Lysá hora (30. 7. 2025)
Vzhledem k pracovním povinnostem některých turistů vycházíme až téměř ve čtyři hodiny odpoledne z parkoviště u někdejšího hotelu Petr Bezruč v Malenovicích. Stoupáme po zelené značce na rozcestí Hradová, z něhož jdeme po modré ke známé mohyle Ivančena a dále úbočím Malchoru na stejnojmenné rozcestí. Posledních pár desítek výškových metrů vede po žluté někdejší severní sjezdovkou až na vrchol Lysé hory. Po nezbytných výhledech, fotografiích a oslavách sedáme do Bezručovy chaty, kde si dopřáváme zaslouženou odměnu. Sestupujeme po červené na Lukšinec a následně po žluté kolem přírodní památky Ondrášovy díry a hostince U Veličků ke studánce U Korýtka. Odsud pokračuje zelená značka, načež asfaltová silnice definitivně končí na výchozím místě.
- Podrobnosti
- Zobrazeno: 10
Trojačka (26. 7. 2025)
První pěší výlet po dvojici cyklistických dovolených začínáme na parkovišti v osadě Samčanka (Staré Hamry). Sotva vystoupíme z auta, začíná pršet ... a prší dlouho ... a prší vytrvale. No nic, nasazujeme bundy a scházíme do údolí Velkého potoka. Napojujeme se na žlutou turistickou značku, která vede kolem nefungujícího hotelu Srdce Beskyd na rozcestí Kociánka. Měníme značku za modrou a mlhavým lesem jdeme na rozcestí Mečová. Chvíli přemýšlíme, zda odbočit na blízký Martiňák, nicméně nakonec po červené míříme přes samotu Zadní Mečová do sedla Kladnatá. Tady nás čeká opět žlutá, kterou však po pár stech metrech opouštíme a neznačenou lesní cestou stoupáme na vrchol Trojačka (987 m n. m.). Vracíme se na značku, která klesá korytem bezejmenného vodního toku (přítok Červíku). Sestup je vzhledem k deštivému počasí a blátivému povrchu na některých místech poměrně dobrodružný, ale nejedná se o nic, co by se nedalo zvládnout. U Klepačky už máme před sebou asfaltovou cestu a ta nás přivádí zpět na Samčanku, kde v restauraci Bowling obědváme.
- Podrobnosti
- Zobrazeno: 7
Zámek Rosice (19. 7. 2025)
Při návratu z jihočeské dovolené se zastavujeme v Rosicích nedaleko Brna. Předmětem našeho zájmu je především zdejší zámek. Ten nabízí dva prohlídkové okruhy, které se každou hodinu pravidelně střídají. Na nás vychází ten Žerotínský, což znamená, že nás čeká například erbovní sál, jídelna, ložnice, krbový salonek, rokokové pokoje nebo orientální salonek. Nedílnou součást okruhu tvoří exposice rosického skla, opomenout nesmíme ani venkovní arkády se sgrafitovou a reliéfní výzdobou nebo zámecký park. V někdejší šatlavě ještě navštěvujeme výstavu Se lvem na čepici II. – u příležitosti 80 let od ukončení II. světové války si příchozí mohou nejen prohlédnout zbraně, uniformy či vyznamenání, ale také přečíst informace o protiněmeckém odboji.
