Čtvrteční ráno zahajujeme poměrně náročným stoupáním do sedla Atsunta (3487 m n. m.). Následují nezbytné oslavy, výhledy a fotografování. Poté nás čeká neméně prudké klesání, které se ovšem naštěstí zanedlouho mění v cestu vedoucí úbočím hory či po hřebeni. Nakonec však přichází nejhorší sestup našeho putování, kdy na přibližně třech kilometrech klesáme o 800 výškových metrů. Ocitáme se u řeky Khonistskali, načež pokračujeme podél jejího toku až do vsi Mutso. Po další vojenské kontrole stavíme stany a vyrážíme do místní restaurace.

 Další den máme před sebou nepříliš náročnou trasu podél řeky Andakistskali přes Anatori se starobylými hrobkami až do Shatili. Zde dokonce stojí obchod, tudíž dokupujeme nějaké zásoby, včetně podpultového populárního nápoje chacha (výborná pálenka z vína). Nacházíme restauraci, v níž společně ochutnáváme skvělou gruzínskou kuchyni. Poté ještě v jednom z domů domlouváme upečení chleba a vyrážíme na prohlídku pevnosti, která částečně slouží jako ho(s)tel. Nad ní se tyčí kostel se hřbitovem, jehož návštěvu si rovněž nemůžeme nechat ujít.

 Na sobotní ráno máme domluvená dvě auta na přesun. Oba řidiči jsou po noční oslavě ještě značně opilí, ale jisté věci prostě člověk nesmí řešit ... pokud nechce jít pěšky 50 km. Po přibližně dvouhodinové jízdě vystupujeme v obci Roshka. Někteří těžce rozdýchávají absolvované serpentiny na klasické zdejší „silnici“, nicméně za chvíli jsme všichni schopni vyrazit vzhůru. Po pár kilometrech táboříme u Zeleného jezera (opodál leží ještě Modré a vzdálenější Bílé). Dvě devítiny z nás si nechtějí odpustit koupání, ale vzhledem k teplotě vody pár stupňů nad bodem mrazu se jedná o pouhých několik temp tam a zase zpátky. Zbývající čas využíváme k povídání, fotografování, procházení a jiným příjemným činnostem.

 V neděli se – pamětlivi včerejšího varování dvou krajanek před nepříjemnou kamenitou cestou – snažíme najít alternativní trasu. To se nám sice nakonec daří, nicméně předchozí stoupání je docela náročné. Přesto kolem poledne úspěšně dobýváme sedlo Chaukhi (3431 m n. m.). Po obědě následuje sestup, který nám zanedlouho začíná „zpestřovat“ déšť. Tentokrát bundy na jeho zahnání nestačí, a tak si dopřáváme chvíli odpočinku pod přístřeškem na nejbližším tábořišti. V mírnějším dešti pokračujeme dále až do kempu Zeta v Jutě. Ukončení druhé části treku se samozřejmě neobejde bez patřičných oslav v jedné ze zdejších restaurací.

 

Stoupání do sedla Atsunta

 

Sedlo Atsunta

 

Tábořiště pod Atsuntou

 

Hřebenová trasa

 

Most přes řeku Khonistskali

 

Ráno v Mutso

 

Údolí řeky Andakistskali

 

Místní zemědělské plodiny

 

Hrobky – Anatori

 

Shatili

 

Dveře v pevnosti – Shatili

 

Pevnost – Shatili

 

Kostel – Shatili

 

Pevnost – Shatili

 

Nad obcí Roshka

 

Pod Zeleným jezerem

 

Modré jezero

 

Sedlo Chaukhi

 

Vrcholy Chaukhi u stejnojmenného sedla

 

Sestup ze sedla Chaukhi