Prvním výrazně aktivním pohybem tohoto víkendu se stává sobotní cyklovýlet. Za svůj cíl volíme postupně dvě známé vodní nádrže, konkrétně Olešnou a Bašku. Nejdříve však vyjíždíme z Ostravy po cyklotrase H přes Hrabovou do Nové Bělé.

Druhou částí již zmíněného víkendového čtyřboje se stává koncert nejznámější úvalské skupiny Divokej Bill s názvem „15 tour 2013”, který si samozřejmě nemůžeme nechat ujít. Koncert se uskutečnil v nádherném prostředí Dolní oblasti Vítkovic, takže jej částečně bereme jako přípravu na blížící se festival Colours of Ostrava. Předskupinou tentokrát byla mladá parta Liwid z Karlových Varů.

Náročný víkendový čtyřboj zahajujeme během pátečního odpoledne nejméně náročnou akcí – vernisáží výstavy soch a keramického designu Gabriely Fraisové Maňákové „Jakoby tvo(á)rný život”. Výstava probíhá v galerii porubského zámku a je prodejní, takže kdyby se vám některý z vystavených objektů zalíbil, můžete si jej pořídit. Mnoho dalších děl naleznete pod jménem autorky na www.p-art-a.cz, případně zde.

Na vernisáži promluvili dcera majitele zámku Maria Prusali a kurátor Pavel Hruška; hudební vystoupení obstaral rotný Roman Vítek se svým akordeonem.

Po úspěšném zahájení výstavy v klubu Atlantik se urychleně přesouváme do Fiducie, neboť ve zdejší galerii Dole probíhá další dnešní vernisáž. Vystavující autorkou je malířka a čerstvá absolventka Katedry malby Fakulty umění Ostravské university Eva Konstantinidu (Konstantinidisová), která si již delší dobu říká Ei. Úvodního proslovu se ujal kurátor výstavy Vladislav Holec a kulturní vystoupení obstaral básník Ivan Motýl, který za hudebního doprovodu přednesl verše vystavující umělkyně, čímž prokázal její všestranné nadání.

První dnešní vernisáž proběhla v klubu Atlantik a jednalo se o zahájení výstavy maturitních prací oboru Užitá malba Střední umělecké školy v Ostravě. Převážnou část návštěvníků tvořili žáci a učitelé zmíněného oboru. Vernisáž byla poměrně netradiční a hlavně nepříliš dlouhá – součástí byl krátký kulturní program a ještě kratší proslov, protože všichni účastníci spěchali do Fiducie, kde ve stejnou dobu měla být zahájena další výstava.

Včerejší výlet jsme úspěšně přežili, pročež se i dnes vydáváme na krátkou procházku. Za svůj cíl volíme ostravskou ZOO. Od naší poslední návštěvy před necelými dvěma roky došlo k několika změnám – byla otevřena nová restaurace Saola, probíhá rekonstrukce vstupních prostor, staví se pavilon evoluce, přibylo několik nových zvířat (např. štětkoun kamerunský, kočka cejlonská nebo vzácné prase visajánské) a v neposlední řadě nám malá sloní slečna Rashmi (nedávno dvouletá) trochu povyrostla.

Po návštěvě hradu Sovinec se přesouváme do nedaleké obce Ruda, odkud vycházíme po žluté turistické značce k Fialovu mlýnu. Od zdejšího rozcestí je to již jen kousek k cíli dnešní procházky (vzhledem k délce snad ani nelze použít označení výlet), kterým jsou Rešovské vodopády na říčce Huntavě. Po jejich důkladné prohlídce a pořízení fotografií se stejnou cestou vracíme zpět do Rudy a následně domů.

Po několika vyjížďkách na kole je zapotřebí konečně otestovat, co se mnou udělá pěší výlet. Před samotnou procházkou ovšem nejdříve navštěvujeme hrad Sovinec, který je (alespoň podle některých) netypický především tím, že stojí téměř na rovině.