- Podrobnosti
- Zobrazeno: 9
Novohradské podhůří, Třeboňská pánev (12.–19. 7. 2025); 3. díl
Ve čtvrtek nejdříve jedeme autem do Kaplice. Odsud se vydáváme podél Malše, záhy však odbočujeme přes kaplické části Žďár a Pořešinec do Pořešína, v němž navštěvujeme zříceninu stejnojmenného hradu. Prohlídku si zpestřujeme kvízem, za jehož úspěšné vyřešení nás čeká truhla s pokladem. Po silnici klesáme do údolí Malše, ovšem vzápětí zase míříme vzhůru do Besednice, kde stojí rozhledna Slabošovka. Po trase 1128 míříme do Ločenic, v nichž obědváme. Další zastávku představuje Svatý Jan nad Malší – museum loutek sice vynecháváme, ale zkoumáme kostel sv. Jana Nepomuckého a dvojici pomníků. Prudký sjezd po zelené nás přivádí do části s názvem Sedlce. Odsud vede modrá přes louky a lesy ke zřícenině hradu Velešín (stojí na ostrohu nad vodní nádrží Římov). Lesní pěšinou se dostáváme na trasu 1018, která směřuje do Římova. Tady si postupně prohlížíme hráz zmíněné vodní nádrže, plastiku Sluneční hodiny před budovou Povodí Vltavy, železniční museum Roubenka a nakonec známý poutní areál (kostel sv. Ducha, loretánská kaple, museum poutnictví, lípa Jana Gurreho). Odjíždíme po 1198 do Velešína, kde se nám do cesty postaví cukrárna Moka. Následně nás č. 1199 přivádí na okraj Zubčic, odkud pokračujeme neznačenou cestou, zelenou a modrou značkou do Omleničky (část Omlenice). To už nás čeká jen posledních pár kilometrů po 1188 do Kaplice.
- Podrobnosti
- Zobrazeno: 9
Novohradské podhůří, Třeboňská pánev (12.–19. 7. 2025); 2. díl
Úterní výlet zahajujeme opět přímo z ubytování, když po cyklotrase 34 klesáme k Zevlovu mlýnu. Zdejší pivovar je sice lákavý, ale máme za sebou teprve necelé dva kilometry, tudíž si pouze prohlížíme historické traktory a další zemědělské stroje. U kempu Veveří odbočujeme na neznačenou cestu a míříme k bývalé obci Mýtiny. Kromě ruin domů stojí za zmínku dvojice opravených kaplí a opodál také soška Panny Marie na podstavci někdejšího kříže. Přijíždíme do Horní Stropnice, kde se vracíme na č. 34 stoupající do místní části Dobrá Voda. Součástí poutního areálu je kostel Panny Marie Těšitelky, pramen nebo umělecké dílo Tady a teď Davida Farrella. Pokračujeme přes Hojnou Vodu a Staré Hutě na úbočí Cikánského vrchu. Napojujeme se na trasu Novohradsko-Doudlebsko, kterou střídáme s červenou turistickou značkou. V Benešově nad Černou se zastavujeme v cukrárně Věneček na oblíbenou kombinaci káva + zákusek. Přes Klení směřujeme do Kamenné, odkud vede 1128 do Žumberka (Žár). Nejdříve obdivujeme dřevěné sochy (převážně znamení zvěrokruhu) a poté absolvujeme kompletní prohlídku tvrze (exposice Historie tvrze, Skleněný poklad, Lidový malovaný nábytek, Osobnosti Novohradska, Řemesla pod Novohradskými horami). Plánovanou návštěvu pivovaru nám hatí skutečnost, že nemají žádné pořádné jídlo. Vzhledem k tomu, že je nejvyšší čas na oběd, bereme nakonec zavděk restaurací sousedního penzionu Marie. Dnes již použitá trasa Novohradsko-Doudlebsko nás přes několik malých osad či částí obcí přivádí na okraj národní přírodní památky Terčino údolí. Od tvrze Cuknštejn jedeme kolem zříceniny Modrého domu ke Stropnickému vodopádu, načež se přes Lázničky vracíme „domů“.
