Po pár dnech se vydávám na další vernisáž. Ta dnešní se koná v galerii GAFU, tedy výstavním místě Fakulty umění Ostravské university na Českobratrské ulici. Pod výmluvným názvem Odložená věc zde vystavují žákyně čtvrtého ročníku oboru Užitá malba Střední umělecké školy, Ostrava. Na týdenním workshopu vznikla netradiční díla, která z malby přesahují i do dalších oblastí umění. Malířky si pod vedením aktivních umělců a vysokoškolských pedagogů z Katedry malby FU OU Iva Sumce a Jiřího Kuděly vyzkoušely různé techniky i materiály, které při běžné výuce nepoužívají. Některé žákyně tak načerpaly inspiraci pro svou další činnost, například blížící se klausurní práce.

Podrobnosti
Zobrazeno: 315

 Střední umělecká škola v Ostravě je již tradičně pořadatelem soutěžní malířské přehlídky Oskar. Akce je určena pro žáky a studenty středních a vyšších odborných škol s výtvarným zaměřením. Výstava se tentokrát koná ve foyer Divadla Jiřího Myrona. Součástí vernisáže je také vyhlášení tří nejlepších malířů či malířek ve čtyřech kategoriích (Architektura, Figura, Krajina a Zátiší). Kromě vítězů vybraných mezinárodní odbornou porotou bylo uděleno také sedm čestných uznání. O významu této soutěže svědčí například záštita náměstka hejtmana Mgr. Stanislava Folwarczného, podpora MŠMT ČR nebo reportáž natočená Českou televizí. Jednotlivé kategorie ovládli Lucia Peťková (Architektura, SŠPU Hodonín), Ludmila Staňková (Figura, VOŠUP a SUPŠ Praha), Jakub Falat (Krajina, SUPŠ Jihlava-Helenín) a Sofia Tokošová (Zátiší, SŠPU Hodonín).

Podrobnosti
Zobrazeno: 336

 Na dnešní pěší výlet míříme opět poněkud dále od Ostravy. Parkujeme v Hrubé Vodě, což je část Hluboček. Vyrážíme proti toku Bystřice po modré turistické značce vedoucí souběžně s naučnou stezkou Údolím Bystřice. Střídavě se pohybujeme po obou březích řeky a kromě informačních cedulí zmíněné naučné stezky můžeme spatřit například významný javor klen nebo kapli u Smilovského mlýna. Nedaleko Panského mlýna (to už jsme v Jívové) odpočíváme a svačíme. Ještě nás čeká krátká odbočka k neobvyklému dvojitému mostu, kde železnice překonává nejen silnici, ale také potok Jírovec. Poté už neznačenou cestou míříme vzhůru k rozcestí Dómský les. Tady se napojujeme na žlutou, která klesá zpět do údolí Bystřice. Na výchozím místě zkoušíme zdejší bobovou dráhu a nakonec obědváme v pivnici U Supa.

Podrobnosti
Zobrazeno: 299

 Včerejší pěší výlet dnes střídá cyklistická vyjížďka. Stejně jako loni volíme na závěr sezony Hukvaldy, nicméně trasu pochopitelně trochu obměňujeme. Začínáme tradičně po ostravské cyklotrase A, čímž se dostáváme k řece Odře. Pokračujeme po EV4 do Staré Vsi nad Ondřejnicí a dále přejíždíme do Petřvaldu. V něm se napojujeme na č. 6136, která směřuje přes Mošnov do Skotnice. Odsud je to již jen kousek po č. 6039 na okraj Příbora, kde se zastavujeme v restauraci U Čápa. Dopřáváme si obvyklou kombinaci polévky s pivem, načež jedeme podél řeky Lubiny Radhošťskou trasou (PG01). Ta zanedlouho odbočuje do Lubiny (část Kopřivnice). Odsud už vede Radegastův okruh 7 na Hukvaldy. Nemůžeme si nechat ujít kávu a zákusek v osvědčené kavárně v budově bývalé fary. Poté se pomalu vydáváme na zpáteční cestu. Nejdříve nás č. 6006 přivádí k Ondřejnici, podél jejíhož toku míříme přes Fryčovice a Brušperk do Staré Vsi nad Ondřejnicí. Radhošťská (PG01) pokračuje přes Krmelín do Staré Bělé, odkud to máme domů posledních pár kilometrů. 

