s Bezručovou vyhlídkou, památníkem osvobozené půdy a někdejším sousoším Poutník a jeho múzy. V Lískovci (Frýdek-Místek) zastavujeme u kaple Povýšení sv. Kříže se studánkou a nedalekým pomníkem 10 let založení ČSR. Neznačenou cestou pokračujeme do Řepiště (do třetice č. 6005) a následně se na okraji Paskova napojujeme na známou trasu č. 59. Ta míří podél Ostravice přes Vratimov do ostravské části Hrabová, odkud vedou místní cyklostezky C a A domů.

Podrobnosti
Zobrazeno: 598

 Po dvou týdnech se opět vydávám na vernisáž výstavy fotografií žáků a žákyň Střední umělecké školy, Ostrava. Zatímco v předchozím případě se jednalo o portréty osobností ostravské kulturní scény v podání třetího ročníku, dnes v opavské galerii KUPE začíná přehlídka maturitních prací. Vystavujícími jsou tak logicky studující čtvrtého ročníku (nyní již absolventi). Za Střední uměleckou školu se zahájení ujal vedoucí oboru Užitá fotografie a média Jaroslav Kocián, za galerii pak promluvila Lenka Bergerová. Pochopitelně dorazila i většina vystavujících autorů (Magdaléna Čapková, Jan Gajdečka, Adriana Holišová, Gabriela Kopcová, Jana Pospíšilová, Agáta Stachovcová a Anna Mihad Shehata; chyběly jen Ema Golcová s Karolínou Hozovou). Podívat se přišli nejen budoucí fotografové z nižších ročníků, ale i grafici či malíři. Nechyběla ani zástupkyně ředitele školy pro odborné vzdělávání Kateřina Schallner. 

Podrobnosti
Zobrazeno: 605

 Na další víkendový přechod se vydáváme až po téměř dvou letech od minulé akce tohoto typu. Tentokrát začínáme na vlakové zastávce Česká Ves bazén a zpočátku se necháváme vést cyklotrasou č. 6281 kolem řeky Bělá, abychom se zanedlouho napojili na modrou turistickou značku. Ta stoupá souběžně s naučnou stezkou k Zapomenutému prameni a dále kolem pomníku Albina Reichela ke skalní věži Plotny. Tady naleznete vrcholovou vyhlídku a rovněž památník připomínající zdejší nechvalně proslulé čarodějnické procesy. Po chvíli se ocitáme u chaty Čertovy kameny. Přístup na blízký stejnojmenný skalní útvar je momentálně uzavřený z důvodu rekonstrukce pěšiny i zábradlí, tudíž pokračujeme k rozhledně Zlatý chlum (též Frývaldovská rozhledna). Viditelnost je velmi solidní –  kromě Pradědu nebo Šeráku s Keprníkem dohlédneme na Králický Sněžník. Kvalitní dalekohled, pořízený před nedávnem provozovatelem rozhledny, potom odhaluje mnohé detaily města Jeseník, Priessnitzových lázní, kostela sv. Anny na Křížovém vrchu, ale třeba také poměrně nedávno otevřené rozhledny na již zmíněném Sněžníku. V chatě pod rozhlednou si dopřáváme zaslouženou odměnu v podobě orosené sklenice a poté míříme po červené značce do známé osady Rejvíz (část Zlatých Hor). Ve zdejší populární restauraci s vyřezávanými židlemi obědváme, načež kolem památníku obětem I. světové války přicházíme ke vstupu do národní přírodní reservace Rejvíz s Velkým mechovým jezírkem. Po jeho prohlídce se vracíme zpět k pokladně a po naučné stezce Rejvíz jdeme na žlutou značku. Ta nás vede nejdříve k Bublavému prameni a zanedlouho začíná zvolna stoupat na vrchol Kazatelny s několika skalními útvary. Mezi Jestřábí a Opavskou chatou se nachází Ruský hřbitov, u něhož chvíli odpočíváme. Kolem Kristova loučení, dvojvrcholu Ostruha a dalšího vrcholu Jelení loučky přicházíme na rozcestí Lysý vrch. Krátce odbočujeme k prameni Zaječího potoka, doplňujeme vodu, prohlížíme si Kamzičí skálu a v její blízkosti stavíme přístřešek. Vaříme večeři a se západem slunce jdeme spát.

Podrobnosti
Zobrazeno: 610

 Teploty už zase nějakou dobu připomínají léto (nebo alespoň pozdní jaro), tudíž využívám volného pátku a vydávám se na další cyklovyjížďku. Začínám na parkovišti u zámku v Raduni a zámecký areál se tak pochopitelně stává hned mou první fotografickou zastávkou. Následně směřuji údolím Raduňky po trase č. 6078. Mezi obcemi Hlubočec a Jakubčovice odbočuji na neznačenou lesní cestu, která mě přivádí do Hrabství (část Skřipova). Z něj č. 6190 pokračuje na okraj Slatiny, kde se tyčí stejnojmenná rozhledna. V samotné Slatině potom stojí za zmínku především zámek (dnes sídlo obecního úřadu) nebo kostel Nanebevzetí Panny Marie. Nedaleko Dorňákova mlýna (Bílovec) měním trasu za č. 6192 a stoupám k větrnému mlýnu (pomezí bíloveckých částí Bravinné a Stará Ves). Poblíž si ještě prohlížím pomník vzniku Československa, dřevěné sochy sv. Cyrila a Metoděje a kapli sv. Martina, načež mě č. 6078 vede do Lukavce (Fulnek). Na kopci stojí kostel sv. Jana Křtitele a sv. Barbory, pod ním památník obětem obou světových válek. Modrá turistická značka kopíruje tok Gručovky do Leskovce (část Březové). Přibližně v třetině trasy se nachází netradiční pomník osvobození Rudou armádou, hlouběji v lese potom zaujme propustek nedokončené železniční tratě Opava–Fulnek. V již zmíněném Leskovci nemohu minout vodní mlýn s dřevěnou sochou vodníka. Kolem minipivovaru Slezan se dostávám na cyklotrasu č. 6078. Ta míří přes Skřipov (kostel sv. Jana Křtitele) do Jakubčovic (Hradec nad Moravicí). U zdejších šancí Pod Příletem stojí malá rozhledna Šance. Odsud mě silnice vede na okraj Vršovic, kde se napojuji na č. 6055 ... a to už mi zbývá jen kousek do cíle.

Podrobnosti
Zobrazeno: 587