Hned druhý den naší jihočeské dovolené se potvrzuje nepříznivá předpověď počasí a poměrně vytrvale prší. Proto volíme náhradní program a navštěvujeme známé město Hluboká nad Vltavou. Nejdříve naše kroky směřují ke zdejšímu proslulému zámku. Většina z nás si vybírá klasický okruh s názvem Reprezentační pokoje, někteří dávají přednost kuchyni. Bohužel se během prohlídky nesmí fotografovat (proč?), tudíž žádné záběry z interiéru nečekejte. Po skončení je tak akorát vhodná doba na oběd, a proto si vybíráme jednu z mnoha zdejších restaurací. Následně kolem Podhradského a Munického rybníka přicházíme do zoologické zahrady, která, ač není tak známá jako některé jiné naše zoo, rozhodně má co nabídnout. Za sebe bych rozhodně doporučil netradiční exposici věnovanou mravencům.

Podrobnosti
Zobrazeno: 985

 Druhou klasickou letošní dovolenou trávíme nedaleko Českých Budějovic, konkrétně v pensionu Jihočeská salaš v Čakovci (část Čakova). Primárně je tento pobyt plánován jako cyklistický, nicméně nepřízeň počasí nás během některých dní donutila nechat kola odpočívat. Podobně jako minulý týden, i tady musíme s výběrem ubytování vyjádřit velkou spokojenost. Je nás celkem jedenáct, tudíž máme celý pension jen pro sebe. Jeho součástí je restaurace se zastřešenou terasou, pergola s grilem, koupací jezírko, tenisové kurty, dětské hřiště, obora s daňky ... prostě vše, co si člověk může k takovému pobytu přát. Hned po příjezdu ochutnáváme zdejší výborné jídlo a pití, přičemž nezapomeneme naplánovat zítřejší výlet.

Podrobnosti
Zobrazeno: 889

 Během přejezdu z Drahanské vrchoviny do jižních Čech se zastavujeme v Jihlavě. Prohlížíme si například Masarykovo náměstí s kostelem sv. Ignáce z Loyoly, nicméně nás zajímá především zdejší podzemí, které je po tom znojemském druhé nejrozsáhlejší v České republice (3 patra, 25 km a 50 000 km²). Ačkoliv se v minulosti objevovaly různé teorie o jeho vzniku (pozůstatky těžby stříbra či vojenské účely), dnes se historici kloní k hospodářským důvodům – sklepy pod jednotlivými domy po rozšíření sloužily jako výrobní nebo skladovací prostory. Později vznikly propojovací a kanalizační chodby. Ve 20. století pak došlo k necitlivé sanaci a spousta chodeb je proto trvale znehodnocena betonem. V každém případě se jich v prohlídkovém okruhu nachází ještě mnoho v původním stavu a rozhodně tak je na co se dívat.

Podrobnosti
Zobrazeno: 906

 V rámci jednoho z našich cyklistických výletů při pobytu v Drahanské vrchovině jsme se rozhodli navštívit Boskovice. Hned ráno si prohlížíme poměrně rozsáhlý židovský hřbitov (třetí největší v České republice), načež vyjíždíme na již zmíněný výlet. Po návratu nejdříve kolem bývalého pivovaru, jízdárny, skleníku a letního kina stoupáme ke zřícenině hradu, kterou zkoumáme docela důkladně. Míjejíce zámecký areál, sjíždíme na Masarykovo náměstí, kde nejdříve absolvujeme výstup na vyhlídkovou radniční věž a poté se v cukrárně odměňujeme za náročný výlet. Navštěvujeme nedalekou synagogu i mikve. V blízkém okolí naleznete ještě například židovské lázně, masné krámy nebo museum. Nakonec si dopřáváme pozdní oběd ve stylové restauraci U Rudyho.