- Podrobnosti
- Zobrazeno: 12
Novohradské podhůří, Třeboňská pánev (12.–19. 7. 2025); 1. díl
Ze severu Čech se přesouváme na jejich jižní okraj, konkrétně do města Nové Hrady, přičemž počet cyklistů zvyšujeme na pět. Na první výlet vyrážíme v neděli přímo z ubytování. Sjíždíme na modrou turistickou značku, která nás vede kolem několika rybníků na cyklotrasu 1046. Z ní brzy odbočíme do Bukové (Olešnice), odkud pokračujeme po stezce Paměti Slepičích hor do Hrádku (Trhové Sviny). Nejdříve si prohlížíme někdejší Martinský mlýn, který dnes funguje jako ubytovací zařízení. Poté si dopřáváme drobné občerstvení v samoobslužném baru Osvěžovna pod lípou. Na náměstí v Trhových Svinech ochutnáváme zdejší zmrzlinu a po č. 1123 míříme ke skanzenu Buškův hamr. Nejprve sháníme něco do žaludku, následně už pochopitelně absolvujeme komentovanou prohlídku této zajímavé technické památky. Přes místní části Nežetice a Rankov jedeme do Ostrolovského Újezdu. Krátce odbočujeme na okraj Trocnova (Borovany) – kromě míst spojených se jménem Jana Žižky máme zájem i o sousední archeoskansen. Do aktuální prohlídky se však už nevejdeme a na další se nám nechce hodinu čekat, tudíž si areál prohlížíme pouze zvenčí. Vracíme se na trasu 1123 a míříme do Borovan. V jedné ze zdejších restaurací obědváme a následně odjíždíme po č. 1050 do Hluboké u Borovan. Navigace nás vede přes místo s honosným názvem Residence Safari Resort. Vzhledem ke skutečnosti, že za pouhý průjezd bychom museli zaplatit plnohodnotné vstupné jako za celodenní návštěvu, se s díky otáčíme a k železniční stanici Jílovice se dostáváme obloukem přes Borovanský les. Museum historických vozidel je otevřeno pouze po telefonické domluvě, pročež si prohlížíme jen pár venkovních exponátů. Žlutá značka nás přivádí opět na č. 1050. V Těšínově (Petříkov) na chvíli odbočujeme na lesní cestu, abychom se na cyklotrasu za Petříkovem vrátili. Pokračujeme do Štiptoně, čímž se ocitáme na okraji Nových Hradů a čeká nás jen závěrečné stoupání na náměstí. Sladkou odměnou a neméně výbornou kávou dnešní výlet zakončujeme v Apatyka Café s nádherným barokním nábytkem.
- Podrobnosti
- Zobrazeno: 23
iQLANDIA Liberec (12. 7. 2025)
Při přesunu z dovolené v oblasti Ralské pahorkatiny do jižních Čech se zastavujeme v libereckém vědecko-zábavním centru s názvem iQLANDIA. Kvůli velmi deštivému počasí mají stejný nápad jako my desítky dalších lidí, nicméně vzhledem k rozlehlosti areálu to nakonec není tak hrozné, jak se zpočátku obáváme. Celá exposice je rozdělená do několika části – MatematikUm, Kosmo, Geolab, Překonané vynálezy, TULaborka, Vodní svět, Geo, Smysly, Věda v domě, Živly a Člověk. I když doporučený věk návštěvníků je už od osmi let, k vlastnoručnímu vyzkoušení interaktivních exponátů se rovněž nechávají strhnout mnozí dospělí. I to je jeden z důvodů, proč na konci zjišťuji, že jsem pořídil jen pár fotografií. Ale pochopitelně nelituji ani na chvíli, neboť návštěvu jsme si všichni velmi užili.
- Podrobnosti
- Zobrazeno: 22
Ralská pahorkatina (5.–12. 7. 2025); 3. díl
Čtvrteční výlet zahajujeme přesunem do Mělníka. Vyjíždíme od autobusového nádraží a stoupáme na náměstí Míru. U Vrázovy vyhlídky (soutok Labe s Vltavou) se napojujeme na trasu 7 (Vltavská). Na levém břehu Labe si postupně prohlížíme bývalou Hořínskou hájenku, zámecký mlýn a právě rekonstruovaný zámek, opodál potom obdivujeme historické zdymadlo. V hořínské části Vrbno nás poněkud překvapuje dřevěná socha Shreka. V Lužci nad Vltavou odbočujeme na č. 8242, kterou v Mlčechvostech (Vraňany) opouštíme, abychom se polní/lesní pěšinou dostali do Ledčic. Dále pokračujeme neznačenou cestou přes Černouček a Ctiněves (kostel sv. Matouše, minipivovar) do Krabčic. V místní části Rovné začínáme stoupat na jeden z našich nejznámějších kopců. Zprvu příjemný sklon se na konci lipové aleje stává natolik prudkým, že (když se k tomu ještě přidá nekvalitní povrch) musíme několik desítek metrů kolo tlačit. Nicméně po chvíli už jsme zase v sedle a zanedlouho se ocitáme na 461 metrů vysokém vrcholu Říp. Říká se, že každý správný Čech by měl toto místo navštívit. No ... „když to srovnám s tím naším výletem na Kokořín...