Podrobnosti
Zobrazeno: 301

 Po odpočinkovější akci minulý víkend se tentokrát zase vydáváme na výlet do hor. Dnes si vybíráme vzdálenější Jeseníky (přesněji pohoří Hrubý Jeseník). Začínáme v Karlově pod Pradědem (část Malé Morávky) po modré turistické značce proti proudu Moravice. Po pár kilometrech svačíme u studánky Velký kotel a vzápětí si prohlížíme malý vodopád. Opodál se nám otevírají výhledy do Velkého kotle, což je nebezpečné lavinové území ... to ale někteří méně inteligentní jedinci těžko chápou a raději se při skialpové túře nechají zasypat lavinou. My samozřejmě tuto zakázanou oblast (součást národní přírodní reservace Praděd) obcházíme po značce, i když dnes rozhodně žádná lavina nespadne. Na rozcestí Nad Ovčárnou se napojujeme na červenou a kolem Petrových kamenů míříme na vrcholovou plošinu Vysoké hole (druhá nejvyšší jesenická hora). V minulosti tudy vedla hranice mezi Moravou a Slezskem, což dokládá zachovalý hraniční kámen. Pokračujeme hřebenovou trasou přes Kamzičník a kolem Velkého Máje či Jeleního hřbetu k Jelení studánce. Tady opět chvíli odpočíváme, načež začínáme sestupovat k bývalé chatě Alfrédka. Ta bohužel po požáru na začátku 21. století vyhořela a naleznete zde jen její ruiny. Naštěstí pro hladové a žíznivé turisty je k dispozici menší bouda s občerstvením, která však zrovna dnes toho jídla už moc nenabízí. Dále klesáme po zelené na Mravencovku a po modré a žluté zpět do Karlova. Nakonec si dopřáváme zasloužený oběd v restauraci Na Horské.

Podrobnosti
Zobrazeno: 422

 Již z názvu putování skupiny Kabát po České a Slovenské republice Turné 2020/2022 je patrné, že původně plánovaný termín doznal podstatných změn, přičemž nesmyslné důvody opakovaných posunů máme bohužel všichni ještě v živé paměti. V letošním roce však už někteří lidé dostali rozum, a tak se s dvouletým zpožděním vydáváme do Ostravar arény na koncert jedné z našich nejpopulárnějších kapel. Posun o dva roky měl jediný pozitivní důsledek – kapela mezitím stihla vydat nové album El Presidento, z něhož na koncertě zazněly hned čtyři skladby, včetně Nesmrtelné tety hned na úvod nebo titulní písně celého alba. Po třetí písni v nadsázce prohlašuji, že mohu jít domů, neboť Kabáti po nějaké době zase zahráli Báru, která mi na mnoha minulých koncertech chyběla; to by ovšem byla velká škoda, neboť bych přišel o průřez celou tvorbou a všemi deskami. Z těch nejznámějších skladeb lze zmínit třeba Malou dámu, Kdoví jestli, Dole v dole, Šamana, Žízeň nebo Starej bar. Vše se tradičně odehrává na pódiu uprostřed plochy, což je samozřejmě pro hudebníky náročnější na pohyb, ale zase mnohem atraktivnější pro diváky. Nechybí ani množství pyrotechnických efektů. Přídavky tentokrát obstarávají Burlaci, Pohoda a samozřejmě Moderní děvče. Jako vždy se jedná o skvělý zážitek a snad na příští koncert nebudeme čekat dalších pět let.

Podrobnosti
Zobrazeno: 300

 Dnes jedeme do polského města Zator, v němž se nachází Energylandia – největší zábavní park v Polsku. Celý areál je rozdělen do několika tematických oblastí a v každé z nich se nachází množství atrakcí (horské dráhy, kolotoče, houpačky a mnohé další v různých – často extrémních – provedeních). Přístupnost jednotlivých atrakcí se řídí výškou – na ty nejextrémnější sice můžete až od 140 cm, ale už od 120 cm vás v některých případech čeká velmi solidní adrenalin. Dokonce i mnohem menší děti si zde najdou spoustu zábavy. Jako pozitivní bych označil skutečnost, že zaplatíte jedno vstupné u vchodu a vše už máte v ceně – nemusíte tedy řešit, kolik peněz stojí která dráha apod. Některé části areálu se otevřely teprve před pár měsíci, další se právě budují a lákají příchozí na budoucí návštěvu. Počasí sice není úplně ideální (v průběhu dne střídavě prší), což ale na zážitku nijak neubírá. Vzhledem k blížícímu se Halloweenu je všude odpovídající výzdoba, tedy především dýně. A pokud tento víkend dorazíte v kostýmu, dostanete výraznou slevu na vstupném ... během dne proto potkáváme řadu strašidel, čarodějnic a dalších podivných postav.

