Lysá hora (4.–5. 2. 2011)

Další z nekonečné řady nočních zimních výstupů na Lysou horu. Oproti minulým ročníkům se lišil jen nepatrně – v mírně nižším počtu účastníků a v trochu jiné sestupové trase.

Stejně jako téměř každý rok jsme posledním nočním vlakem přijeli na Ostravici a po nezbytných přípravách vyrážíme po červené turistické značce směr vrchol. Jako obvykle je při této naší akci zataženo, ale zato poměrně teplo, protože teplota se pohybuje pouze kolem nuly. Někde kolem Butořanky se začíná objevovat obvyklá mlha, která s přibývající nadmořskou výškou ještě houstne. Pod vrcholem také zesiluje vítr – ten má sice podle předpovědi dosahovat až 110 km/h, ale protože se bez větších problémů udržíme na nohou, tak zlé to snad nebude. Vzhledem k tomu, že trasu celkem dobře známe a že nás zdržují jen občasné svačinky, za necelé tři hodiny oslavujeme úspěšné dobytí vrcholu v chodbičce vysílače. Po důkladném odpočinku a snaze pořídit alespoň pár fotek (což je v mlze a tmě téměř neřešitelný úkol) se rozhodujeme sestoupit kolem kamenné mohyly Ivančena do Frýdlantu nad Ostravicí. Po nějaké době se dostáváme pod hranici mlhy, a tak nás odměňují alespoň nějaké výhledy. Cesta přes Malenovice a dále do Frýdlantu připomíná jedno velké kluziště, takže nakonec přicházíme téměř přesně na odjezd naplánovaného vlaku.

Studánka v Ostravici