“. Ale nakonec proč ne, stojí tady rotunda sv. Jiří a Vojtěcha, v chatě si dáváme jídlo a pivo ... „ale že bych to musel vidět dvakrát...“. Sjíždíme do Rovného a po 3102 pokračujeme do Roudnice nad Labem. Z nepříliš vysoké Kratochvílovy rozhledny pozorujeme město, tedy především blízký zámek s přilehlým kapucínským klášterem. Trasa 2A se drží pravého břehu Labe, my ji však v Brzánkách vyměníme za 3124A a ve Vetlé (Vrbice) za modrou turistickou značku. Ta nás nakonec přivádí na vyhlídku Labská terasa – pod námi je Labe, vpravo Říp, vlevo Štětí. Vracíme se na 2A a navzdory faktu, že na rozcestníku píší něco o MTB trase, neohroženě pokračujeme do Štětí. Po 8249 stoupáme do části Stračí, ale jsme moc rychlí ... pivovar totiž otevírá až téměř za hodinu. Tak dlouho se nám čekat nechce, tudíž s troškou smutku míříme do krásných borových lesů nad městem. Ačkoliv cedule na závoře varuje před přítomností divokých prasat, my vidíme jen srnku, která stojí sotva pět metrů od nás a nedůvěřivě si nás prohlíží. Na pomezí obcí Želízy a Liběchov se nachází množství skalních reliéfů, kaple či jeskyně – což jsou všechno díla sochaře Václava Levého. Po modré sjíždíme do Liběchova, v němž nejprve kvůli rekonstrukci vozovky hledáme správný směr, ale potom už obdivujme zámek, křížovou cestu a především kapli sv. Ducha. Za chvíli jsme opět na č. 8249, která neomylně míří zpět do Mělníka.
- Podrobnosti
- Zobrazeno: 133
Ralská pahorkatina (5.–12. 7. 2025); 2. díl
V úterý ráno prší ... a prší ... a prší. Jsme ovšem na cyklodovolené, pročež se deštěm nenecháváme omezovat a vyjíždíme na plánovaný cyklovýlet. Hned za Brništěm stoupáme přes louku na vrchol Kaple, na němž se nepřekvapivě nachází kaple (Schröterova). Kromě ní je zde skleněná rytina císaře Františka Josefa I. a informační tabule. Výhledy vzhledem k počasí nejsou úplně ideální, ale ani náhodou této odbočky nelitujeme. Klesáme na žlutou turistickou značku, která se ve Velkém Valtinově napojuje na cyklotrasu 3045. Silnice se sice opravuje a most přes Panenský potok neexistuje, ale to nás rozhodně nemůže zastavit. Na okraji Jablonného v Podještědí odbočujeme po zelené k zámku Nový Falkenburk (nyní dětský domov). Následně si prohlížíme náměstí Míru, bývalý kostel Narození Panny Marie s vyhlídkovou věží a dominikánský klášter s bazilikou sv. Vavřince a sv. Zdislavy. Kolem Markvartického mlýna pokračuje zelená k Markvartickému rybníku, za nímž nás zaujme Zdislavina studánka se skalní kaplí. Opodál potom stojí historická vodárna a někdejší pivovarské sklepy. Po krátkém stoupání se ocitáme u zámku Lemberk. Protože máme před sebou ještě více než 40 kilometrů, vybíráme si ze čtyř nabízených prohlídkových okruhů pouze výstup na vyhlídkovou věž. V blízkém okolí bych zmínil například Bredovský letohrádek, vodárenskou věž, sýpku či šatlavu. Č. 241 (později 241M) směřuje do Heřmanic v Podještědí, kde je již z cesty dobře viditelné vznikající museum vojenské historie. Trasa Hřebenovka vede přes Mařenice a Dolní Světlou k hranicím s Německem a dále do osady Myslivny. V chatě Luž obědváme, přičemž vzpomínáme na dovolenou v Lužických horách před čtyřmi lety, kdy jsme byli ubytovaní jen o pár desítek metrů vedle. Zcela podle předpovědi přibližně ve dvě hodiny přestává pršet, což znamená, že s plnými žaludky už pokračujeme bez deště. Sjíždíme do údolí Hamerského potoka, v rychlém sledu vystřídáme 3061, neznačenou cestu a červenou značku, načež se ocitáme u zříceniny hradu Milštejn. Kromě ní zde stojí za zmínku ještě jeskyně a skalní brána. Na úbočí Milíře se napojujeme na 3007 vedoucí přes Cvikov do místních částí Lindava (změna na 3055) a Svitava (sklárna Ajeto se Sklářskou krčmou, skalní sklepy, několik bývalých zrcadloven s podzemním náhonem, jeskyně Pusté kostely II a Pekelné doly). Z Velenic nás čeká poslední krátké stoupání (č. 3045) a poté už následuje závěrečný sjezd do Brniště ... když máte dost odvahy a moc nebrzdíte, od vysílače nemusíte až na ubytování (cca 2 km) ani jednou šlápnout do pedálů.