Podrobnosti
Zobrazeno: 865

 Pokračujeme v pravidelném střídání pěších a cyklistických výletů, tudíž ve středu nás čeká znova kolo. Výchozím místem se stávají Boskovice, které toho nabízejí tolik, že jsem se jim rozhodl věnovat samostatný článek. Po cyklotrase č. 5143 směřujeme přes místní část Mladkov do Skalice nad Svitavou. Odbočujeme do Krhova, v němž chvíli odpočíváme a svačíme. Poté začínáme zvolna (a později zprudka) stoupat trasou č. 5201 k bývalému lomu na úbočí hory Malý Chlum. Nemůžeme si samozřejmě nechat ujít výjezd na samotný vrchol s hradištěm a především rozhlednou nabízející nádherný kruhový výhled. Vracíme se na cyklotrasu, nicméně o pár set metrů dále znovu odbočujeme po zelené turistické značce, tentokrát ke skalním sochám či reliéfům Stanislava Rolínka. Opět se napojujeme na č. 5201, kterou záhy měníme za č. 5204. V Oboře si prohlížíme netradičně umístěnou zvonici a kapli Narození Panny Marie, od níž se otevírají výhledy například na Boskovice nebo kamenolom ve Lhotě Rapotině. Poté nás č. 5202A vede právě do Lhoty Rapotiny s kostelem sv. Vavřince. Pokračujeme po č. 5203A do Pilského údolí se dvěma bývalými mlýny, odkud je to již jen kousek zpět do Boskovic, kde ještě trávíme poměrně hodně času.

Podrobnosti
Zobrazeno: 934

 V úterý se během našeho pobytu v Drahanské vrchovině vydáváme do samotného srdce Moravského krasu, tedy do národní přírodní reservace Vývěry Punkvy. Začínáme na parkovišti u propasti Macocha, od níž nás vede modrá turistická značka k Punkevním jeskyním. Máme zamluvenou první ranní prohlídku a vyhýbáme se tak hlavnímu turistickému ruchu. Trasa vede přes několik dómů, procházíme se na dně Macochy a součástí exkurse je také atraktivní projížďka lodí. Po skončení směřujeme kolem Malého propadání Punkvy s následným vývěrem ke Skalnímu mlýnu. Po krátkém odpočinku si prohlížíme Dům přírody Moravského krasu a pokračujeme Suchým žlebem a následně po červené zpět k výchozímu místu. Ještě jednou obdivujeme Macochu, ve stejnojmenné restauraci obědváme a nakonec odjíždíme do Sloupu. Protože máme ještě spoustu času, který je nám líto jen tak promrhat, sedáme na kolo a cyklotrasou č. 5 jedeme do obce Šošůvka. Nejdříve si prohlížíme kapli sv. Václava a Anežky i nedalekou zříceninu větrného mlýna. Potom si už dosyta užíváme osvěžující koupel, již nabízí zatopený lom. Vracíme se neznačenou cestou kolem vápenky Na Bradinách.

Podrobnosti
Zobrazeno: 1103

 Týden po pětidenním přechodu Bílých Karpat se vydáváme na klasickou dovolenou a aplikujeme osvědčený model z minulého roku – tedy dva na sebe navazující týdenní pobyty na různých místech České republiky. Nejdříve si vybíráme Drahanskou vrchovinu, která leží severně a severovýchodně od Brna. Nejznámější část tohoto geomorfologického celku rozhodně tvoří Moravský kras. Ubytováváme se v poměrně nových apartmánech hotelu Broušek – ten se nachází na okraji městyse Sloup, ale samotné apartmány již spadají pod Šošůvku. Po vybalení všech věcí večeříme, seznamujeme se se zdejší restaurací a pochopitelně plánujeme zítřejší výlet. 

Podrobnosti
Zobrazeno: 958

 Věrni tradici si i při letošní cestě na dovolenou dopřáváme smysluplnou přestávku. Tentokrát volba padla na Plumlov nedaleko Prostějova. Parkujeme na Hlavním náměstí a zanedlouho se ocitáme u místního zámku. Dvě třetiny z nás navštěvují sklepení (s výkladem pověstí a bájí o Plumlově), zbývající třetina si potom vybírá klasickou prohlídkovou trasu. Ta zahrnuje šlechtické komnaty s výstavou obrazů Reona Argondiana, místnosti pro služebnictvo nebo vyhlídkovou baštu; v jednotlivých místnostech pak naleznete například exposice nábytku, zbraní, historické keramiky či zdejších archeologických nálezů. Následně se vydáváme na krátkou procházku kolem Plumlovské přehrady, pokračujeme alejí Malého Noe a okolo kostela Nejsvětější Trojice se vracíme zpět.

