Po týdnu naše kroky směřují opět do ostravských Dolních Vítkovic. Tentokrát si však vybíráme Velký svět techniky. V budově, jejímž autorem je známý architekt Josef Pleskot, se nacházejí čtyři stálé exposice – Dětský svět, Svět vědy a objevů, Svět civilizace a Svět přírody. Najdete zde také prostor pro dočasné výstavy, v němž nyní probíhá motocyklová Grand Prix. Procházíme poctivě všechny části, zkoušíme interaktivní exponáty a vůbec si to celé užíváme ... což znamená, že tady trávíme několik hodin.

Podrobnosti
Zobrazeno: 363

 Poslední den našeho pobytu v Pozděchově už nemáme čas na klasický výlet, proto plánujeme jenom krátkou vyjížďku do Horní Lidče. Za zdejší největší turistické lákadlo lze rozhodně považovat dřevěný mechanický betlém. Vznikl v průběhu pouhého jednoho roku za spolupráce mnoha českých a slovenských řezbářů a kromě několika místních staveb představuje především nejznámější místa Zlínského a Trenčínského kraje. Návštěvníci si tak mohou prohlédnout například Čertovy skály v Lidečku, hostýnskou či velehradskou basiliku, hrady Buchlov a Brumov, Jurkovičovy stavby na Pustevnách i v Luhačovicích nebo zámky ve Vizovicích, Vsetíně, Lešné a Buchlovicích. Ze slovenských pamětihodností lze potom zmínit třeba hrady Beckov, Lednica či Trenčín, rodný dům Ľudovíta Štúra a Alexandera Dubčeka nebo důl Handlová. Velká část betléma je věnována tradičním řemeslům či běžnému životu na venkově. Pokud budete mít cestu kolem a pár desítek minut čas, rozhodně doporučujeme návštěvu.

Podrobnosti
Zobrazeno: 422

 Parkujeme u obecního úřadu ve Střelné a vycházíme po naučné stezce Javornický hřeben. Zanedlouho obdivujeme Střelenskou kapli, studánku Střelenská voda a navazující křížovou cestu. Přicházíme na Čubův kopec (720 m n. m.) se stejnojmennou rozhlednou. Výhledy jsou však kvůli vzrostlým okolním stromům již značně omezené. Po krátkém odpočinku sestupujeme do Francovy Lhoty, na jejímž okraji stojí téměř 500 let stará Kobzova lípa. Opouštíme naučnou stezku a podél vodního toku Senice procházíme téměř celou obec. Doplňujeme tekutiny a po červené značce opět stoupáme na rozcestí Střelenský vrch. Neznačenou lesní cestou sestupujeme úbočím hory Čubek do Střelné, v níž si ještě prohlížíme dřevěnou zvoničku s blízkým křížem.

Podrobnosti
Zobrazeno: 441

 Druhý „pozděchovský“ výlet absolvujeme pouze ve dvou, tudíž si můžeme dovolit výrazně prodloužit jeho délku. Nejdříve stoupáme po Hornolidečské magistrále na rozcestí Pod Svéradovem. Tady se napojujeme na modrou turistickou značku, která nás hřebenovou lesní cestou vede kolem vrcholů Svéradov, Klášťov, Rovně a Suchý vrch až k rozhledně Doubrava na stejnojmenném vrcholu (obec Loučka). Po výhledech a doplnění tekutin pokračujeme na rozcestí Spletený vrch. Odbočujeme po červené na Janovu horu, pod jejímž vrcholem se nachází postupně opravovaná zřícenina Janův hrad. Scházíme do Vizovic, kde si dopřáváme zasloužený oběd. Po žluté směřujeme na vrchol Šibenice a dále přes Ublo zpět do Pozděchova.