Podrobnosti
Zobrazeno: 308

 Parkujeme na pomezí Klokočůvku (část Oder) a Spálova nedaleko známého poutního místa Panna Maria ve skále. U blízkého rozcestí Spálovský mlýn si nejdříve prohlížíme netradiční sochy a poté po modré turistické značce míříme kolem hřbitova ke kapli sv. Antonína. U ní stojí významné lípy srdčité či velkolisté a také památník obětem I. světové války. Stoupáme na louky nad vrcholem Petrov a kolem několika křížů se dostáváme do Klokočova (Vítkov). U kostela sv. Ondřeje měníme značku za žlutou. Nedaleko zemědělského družstva se napojujeme na naučnou stezku Břidlicová stezka a kolem vrcholu Horka směřujeme do Baletkové doliny, která nás přivádí do údolí Budišovky. Podél jejího toku nás vede modrá k rekreačnímu středisku Hadinka, za nímž se Budišovka vlévá do Odry. Následuje pár kilometrů nádhernou lesní krajinou, načež se ocitáme zpátky na výchozím místě. Prohlížíme si ještě výše zmíněné poutní místo a nakonec obědváme v sousední restauraci.

Podrobnosti
Zobrazeno: 332

 Přesně po měsíci mířím na další vernisáž (i když mezi těmito dvěma vernisážemi jsem stihl navštívit ještě jednu výstavu). Tentokrát se jedná o zahájení výstavy Naděždy Ružičkové, o níž mnozí lidé ani netuší, že kromě mnoha dalších aktivit se zabývá také uměleckou tvorbou. Navzdory tomu pod názvem Nadja představuje v oderské galerii PAPE svá díla vzniknuvší v průběhu několika posledních měsíců. Úvodní slova kromě samotné autorky pronesl galerista Pavel Kozubík, hudební vystoupení obstarala Marie Hurtová (kytara, ukulele, zpěv). Akce se zúčastnilo velké množství milovníků umění nejen z řad laiků či nadšenců, ale především z řad aktivních umělců. Všichni tito návštěvníci ještě dlouhé desítky minut po oficiálním zahájení postávali a diskutovali nejen o vystavených exponátech.

Podrobnosti
Zobrazeno: 295

 Po delší době se vydáváme na výlet do Olomouckého kraje. Začínáme v Dolanech a zanedlouho si prohlížíme někdejší zámek, dnes sídlo obecního úřadu. Poté už podél křížové cesty směřujeme do okolních lesů, v nichž brzy narazíme na pozůstatky kartouzského (kartuziánského) kláštera Vallis Josaphat. Dále nás vede naučná stezka Svatý Kopeček do osady Nové Sady (Véska), kde stojí za zmínku kříž, dřevěná zvonice a sochy vodníka se žábami. Následně naše kroky míří kolem studánky Jiřího Wolkera k pevnosti Fort II Radíkov, která paradoxně nestojí v Radíkově, ale v sousedním Lošově (obojí jsou však části Olomouce). Pevnost je ovšem bez předchozí domluvy nepřístupná ... a i když nacházíme několik míst, kudy by se do areálu dalo jednoduše dostat, rozhodujeme se zákaz vstupu respektovat. Pokračujeme do samotného Radíkova (kaple sv. Ježíše a zděná zvonice) a dále po žluté s místní žlutou přecházíme na Svatý Kopeček. Jedná se o známý poutní areál, jehož srdcem je basilika Navštívení Panny Marie. Opomenout nelze ani kapli Jména Panny Marie, Svatokopecký pivovar nebo třeba rodný domek Karla Svolinského. Užíváme si krásu samotné basiliky i výhledy po okolí, načež se přemisťujeme k nedaleké zoologické zahradě, kde obědváme ve vyzkoušené hospůdce U Maci. Další naši zastávku představuje lanový park Veverák, v němž testujeme své lezecké, šplhací a jiné dovednosti. Poté už míříme po modré, kterou však pod Andělským kopcem opouštíme, zpět do Dolan. Tady si ještě prohlížíme faru, kostel sv. Matouše, několik soch a památníky obětem světových válek. Definitivní tečku obstarává zákusek a káva v cukrárně U Bláhů.