- Podrobnosti
- Zobrazeno: 144
Ralská pahorkatina (5.–12. 7. 2025); 1. díl
Během této naší dovolené se pohybujeme především na území Ralské pahorkatiny, nicméně první výlet směřujeme do Ještědsko-kozákovského hřbetu. Zatímco loni jsme navštívili druhou část názvu, tedy vrchol Kozákov, dnes nás čeká první polovina ... ano, hned na úvod máme před sebou to nejvyšší, co se v okolí nachází. Tento zdánlivě nelogický začátek (etapou s nejvyšším převýšením) je dán logistickými důvody, stejně jako skutečnost, že z Hodkovic nad Mohelkou vyjíždíme téměř až v jedenáct hodin. Po cyklotrase č. 3044 kolem skalní kaple a vodojemu na skále Medvědice míříme k lanovce na vrchol Javorník. Odbočujeme na neznačenou cestu, která se záhy mění na trasu 3007A. Ta nás přivádí na samotný vrchol s restaurací Obří sud. Protože toho máme ještě hodně před sebou, prohlížíme si ji jen zvenčí, načež kolem Javornické kaple klesáme polní cestou do Rašovského sedla. Opět se napojujeme na 3007A a přejíždíme k rozhledně Rašovka, která je součástí restaurace V Trnčí. A protože nefunguje restaurace, je uzavřená i rozhledna. Trasa ztrácí svůj přídomek A a pokračuje kolem kamenného stolce, památníku dělnické manifestace či chaty Pláně pod Ještědem. Na Černém kopci se nachází horní stanice lanovky, tudíž se objevuje turistický ruch, který ještě zvýrazňuje parkoviště Ještědka. To už nám chybí jen necelý kilometr na vrchol Ještěd (1012 m n. m.). Kromě ikonického vysílače (architekt Karel Hubáček, cena Augusta Perreta) se zde nachází hraniční Rohanský kámen nebo socha Dítě z Marsu od Jaroslava Róny. Slavíme úspěšný výstup a poté sjíždíme do Tetřevího sedla (Výpřež). Lidé se jako mávnutím kouzelného proutku ztrácí a na úbočí Malého Ještědu se už zase pohybujeme téměř sami. Z Křižanského sedla odbočujeme na č. 21. V Kryštofově Údolí si postupně prohlížíme barokní mostek, kostel sv. Kryštofa s márnicí a dřevěnou zvonicí, hodinovou věž se zvonkohrou a památník obětem I. světové války. Obědváme v hospodě U Kryštofa, načež odjíždíme pod zříceninu hradu Hamrštejn. Přes Lužickou Nisou se přepravujeme transbordérem na trasu 20, kterou brzy měníme za 14. V Minkovicích (Šimonovice) se napojujeme na 3036, kterou v Jeřmanicích vyměníme za 14B. Ta už neomylně směřuje zpět do Hodkovic nad Mohelkou.
