Brodek u Prostějova (19. 5. 2021)

Po pár dnech se znovu vydávám na kolo. Tentokrát sám, což znamená, že ve srovnání s posledním výletem o necelou polovinu navyšuji vzdálenost a ztrojnásobuji nastoupané metry. Začínám u zámku v Brodku u Prostějova, odkud po cyklotrase č. 5222 stoupám do Podivic, v nichž si prohlížím kostel sv. Cyrila a Metoděje i blízký památník obětem světových válek. Přes vojenský újezd Březina přijíždím do Zelené Hory, na jejímž okraji odbočuji neznačenou cestou do Pustiměře. Napojuji se na naučnou stezku Melice a brzy se dostávám ke kostelu sv. Benedikta. U něj stojí kaple sv. Anny a především torzo rotundy sv. Pantaleona. Kolem kříže se studánkou (netradičně vymezenou hraničními kameny) směřuji do Drysic, kde mne nejvíce zaujme někdejší Formanská hospoda nebo zatopený lom. Přes Želeč mířím k zámku v Doloplazech. Trasa č. 5040 mě přivádí do Dobromilic (další zámek, kamenný most, kostel Všech svatých, hrobka rodu Bukuwků nebo bývalý Klamův dvůr). V Pivíně odpočívám a svačím u kostela sv. Jiří, načež odjíždím po č. 5013. Poblíž nacházím připomínku větrného mlýna a zanedlouho obdivuji přírodní památku Jezírka Skalka. V samotné obci Skalka potom rozhodně stojí za zastávku budova lázní s malou kolonádou a čtveřicí minerálních pramenů. Ve Vřesovicích si postupně prohlížím kostel sv. Petra a Pavla se samostatně stojící zvonicí, budovu fary (nyní ZŠ, ZUŠ či knihovna) a zámek (obecní úřad). Ve Výšovicích se znovu napojuji na č. 5013, kterou opouštím v Určicích nedaleko kostela sv. Jana Křtitele. Z Alojzova klesám na č. 5040. Ta vede nejdříve do Otaslavic (např. kostel sv. Michala, hradní věž Hladomorna, pomník stíhacího letce z bitvy o Británii Josefa Františka) a dále zpět do Brodku u Prostějova.