Podrobnosti
Zobrazeno: 457

 První z trojice pěších výletů v okolí malebné valašské vesnice Pozděchov zahajujeme na rozcestí Pozděchov – okraj a pár desítek metrů se držíme modré turistické značky. Tu však velmi brzy opouštíme a neznačenými cestami či pěšinami se dostáváme do Prlova. Po naučné stezce Prlovským lesem stoupáme kolem obecního úřadu k dřevěné kapli sv. Huberta. Opodál se chvíli zdržujeme na lanovém hřišti a poté pokračujeme úbočím kopce Lány. U přístřešku odbočujeme k replice někdejšího partyzánského bunkru. Vracíme se k přístřešku, od něhož se necháváme vést zelenou na vrchol Vartovna (651 m n. m.) se stejnojmennou rozhlednou. Deštivé počasí bohužel příliš velké výhledy neumožňuje, ale i tak si výstup vzhůru nenecháme ujít. Po krátkém odpočinku a doplnění energie se vydáváme na zpáteční cestu. Modrá značka nás vede přes rozcestí Pod Širokou do Pozděchova, kde si dopřáváme zaslouženou odměnu v oblíbeném občerstvení u Radka Tomaníka.

Podrobnosti
Zobrazeno: 436

 První prázdninový den se vydáváme do jednoho z bývalých ostravských průmyslových areálů. Dolní Vítkovice byly unikátním místem, kde se těsně vedle sebe nacházely důl, koksovna a vysoké pece. Dnes už však tato oblast slouží pouze jako místo pro konání kulturních či sportovních akcí – naleznete zde multifunkční aulu, světy techniky, kluby, restaurace, kino, lezeckou stěnu, ateliéry, galerie nebo musea. My si vybíráme Vysokopecní okruh včetně návštěvy Bolt Tower. Pohybujeme se především v blízkosti vysoké pece č. 1. V průběhu prohlídky se ze zasvěceného výkladu dozvídáme spoustu zajímavých informací o historii tohoto místa, ale i o těžbě uhlí, výrobě koksu či tavbě železa. Turisticky nejatraktivnější je pravděpodobně nástavba vysoké pece zvaná Bolt Tower, která umožňuje nádherné výhledy nejen na samotný areál, ale i na Ostravu a dále například na Beskydy. Závěrečnou část obstarává návštěva velínu, odkud se vše ovládalo.

Podrobnosti
Zobrazeno: 634

 Předchozí cyklistický výlet na Javorový se mi líbil, tudíž si opět vybírám jednu z beskydských tisícovek. Startuji na velkém parkovišti v Morávce a po cyklotrase č. 6113 vyjíždím k blízké vodní nádrži. Zanedlouho odbočuji po modré turistické značce podél potoka Slavíč. Zdlouhavé stoupání si postupně zpříjemňuji prohlídkou zvoničky se svatým obrázkem, studánky či peřejí ... až se ocitám u Kolářovy chaty Slavíč. Odbočuji neznačenou lesní cestou na vrchol Slavíč (1055 m n. m.). Vracím se k chatě, kde pochopitelně dočerpávám energii. Pokračuji po červené na rozcestí Kozí hřbety – Václavičky. Tady se znova napojuji na modrou, abych v sedle Pod Malým Polomem vzal opět zavděk červenou. Ta mě brzy přivádí na česko-slovenskou hranici, podél níž přijíždím do turisty oblíbené osady Bílý Kříž (Staré Hamry v ČR, Klokočov v SR). Také zde doplňuji tekutiny, načež sjíždím po zelené do údolí Morávky (hospoda U Bebka). Nedaleko se napojuji na trasu č. 6113 a ta již neomylně směřuje zpět k autu.

Podrobnosti
Zobrazeno: 657

 Dnes vyjíždím na kole sám, tudíž oproti předchozímu výletu přidávám nějaké kilometry, ale hlavně výškové metry. Začínám u hřbitova ve Smilovicích a za trvalého deště jedu po cyklotrase č. 6150 proti proudu Ropičanky. V Řece odbočuji přes zdejší sjezdovku. Během stoupání déšť pomalu ustává a já se dostávám na hřebenovou trasu č. 6083. Pokračuji kolem vrcholů Ropička, Příslop, Velký Lipový a Ropice až do sedla Šindelná. Přes stejnojmenný vrchol směřuji po modré turistické značce na Javorový (1032 m n. m.). Po krátké oslavě klesám na Malý Javorový. Nejdříve si užívám nádherných výhledů především na Třinec a poté doplňuji energii v turistické chatě. Nepojmenovanou spojovací cyklotrasou se úbočím Javorového, Šindelné, Ropice a Smrčiny dostávám na rozcestí U Kalužného, kde se opět napojuji na č. 6083. Zanedlouho se ocitám u chaty Ostrý, v níž si dopřávám další občerstvení. Sjíždím do Oldřichovic (část Třince), odkud pokračuji po č. 56 do Gutů. Tady rozhodně stojí za zmínku nádherný dřevěný kostel Božího těla. Jedná se však pouze o před pár dny vysvěcenou repliku, která nahradila původní (téměř 500 let starou) stavbu. Ta lehla popelem v roce 2017 při zábavě tří zajisté velmi inteligentních chlapců. Vzápětí si ještě prohlížím nedaleký památník, načež mám před sebou závěrečných pár kilometrů.