- Podrobnosti
- Zobrazeno: 133
Brniště (5. 7. 2025)
Podobně jako před rokem máme přibližné místo této dovolené dáno již dlouho dopředu. Ubytování oproti loňsku posouváme o pár desítek kilometrů severozápadně a za svou základnu volíme apartmány Včelín v obci Brniště (nedaleko Jablonného v Podještědí). Po příjezdu pochopitelně jdeme prozkoumat okolí. Láká nás Stezka mezi skalami (též Sochy ve skalách). Během krátké procházky návštěvníci uvidí množství dřevěných soch, ale také skalních reliéfů. A protože se nacházíme ve sklářském kraji, potkáváme i několik děl představujících toto tradiční české řemeslo. Za zmínku stojí rovněž kostel sv. Mikuláše a v neposlední řadě musím uvést, že součástí našeho ubytování je kavárna Jako doma s výbornou kávou i domácími zákusky.
- Podrobnosti
- Zobrazeno: 170
Karlova Koruna (5. 7. 2025)
Při cestě na další letošní dovolenou se zastavujeme v Chlumci nad Cidlinou. Zajímá nás totiž zdejší barokní skvost architekta Jana Blažeje Santiniho-Aichela a stavitele Františka Maxmiliána Kaňky. Santini je jedním z nejznámějších českých architektů (i když jeho otec pocházel z Itálie), působil v období baroka a proslavil se svým slohem zvaným barokní gotika (nebo též gotizující baroko). Oním zmíněným skvostem je pochopitelně zámek Karlova Koruna. Vydáváme se nejen na prohlídku samotného zámku s průvodcem (včetně velkolepého Mramorového sálu), ale také si samostatně procházíme konírnu, jízdárnu a kočárovnu, tedy prohlídkový okruh Kopytem sem, kopytem tam. Závěr naší návštěvy obstarává procházka zámeckým parkem, v němž se mimo jiné nachází kaple Zvěstování Panny Marie a oranžerie (nyní funguje jako kavárna). Vše zakončujeme obědem v blízké Zámecké restauraci.
- Podrobnosti
- Zobrazeno: 149
Slovácko (2. 7. 2025)
Na poslední výlet v průběhu naší pozděchovské dovolené opět vyrážíme ve dvou. Tentokrát začínáme v Uherském Brodě cyklotrasou 5049, z níž ve Lhotce (část Hradčovic) krátce odbočujeme ke stejnojmenné rozhledně, čímž máme úspěšně za sebou jediné dnešní větší stoupání. Když se dostatečně vynadíváme na okolí, sjíždíme do Hradčovic. Odsud míříme po č. 5052 do Veletin. Uherskohradišťská cyklotrasa nás vede přes Podolí (netradiční kaple sv. Ducha s kovovou sochou anděla) do okrajových částí Uherského Hradiště (Vésky, Sady). Neznačenými cestičkami se přesouváme do Kunovic. Pivovar Rotor má bohužel ještě zavřeno, tudíž bereme zavděk bistrem u leteckého musea. Exponáty si prohlížíme jen zvenčí, neboť jsme museum navštívili před necelými dvěma roky. Následně pokračujeme po EV4 kolem lázní do Ostrožské Nové Vsi. Opouštíme značku, přejíždíme do Ostrožské Lhoty a již podruhé se dnes ocitáme na Uherskohradišťské trase. V hlucké tvrzi obědváme a plni energie vyrážíme na další cestu. V Dolním Němčí ještě zastavujeme u památníku bitvy na Luckém poli a poté se už přes Nivnici (změna cyklotrasy na 5266) vracíme do Uherského Brodu.