Hradní exteriéry lze projít i bez průvodce, ale tím byste se ochudili o návštěvu interiérů a také o něco málo historie. Po prohlídce hradu si nemůžeme nechat ujít výstup na věž, kde kromě očekávaných výhledů naleznete velkou sbírku turistických známek. Dále doporučujeme návštěvu sousedního kostela sv. Augustina, který láká rozsáhlou exposicí věnovanou především řádu německých rytířů a také historii Sovince. Příjemným bonusem je pak výhled z nejvyššího patra kostelní věže, odkud máte Sovinec jako na dlani.

Po včerejší Noci kostelů se dnes rozhodujeme pro návštěvu další akce, kterou je již pátý ročník Ostravské muzejní noci. Z bohatého programu nabízeného 33 organisacemi si vybíráme dvě instituce – konkrétně Novou radnici a Střední uměleckou školu. Na Prokešově náměstí před Novou radnicí nejdříve kolem půl šesté sledujeme slavnostní zahájení a poté se vydáváme na prohlídku samotné budovy. Procházíme především zasedací síně zastupitelstva či rady a také pracovnu primátora. Návštěvu radniční věže vynecháváme z důvodu dlouhé fronty a rovněž nepříliš dobré viditelnosti. Následně se přemisťujeme na půdu Střední umělecké školy, kde se každý návštěvník mohl stát na chvíli umělcem – pokud jste se nechali zlákat například točením na hrnčířském kruhu, tiskem maloformátové grafiky či prací designéra.

Poprvé v životě dnes využíváme akce Noc kostelů a vydáváme se na prohlídku jednoho z těch, které se zapojily. Celkem logicky si vybíráme ten nejbližší, tedy kostel Panny Marie, Královny posvátného růžence, v Ostravě-Hrabůvce. Začínáme výstupem do kostelní věže, prohlídkou podkroví a zvonu. Dále pokračujeme kůrem s varhanami a následně poslechem informací o životě a práci Cyrila s Metodějem. Poté zapálíme svíčky a po ochutnávce několika druhů mešního vína (mimochodem výborného) se s kostelem rozloučíme.

Počasí vypadá nadějně, žádné bouřky rozhodně nehrozí, a tak se i dnes rozhodujeme pro cyklistický výlet. Vybíráme si severní směr na Bohumín, protože tudy jsme ještě nikdy nejeli a navíc mapa slibuje dvě rozhledny.

Volno uprostřed týdne je jako stvořené k cyklovýletu, na který se tentokrát vydávám sám. Na rozdíl od předchozích vyjížděk si troufám i do poměrně kopcovitého terénu (alespoň na své poměry), což kupodivu zvládám docela s přehledem (alespoň na své poměry).

Po pozitivních zkušenostech z minulého víkendu se i tentokrát rozhodujeme pro cyklovýlet. Opět vybíráme převážně rovinatou trasu a držíme se hlavně asfaltových a jiných zpevněných povrchů. Za cíl dnešního putování volíme Studénku, kterou jsem již sice v dávných dobách na kole navštívil, ale dnes pojedeme úplně jinudy.

Po odpolední vernisáži se večer vydáváme do vyprodané ostravské ČEZ Arény za dalším kulturním zážitkem, kterým je koncert známé skupiny Kabát, tentokrát se speciálním hostem – skupinou Big band. Co bych vám vykládal ... prostě jeden z nejlepších koncertů Kabátů všech dob. A to i přesto, že mi nezahráli Báru a Šamana. Od fotek nečekejte žádné zázraky – mobil je mobil, ne fotoaparát. Ale tu atmosféru by stejně nezprostředkovaly ani sebelepší fotky...

Dnešní vernisáž proběhla v ostravském Domě knihy Librex a měla ji na svědomí známá bulharská výtvarnice, která ovšem již dlouho žije a působí v České republice, Mgr. Mimoza Botsin. V Librexu presentuje výběr ze svých ilustrací a koláží nazvaný „Druhá tvář”. Účast byla tentokrát poměrně slabá (především zpočátku), ale nakonec se sešla dobrá třicítka milovníků kvalitního umění. Výstavu zahájila zástupkyně Librexu, nemohl chybět proslov samotné autorky a návštěvníci se dočkali i nečekaného zpestření v podobě recitace z podnikatelské literatury v jedinečném podání MgA. Pavla Kozubíka.