Podrobnosti
Zobrazeno: 485

 Po odpočinku minulý týden zase nastává čas provětrat naše kola. Tentokrát začínáme v obci Topolná u kostela Neposkvrněného početí Panny Marie. Po cyklotrase C směřujeme na okraj Kněžpole a měníme trasu za č. 5055, která nás přivádí do Uherského Hradiště. U soutoku Moravy s Baťovým kanálem přejíždíme do Starého Města, na jehož okraji si prohlížíme kostel sv. Michaela Archanděla s kaplí sv. Jana Křtitele. Pokračujeme k areálu společnosti REC Group, kde nás zajímá archeologické naleziště Špitálky, ale především KovoZoo. Jedná se o místo, kde naleznete nejen kovové sochy zvířat ze železného šrotu, ale i zvířata skutečná. Dále můžete obdivovat různé dopravní prostředky včetně nádherných veteránů, zemědělské stroje, pirátskou loď, rozhlednu ve tvaru majáku a mnoho dalšího. Po důkladné prohlídce míříme po č. 5150, k níž se záhy přidává poutní cesta Růžence, do Velehradu. Tady pochopitelně naši pozornost láká hlavně bazilika Nanebevzetí Panny Marie, sv. Cyrila a Metoděje s přilehlým klášterem, sochami, galerií světců apod. Následuje jediné dnešní výraznější stoupání k rozhledně Modrá nad stejnojmennou obcí. Sjíždíme do samotné obce a nejdříve se občerstvujeme. Poté postupně navštívíme archeoskansen, exposici Živá voda a stezku vedoucí oborou s pratury. Poté zase pokračujeme v sedlech našich kol po č. 5013 do Starého Města. Trasa č. 4 nás vede podél Baťova kanálu do Spytihněvi, z níž odbočujeme zpět do Topolné. 

Podrobnosti
Zobrazeno: 456

 Nalákáni reportáží v televizi, směřujeme dnes do Olomouce. Hlavním cílem naší návštěvy je výstava masožravých rostlin s názvem Živé pasti. Parkujeme u nákupní galerie Šantovka a přecházíme do Smetanových sadů, kde se nachází výstaviště Flora Olomouc. Ve sbírkových sklenících naleznete stálou exposici rostlin z různých koutů světa, momentálně ale příchozí návštěvníky nejvíce lákají právě výše zmíněné masožravky. Po důkladné prohlídce se přesouváme na Dolní náměstí (kostel Zvěstování Páně, Mariánský sloup, Jupiterova a Neptunova kašna), které je propojené s Horním (radnice s orlojem a slunečními hodinami, sloup Nejsvětější Trojice, bronzový model města, Arionova, Herkulova a Caesarova kašna). K naší velké lítosti zatím ještě není otevřená ani radniční věž, ani vyhlídková věž kostela sv. Mořice opodál. Pomalu se blíží čas oběda, a proto si vybíráme jednu z mnoha zdejších restaurací. Vše završujeme výbornou zmrzlinou v cukrárně Aida, načež se vydáváme zase dál. Kolem kostela Panny Marie Sněžné se přemisťujeme ke katedrále sv. Václava. Poslední zastávkou naší návštěvy je Pevnost poznání, která se nachází v areálu Korunní pevnůstky a nabízí spoustu zajímavostí pro děti i dospělé. Vše je rozděleno do čtyř tematických exposic a momentálně ještě doplněno množstvím robotů.