Podrobnosti
Zobrazeno: 971

 I v pátek pokračujeme přechodem Bílých Karpat. Nejdříve od Janáčkovy (Březovské) kyselky scházíme do údolí říčky Hrubár, z něhož nás čeká zprvu pozvolné a později velmi prudké stoupání na Velký Lopeník (Veľký Lopeník). Po vykonání dobrého skutku se odměňujeme pivem, zdejší speciální pálenkou a především výhledem z rozhledny. Kolem Malého Lopeníku, přes Kobylec a Lopenické sedlo přicházíme na Mikulčin vrch, kde na vyhlídkové terase místní restaurace obědváme. Po žluté směřujeme na Rapantův vrch a poté již jen klesáme do Starého Hrozenkova. Naučnou stezkou Okolo Hrozenka se dostáváme do Žítkové, kde se kromě jiného nachází dům poslední žítkovské bohyně Irmy Gabrhelové (žítkovské bohyně mimochodem proslavila stejnojmenná populární kniha Kateřiny Tučkové). V jedné z restaurací u obecního úřadu večeříme, načež odbočujeme po naučné stezce Moravské Kopanice do lesa, kde záhy urychleně budujeme nocležiště ... s prvními kapkami počínajícího deště.

Podrobnosti
Zobrazeno: 1036

 Také letos se vydáváme na vícedenní přechod nějakého pohoří. Tuto akci máme naplánovanou již poměrně dlouho, a proto ji, i když předpověď počasí není nejpříznivější, nechceme dále odkládat. Oním zmíněným pohořím jsou Bílé Karpaty a jedná se bezkonkurenčně o nejdelší přechod, který jsme kdy absolvovali. Celková délka (včetně všech odboček, hledání míst na přespání apod.) se nakonec vyšplhala na přibližně 126 km, které jsme zvládli v pěti dnech. Začínáme ve středu vlakovým přejezdem do Strážnice. Nejdříve se motivujeme výbornou snídani ve zdejší pekárně a poté již vycházíme po červené turistické značce do Tvarožné Lhoty (kostel sv. Anny s dřevěnými sochami, několik kaplí nebo zvonice). Odsud směřujeme na vrchol Travičná se stejnojmennou rozhlednou, z níž je mimo jiné krásně vidět nejvyšší bod Bilých Karpat, který nás však čeká až zítra. Pokračujeme přes bývalé hradiště Šumárník a na Výzkumu si dopřáváme krátký odpočinek. Další stoupání nás přivádí na Kobylu, pod jejímž vrcholem doplňujeme vodu. Následující zajímavou zastávku představují Tři kameny, kde se stýkají hranice tří historických panství. Dále zde naleznete několik křížů nebo lípu zasazenou Jiřím Grygarem. Sestupujeme do slovenské osady Šance (část obce Vrbovce), odkud po modré stoupáme k rozcestí Nad Machovou, přičemž se již pomalu díváme po místě vhodném na přespání, které nakonec objevujeme těsně před rozcestím.

Podrobnosti
Zobrazeno: 1121

 Další pěší výlet zahajujeme u obecního úřadu v Bukovci, na jehož území se dnes budeme celou dobu pohybovat. Po červené turistické značce stoupáme k osadě Komorovský Grúň, v níž stojí za zmínku dřevěná zvonička. Po zelené pokračujeme přes rozcestí Na Dílku a Za Kempou k přírodní reservaci Bukovec. Přibližně půl kilometru dlouhá naučná stezka nás přivádí k nejvýchodnějšímu bodu naší republiky. Nachází se zde památník s vyznačením tohoto místa na mapě a uvedením jeho souřadnic. Chvíli odpočíváme a svačíme, načež se vracíme k rozcestí Za Kempou, odkud nás vede cyklotrasa č. 561 zpět do Bukovce. Tady si ještě prohlížíme kostel Nanebevzetí Panny Marie a po obědě ve skiareálu Kempaland odjíždíme domů.

Podrobnosti
Zobrazeno: 1061

 Přibližně měsíc po posledním cyklovýletě opět vyjíždíme na kole. Začínáme v ostravské čtvrti Hrabůvka a po cyklotrase A se dostáváme na břeh Ostravice. Pokračujeme po E k Slezskoostravskému hradu, odkud nás O vede do Radvanic (kostel Neposkvrněného početí Panny Marie) a J do Michálkovic (kostel Nanebevzetí Panny Marie, chrám Narození přesvaté Bohorodice, židovský hřbitov či důl Michal). Trasami M a B se přesouváme do Petřvaldu, v němž obdivujeme kostel sv. Jindřicha s křížovou cestou. V Havířově měníme značku za č. 56 a záhy si prohlížíme zámek Šumbark. Následně projíždíme přírodní památkou Meandry Lučiny, načež odpočíváme v Slezském pivovaru. Trasa č. 6064 směřuje přes Šenov do Václavovic, kde se napojujeme na č. 6063. Bývala pískovna je nepřístupná (resp. velmi špatně přístupná), tudíž bereme zavděk netypickým kostelem sv. Václava nebo větrným mlýnkem. Ze Sedliště přejíždíme po zelené turistické značce a č. 6065 do Řepiště, odkud se tradiční cestou (č. 56 a C) vracíme zpět do Hrabůvky.

