Tradiční noční výstup na Lysou horu jsme se tentokrát rozhodli trošku pozměnit, a tak byl noční nakonec jenom sestup. Když už se na takový kopec opakovaně škrábete, chcete alespoň jednou za čas mít na fotkách něco jiného než tmu a mlhu. Využili jsme proto slibovaného jasného počasí a naplánovali příchod na vrchol těsně před západem slunce ...

Po drobných peripetiích s odjezdem (nevěřte slovenským dopravcům) jedeme autobusem do Ostravice, odkud z důvodu hodinového zpoždění nasazujeme docela rychlé tempo a vyrážíme klasickou trasou po červené turistické značce přes Butořanku a Lukšinec směrem vzhůru. Záhy zjišťujeme, že i přes zmiňované zpoždění máme spoustu času, tudíž dojde i na svačinky, focení a užívání si výhledů. I přesto za cca dvě hodiny a deset minut stojíme na vrcholu, což je každopádně můj rekord a doufám, že už ho nikdy nepřekonám ... Následuje pozorování západu slunce a nezbytná fotodokumentace. Kromě nás se zde pohybuje jeden cyklista, šest skialpinistů a několik pěších turistů. Když už jsme dostatečně promrzlí, zahřejeme se v Šantánu polévkou a pivem a již za tmy se vydáváme po modré přes Ivančenu a Malenovice do Frýdlantu nad Ostravicí, odkud nás vlak odváží domů.

P. S. Miluji moderní materiály! I přes tuhý mráz (viz teploměr na jedné z fotek) stačily tři vrstvy ...

 

Zamrzlý potok Sepetný v Ostravici

 

Pod Lukšincem

 

Nad Lukšincem

 

Vrchol na dohled

 

Slunce se pomalu chystá zapadnout

 

Výhled na Malchor (všimněte si vlevo hranice inverse)

 

Výhled z Lysé hory (vzadu Malá Fatra)

 

Západ slunce na Lysé hoře

 

Známý vysílač

 

Kapalina v teploměru si s námi hrála na schovávanou

 

Najít vchod do Šantánu nebylo nejjednodušší

 

Slunce se již definitivně schovalo

 

Vlevo Smrk, uprostřed Kněhyně a vpravo vzadu Radhošť

 

Ivančena vypadala trochu jinak než obvykle

 

Výškový profil trasy