Podrobnosti
Zobrazeno: 436

 Snažíme se využít letního počasí a přidáváme další cyklistický výlet. Začínáme u nádraží ve Studénce a po cyklotrase č. 6011 jedeme proti proudu řeky Odry do Bartošovic. Nejdříve obdivujeme někdejší mlýn a poté doplňujeme tekutiny u Dolního Bartošovického rybníka. Po pár stech metrech si prohlížíme zámek a kostel sv. Ondřeje, Petra a Pavla. Nemůžeme si nechat ujít návštěvu zdejšího Domu přírody Poodří spolu se záchrannou stanicí pro volně žijící živočichy. Po č. 5 přejíždíme do Kunína. Na okraji obce stojí kaple Panny Marie, o kousek dále nelze přehlédnout kostel Povýšení sv. Kříže a s ním spojený zámek. V zámecké restauraci U Dobré hraběnky obědváme, načež po naučné stezce Novojičínská kopretina pokračujeme do Suchdolu nad Odrou. Zde se nachází plno zajímavostí – například památník vojákům Rudé armády, trojice museí, pamětní desky Moravských bratří nebo dva kostely. Po č. 6131 směřujeme do Hladkých Životic (Michelova kaple, kostel sv. Mikuláše). Neznačená cesta nás vede do Pustějova s kostelem sv. Máří Magdalény a památníkem obětem I. světové války. Odsud je to již jen kousek do Studénky, v níž nás postupně čeká dvojice zvoniček, socha vodníka, kostel Všech svatých, památník obětem II. světové války, Nohelova kaple a památník obětem známého železničního neštěstí.

Podrobnosti
Zobrazeno: 437

 Po dvou týdnech se opět vydáváme do oblasti Litovelského Pomoraví. Tentokrát začínáme v Litovli nedaleko náměstí Přemysla Otakara, které tak pochopitelně je naší první zastávkou. Opodál obdivujeme kamenný most se sochou sv. Jana Nepomuckého a poté už po cyklotrase č. 511 směřujeme do Červenky. Kromě památníku obětem obou světových válek stojí za zmínku kostel sv. Alfonse a především někdejší zámek, v němž se dnes nachází domov pro seniory. Pokračujeme do Dětřichova, čímž se dočasně ocitáme na území Uničova. Ten na chvíli opouštíme, abychom se přes Želechovice do něj opět vrátili. Na Masarykově náměstí odpočíváme a doplňujeme energii. Postupně si prohlížíme radnici, mariánský sloup, kašny se sochou Neptuna a orla nebo památník Tomáše Garrigue Masaryka. Vedlejšímu náměstí potom dominuje kostel Nanebevzetí Panny Marie, přehlédnout však nelze ani Museum baroka či nedalekou Medelskou bránu. Odjíždíme z města a č. 6028 nás vede přes místní část Benkov do Králové (část Medlova). Neznačenou cestou vjíždíme do CHKO Litovelské Pomoraví a záhy se napojujeme na č. 6026, kterou střídá č. 6033. Kolem Černého kříže směřujeme do Nových Zámků (Mladeč). Chvíli si prohlížíme zdejší zámek sloužící jako ústav sociální péče a potom se již schováváme před prudkým deštěm. Brzy však pokračujeme k rameni Moravy s názvem Malá voda nebo Mlýnský potok. Tady nás čeká jeskyně Podkova, Čertův most a zřícenina Rytířské síně. Vracíme se na č. 6033 a v restauraci Sobáčov se odměňujeme za dnešní výkon. To už máme před sebou jen pár posledních kilometrů (většinou po trase č. 6243) do Litovle.

Podrobnosti
Zobrazeno: 467

 Počasí dnes není vůbec výletové (čti „hrozí déšť a on skutečně přichází“), tudíž plánujeme pouze krátkou procházku nedaleko Opavy. Vycházíme od kostela sv. Vavřince ve Štáblovicích a území obce během celé akce neopustíme. V těsné blízkosti kostela se nachází zámek, který je však bohužel nepřístupný. Po modré turistické značce směřujeme do osady Lipina, v níž kromě kaple a památníku obětem I. světové války lze obdivovat mnoho historických domů označených jako vesnická památková reservace. Scházíme do údolí potoka Meleček, podél jehož toku postupujeme neznačenou lesní cestou. Po krátkém stoupání se napojujeme na cyklotrasu č. 6221 vedoucí do Vendelína s kaplí. Scházíme zpět do Štáblovic, kde náš dnešní výlet končí.