Podrobnosti
Zobrazeno: 1072

 Po sobotním výletě začínajícím v Pozlovicích a včerejší návštěvě koupaliště tamtéž máme dnes v plánu spíše odpočinkový den, ale vzhledem k nádhernému počasí své plány hned ráno měníme a vydáváme se na procházku přímo z Pozděchova. Vyrážíme přibližně z rozcestí Pozděchov (okraj) a bočními uličkami kolem dvou kostelů se napojujeme na žlutou turistickou značku. Kolem Peškovy lípy a studánky V Dolině se dostáváme na rozcestí Tanečnice, odkud pokračujeme po zelené na rozcestí Pod Širokou. Dále nás vede modrá (a souběžná naučná stezka Chodníček k rozhledně) na 651 metrů vysoký vrchol Vartovna se stejnojmennou rozhlednou, která se nachází na hranici obcí Jasenná, Liptál a Seninka (kam katastrálně patří). Má kovovou spirálovitou konstrukci a nabízí výhledy na okolní pohoří (Javorníky, Hostýnsko-vsetínská vrchovina, Vizovická vrchovina), ale i na vzdálenější Bílé Karpaty, Moravskoslezské Beskydy nebo Malou Fatru; z měst je potom viditelný například Zlín, Vsetín či Vizovice. Když se dostatečně vynadíváme, vracíme se na rozcestí Vrchy a dále po modré zpět do Pozděchova.

Podrobnosti
Zobrazeno: 858

 Další prázdninový výlet zahajujeme v Pozlovicích u vodní nádrže Luhačovice. Po místní červené značce (okruh Dušana Jurkoviče) stoupáme chvíli vzhůru, načež se napojujeme na modrou. Kolem kostela sv. Martina se dostáváme do centra městyse, k modré se přidává naučná stezka Pod Starým Světlovem a zanedlouho odbočujeme na úbočí hory Větrník. Střídavě lesem a pastvinami nás obě značky přivádějí ke zřícenině hradu Starý Světlov, z něhož se dochovaly nejen rozsáhlé příkopy a valy, ale také části hradeb či hradního paláce. Pod zříceninou začíná naučná stezka Ekopark Starý Světlov, která kolem studánky Sojsinka se zajímavou pověstí, pramene U Žáby, lesního dětského hřiště a množství dřevěných soch klesá do obce Podhradí. Ta – navzdory své nepříliš velké rozloze – může nabídnout množství turisticky atraktivních zajímavostí. Jmenujme alespoň sirný pramen Sirčena, smírčí kříž ze 17. století, dřevěnou zvonici nebo roubenou kapli sv. Zdislavy. Zanedlouho se ocitáme zpět v Pozlovicích, odkud po červené scházíme k vodní nádrži, kde si dopřáváme oběd a následnou koupel.

Podrobnosti
Zobrazeno: 1144

 Hned druhý prázdninový den se vydáváme na jednu ze stezek Po medvědích tlapkách, což je soubor šesti poměrně jednoduchých tras v Moravskoslezských Beskydech. Konkrétně si vybíráme žlutou Medvědí stezku, které se držíme s výjimkou úvodního kilometru téměř celou dobu. Parkujeme u Rajské boudy v Malenovicích (které během výletu neopustíme) a vycházíme po žluté turistické značce směrem ke studánce U Korýtka, nicméně zanedlouho odbočujeme na neznačenou pěšinu vedoucí přírodní památkou Vodopády Satiny. Nedávné deště slibují alespoň nějakou šanci na hezkou podívanou, což se nejen u Satinského vodopádu potvrzuje. U Korýtka se napojujeme na již zmíněnou Medvědí stezku, která nás po krátkém stoupání přivádí k hostinci U Veličků. Doplňujeme tekutiny a pokračujeme na Albínovo náměstí, v jehož blízkosti se nachází restaurace U Zbuja. Tady si dopřáváme malé občerstvení a přes bývalý skiareál Ostrá směřujeme na Medvědí skálu, z níž se nabízí výhledy na Ostravici a několik beskydských vrcholů (např. Smrk). Sestupujeme na asfaltovou cestu a úbočím Ostré hory či Staškova přicházíme k malenovickému skiareálu, odkud je to již jen pár set metrů k výchozímu místu, kde se odměňujeme pozdním obědem.

Podrobnosti
Zobrazeno: 1139