Podrobnosti
Zobrazeno: 273

 Jestliže jsem v předchozím článku mluvil (resp. psal) o tom, že člověk má vyzkoušet všechno, po curlingu nás dnes čeká další premiéra – vyrážíme do Staré arény na 1. ostravskou mezinárodní výstavu exotických ježků. Samozřejmě jsem věděl, že probíhají výstavy psů nebo koček, ale ježci? Inu, člověk se učí celý život. Nejdříve nás překvapuje množství vystavovaných exponátů a vzápětí také počet lidí, kteří jen za tu zhruba půlhodinku, kdy jsme na akci byli, výstavu navštívili. Jednalo se o soutěžní přehlídku, přičemž vítěze pochopitelně určovala odborná porota, nicméně i příchozí mohli hlasovat pro svého favorita. Jelikož nejsem znalec ježků (nerozliším ani východního od západního), nečekejte v článku názvy druhů ani žádné jiné odborné záležitosti.

Podrobnosti
Zobrazeno: 349

 Jak se říká, člověk má vyzkoušet všechno. Proto když se naskytne možnost zahrát si curling (neboli česky metanou), nemůžeme samozřejmě odolat. Na zimním stadionu RT Torax Arena v Ostravě-Porubě si mohou všichni příchozí pod odborným vedením zkusit nejen samotné metení, ale pochopitelně také odhazování kamenů. Navrch se dozvíme několik zajímavostí o pravidlech i používaném vybavení. Zjišťujeme, že odhazování je poměrně náročné na rovnováhu, nicméně po pár pokusech už většina z nás ani moc nepadá. A tak si slibujeme, že jestli bude ještě někdy příležitost, určitě ji využijeme.

Podrobnosti
Zobrazeno: 313

 Od letošního roku konečně začíná fungovat ostravská galerie Plato, která sídlí ve zrekonstruované budově bývalých městských jatek. Po letech dočasného azylu v Gongu, na Českobratrské ulici a nakonec v Bauhausu (který zatím Platu zůstává především jako vzdělávací centrum) se konečně třetí největší město v republice dočkalo plnohodnotných prostor pro presentaci současného umění. Samotná budova byla veřejnosti zpřístupněna již před prázdninami a také v době festivalu Colours of Ostrava. Z časových důvodů však má první návštěva probíhá až nyní spolu s několika dalšími obdivovateli umění. Úvodní výstavou se stávají Optimalizované bajky o dobrém životě. Patnáct umělců či umělkyň se snaží příchozí přimět k zamyšlení nad tím, co to vlastně v dnešní době znamená ten „dobrý život“. A abychom na to přemýšlení nebyli úplně sami, dostáváme hned u vchodu k disposici Alici Sovadinovou, od níž se dozvídáme spoustu zajímavostí nejen o samotné výstavě, ale také o proběhnuvší rekonstrukci jatek nebo o historii této budovy.

Podrobnosti
Zobrazeno: 315

 Využíváme státního svátku ve spojení s hezkým počasím a vyrážíme na výlet. Začínáme na parkovišti u evangelického kostela v třinecké části Guty. Stoupáme po modré turistické značce do Gutského sedla. Cestou potkáváme několik nádherných exemplářů hřibu smrkového – a tak, i když to původně nemáme v plánu, nasbíráme zase něco na smaženici. Ze sedla pokračujeme po žluté na vrchol Javorový (1032 m n. m.). Obdivujeme nově postavený památník (resp. obelisk), který připomíná založení polského turisticko-sportovního spolku Beskid Śląski před sto lety. Po krátkém odpočinku sestupujeme opět po modré na Malý Javorový. Nejdříve se kocháme výhledy směrem na Třinec, načež si dopřáváme malé občerstvení ve zdejší chatě Javorový vrch. Kolem Oldřichovského potoka klesáme ke Gutské krčmě, v níž nás čeká oběd. Nakonec nás cyklotrasa č. 56 přivádí zpět k výchozímu místu.

Podrobnosti
Zobrazeno: 311

 Již tradiční akce, která se pravidelně koná na zámku v Ostravě-Zábřehu a v jeho těsné blízkosti, je zasvěcená svatému Václavovi a probíhá tak ve dnech 27. a 28. září. My si vybíráme den první, tudíž máme jistotu, že nedojde pivo :-) Nejdůležitější součástí akce (aniž bych chtěl snižovat význam sv. Václava a jeho družiny) je jednak přehlídka řady minipivovarů, jednak vystoupení několika kapel či zpěváků/zpěvaček. Během družné zábavy a ochutnávání zlatavého moku (nejvíce nás zaujal Vrtulník ostravského pivovaru Aero) posloucháme Horkýže Slíže a Limetall (bližší nám je prvně jmenované seskupení). V každém případě si akci velmi užíváme a už se těšíme na příští ročník.

Podrobnosti
Zobrazeno: 314