- Podrobnosti
- Zobrazeno: 222
Čečetkov (30. 6. 2025)
Na další výlet v rámci našeho pobytu v Pozděchově vyjíždím sám, tudíž jsem při plánování trochu odvážnější (tedy co se týče výškových metrů, vzdálenost se naopak mírně zkracuje). Startuji ve Lhotě u Vsetína a po napojení na cyklotrasu 46 stoupám na jeden z hřebenů Hostýnsko-vsetínské hornatiny. Odbočuji na č. 6121, která míří kolem vrcholu Chléviska. Cestou míjím samoobslužný lesní bar, ovšem mám za sebou teprve pár kilometrů, pročež si nechávám zajít chuť. Klesám do Hošťálkové a postupně si prohlížím přírodní památku Pivovařiska, oboru s divokými prasaty či kamenolom. V samotné Hošťálkové potom stojí za zmínku zámek nebo dvojice kostelů. Po sjezdu obvykle následuje kopec vzhůru a nejinak je tomu i v tomto případě. Trasa 6118 vede na vrchol Bludný, z něhož krátce odbočuji k rozhledně Maruška na stejnojmenném kopci. Následně pokračuji na nejvyšší bod dnešního putování – Čečetkov (687 m n. m.) nabízí výhledy především směrem na Kelčský Javorník. Sjíždím do osady Lázy (Loučka) a cestou mě zaujme památník s nezvyklým jménem Franta Belgičan* (viz poznámka pod článkem). Po žluté turistické značce se dostávám pod vrchol Čarabovská. Tady se nachází vyhlídkové místo, kříž, několik dřevěných soch či reliéfů a v neposlední řadě samoobslužný bar. Protože už jsem za polovinou výletu, tentokrát zastavuji a kromě nádherných výhledů oceňuji i vychlazené barové zásoby. Na okraji Oznice si nemohu nechat ujít velmi netradiční rozhlednu Oznička a poté mě už 6220 vede do Mikulůvky, kde stojí evangelický kostel značně neobvyklého vzhledu. Trasa 6018 pokračuje k Vsetínské Bečvě, proti jejímuž proudu mířím po č. 50 do Semtína (Vsetín). Následuje poslední změna trasy na 6118 a za chvíli i prudké stoupání (průměr 12 %) pod Janišovský vrch. Odměnou je závěrečný sjezd do vsetínské části Rokytnice, odkud to mám už jen přibližně kilometr do cíle.
- Podrobnosti
- Zobrazeno: 245
Travičná (28. 6. 2025)
První prázdninový týden trávíme v Pozděchově (okres Vsetín) a jak už je naším dobrým zvykem, příležitostně vyrážíme na cyklistické výlety. Ten první začínáme poměrně daleko, a to až ve Veselí nad Moravou. Z náměstí Míru jedeme do zámeckého parku (zámek, paví voliéra, historický skleník, přírodní bludiště, kaple) a vzápětí obdivujeme připomínku někdejší úzkokolejky nebo sochu Davida Černého s názvem Dog in Dock in Dog. Napojujeme se na cyklotrasu Baťův kanál, která nepřekvapivě vede kolem Baťova kanálu. Udivuje nás, že navzdory víkendu a krásnému počasí téměř nikoho nepotkáváme – občas sice mineme nějakou loď, ale cyklisty aby člověk pohledal. U křížení Baťova kanálu s potokem Velička (to už jsme ve Strážnici) si dopřáváme první malé občerstvení. V Petrově pozorujeme činnost zdejší plavební komory, v Sudoměřicích si potom prohlížíme bývalý výklopník. Ten v minulosti sloužil k překládání lignitu ze železnice do lodí, nyní se v něm nachází malá exposice a funguje jako rozhledna. Pár set metrů se vracíme zpět a odbočujeme na trasu č. 46, která nás přivádí zpět do Petrova. Zastavujeme se ve vinných sklepech Plže, kde následuje další přestávka na občerstvení a pochopitelně i na ochutnávku místních produktů. Na okraji Strážnice začíná jediné dnešní výraznější stoupání. Nedaleko vodní nádrže Lučina se napojujeme na Oskerušový okruh a ten již neomylně míří pod vrchol Travičná se stejnojmennou rozhlednou. Vysílač nabízí výhledy nejen na okolní lesy a obce, ale také například na blízké Bílé Karpaty. Po krátkém odpočinku volíme ke sjezdu jeden ze zdejších trailů. Z Tvarožné Lhoty odjíždíme po červené značce do Strážnice (model majáku a židovský hřbitov se synagogou). Po Strážnické trase se přes Vnorovy vracíme zpět do Veselí nad Moravou, kde na závěr neodoláme dobrotám kavárny Kafé v kině.
- Podrobnosti
- Zobrazeno: 221