Vilcan a Retezat – Rumunsko (17.

Desetidenní přechod dvou rumunských pohoří – Vilcan (Medvědí hory) a Retezat (Jezernaté hory). Vše se uskutečnilo pod taktovkou cestovní kanceláře Alpina. Jednalo se o přechod tzv. natěžko, tedy bez podpory autobusu, což znamenalo, že veškeré potřebné věci jsme si museli nést celou dobu s sebou na zádech. A to především v prvních dnech, než jsme si trochu zvykli a snědli nějaké ty zásoby, nebylo nic příjemného ... Naštěstí nádherné trasy a výhledy převážily drobné problémy typu otlačených ramen či dvoudenního nedostatku vody k osobní hygieně.

Po odpoledním a nočním přejezdu do Rumunska jsme ráno naštěstí vyrazili lanovkou z městečka Lupeni, což bylo jenom dobře, protože to stoupání by nás asi zabilo. Tím pádem byl první den poměrně krátký – přes vrcholy Mutu (1737 m), Verde (1627 m) a Lui Frate (1524 m) jsme dorazili k tábořišti. Cestou se k nám přidal pes, kterého jsme pojmenovali Béďa a který nám dělal společnost téměř celý přechod.

Ráno jsme přes sedlo Saua Cirloabele (1372 m) vyrazili na vrchol Sigleu Mare (1682 m) a dále přes sedlo Saua Dilma Cazuta (1152 m) k tábořišti pod vrcholem Macrisului (1422 m). Večer se přihnala docela prudká bouřka, která nám alespoň ušetřila nějaké zásoby alkoholu, protože všichni šli spát.

Další den naše trasa vedla přes vrcholy Arcanu (1750 m) a Nedeia (1619 m) do sedla Groapa Nedeiutii (1485 m), kde jsme se utábořili. Konečně jsme našli něco jako tekoucí vodu, která z nás smyla několikadenní špínu.

Na úvod následujícího dne nás čekalo poměrně náročné stoupání na hřeben Muntii Oslea, po němž jsme dorazili na nejvyšší horu Vilcanu Oslea Mare (1945 m). Poté pro změnu následoval prudký sestup do sedla Pasul Jiul – Cerna (1330 m), za nímž nás už čekal Malý Retezat a tábořiště pod sedlem Soarbele.

Další den jsme (po počátečním výstupu) šli po hřebeni Malého Retezatu přes vrcholy Piatra Iorgovanului (1997 m), Albele, Vf. Dragsanu (2080 m). Tady nás zastihl jediný denní déšť (spíše takové silnější mrholení), který však trval jen pár minut. Přes sedlo Saua Plaiul Mic jsme sestoupili ke Cabaně Buta, což byla taková horská chata, kde jsme si konečně dali nějaké ty místní speciality, pár (spíš několik párů) piv a také místní pálenku.

Ráno jsme museli zase vystoupat zpět do sedla Saua Plaiul Mic a poté nás postupně čekaly dva nejvyšší vrcholy Retezatu – Vf. Papusa (2508 m) a Vf. Peleaga (2509 m). Po sestupu jsme tábořili se spoustou dalších lidí u jezera Bucura.

Následující den jsme po krátkém pochodu nechali batohy u jezera Tau Portii a konečně bez nich zdolali vrcholy Vf. Bucura (2433 m) a Retezat (2482 m). Po vyzvednutí batohů a poměrně náročném stoupání do sedla pod vrcholem Judele jsme sešli k jezeru Zanoaga.

Poslední den pochodu jsme vystoupali nad jezero a pak už nás čekalo téměř nekonečné klesání do vesnice Gura Zlata, kam pro nás po obědě přijel autobus. Na zpáteční cestě jsme se ještě stavili v městečku Hateg pro nějaké ty suvenýry a hurá domů ...

Kostelík nad městečkem Lupeni