Podrobnosti
Zobrazeno: 491

 Využívám přetrvávajícího hezkého počasí a po dvou dnech se znovu rozhoduji pro cyklovýlet. Parkuji u tenisové haly na okraji Opavy a vyjíždím neznačenou cestou kolem Vojenského splavu a dvojice pěchotních srubů. Chvíli mě sice vede cyklotrasa č. 6126, ale brzy z ní odbočuji do Oldřišova. Míjím kapli sv. Antonína, pamětní kámen otevření cesty i nagle znajduję się w Polsce, a konkretnie we wsi Pilszcz (część gminy Kietrz). Patrzę na kościół pw. Wniebowzięcia Najświętszej Maryi Panny, park z gigantyczną szachownicą, zabytkowy spichlerz i dawny most kolejowy na skraju wsi. Kontynuuję polną drogą wzdłuż dawnej linii do Ludmierzyc i dalej do Nasiedla. Tutaj warto wspomnieć o kościele pw. św. Jakuba Starszego, barokowy pałac, browar z XIX wieku lub budynek dworca kolejowego. Przechodzę między polami do Nowe Cerekwie. Na placu stoi pomnik ofiar II wojny światowej i blisko kościół św. Piotra i Pawła. Bardziej atrakcyjne są ruiny zamku, klasztora, a zwłaszcza kościóła pw. św. Wacława. Podziwiam jeszcze jeden zniszczony kościół (św. Szymona i Judy Tadeusza) we wsi Wojnowice. Za nim idzie Włodzienin i kolejne ruiny kościoła (św. Mikołaja), tym razem z ogólnodostępną wieżą widokową. Przez Jędrychowice kontynuuję do Lewic i dalej trasą rowerową 34N do Bliszczyc (Mogiła pamięci, kościół pw. św. Katarzyny Aleksandryjskiej, pomnik trzech historycznych wydarzeń, stary wóz strażacki). Drogą nieoznakowaną kieruję się do Branic i ponownie łączę się z 34N. W Wysoke odnajduję pałac, kościół pw. Najświętszego Serca Pana Jezusa i kolejny zabytkowy wóz strażacki. Ostatni odcinek pola, Dzierżkowice, Wiechowice a přes řeku Opavu přejíždím do opavské části Vávrovice, odkud je to již jen kousek k výchozímu místu.

Podrobnosti
Zobrazeno: 678

 Po pár dnech se znovu vydávám na kolo. Tentokrát sám, což znamená, že ve srovnání s posledním výletem o necelou polovinu navyšuji vzdálenost a ztrojnásobuji nastoupané metry. Začínám u zámku v Brodku u Prostějova, odkud po cyklotrase č. 5222 stoupám do Podivic, v nichž si prohlížím kostel sv. Cyrila a Metoděje i blízký památník obětem světových válek. Přes vojenský újezd Březina přijíždím do Zelené Hory, na jejímž okraji odbočuji neznačenou cestou do Pustiměře. Napojuji se na naučnou stezku Melice a brzy se dostávám ke kostelu sv. Benedikta. U něj stojí kaple sv. Anny a především torzo rotundy sv. Pantaleona. Kolem kříže se studánkou (netradičně vymezenou hraničními kameny) směřuji do Drysic, kde mne nejvíce zaujme někdejší Formanská hospoda nebo zatopený lom. Přes Želeč mířím k zámku v Doloplazech. Trasa č. 5040 mě přivádí do Dobromilic (další zámek, kamenný most, kostel Všech svatých, hrobka rodu Bukuwků nebo bývalý Klamův dvůr). V Pivíně odpočívám a svačím u kostela sv. Jiří, načež odjíždím po č. 5013. Poblíž nacházím připomínku větrného mlýna a zanedlouho obdivuji přírodní památku Jezírka Skalka. V samotné obci Skalka potom rozhodně stojí za zastávku budova lázní s malou kolonádou a čtveřicí minerálních pramenů. Ve Vřesovicích si postupně prohlížím kostel sv. Petra a Pavla se samostatně stojící zvonicí, budovu fary (nyní ZŠ, ZUŠ či knihovna) a zámek (obecní úřad). Ve Výšovicích se znovu napojuji na č. 5013, kterou opouštím v Určicích nedaleko kostela sv. Jana Křtitele. Z Alojzova klesám na č. 5040. Ta vede nejdříve do Otaslavic (např. kostel sv. Michala, hradní věž Hladomorna, pomník stíhacího letce z bitvy o Británii Josefa Františka) a dále zpět do Brodku u Prostějova.

Podrobnosti
Zobrazeno: 498