Tradiční noční výstup na Lysou horu jsme se tentokrát rozhodli trošku pozměnit, a tak byl noční nakonec jenom sestup. Když už se na takový kopec opakovaně škrábete, chcete alespoň jednou za čas mít na fotkách něco jiného než tmu a mlhu. Využili jsme proto slibovaného jasného počasí a naplánovali příchod na vrchol těsně před západem slunce ...
Po drobných peripetiích s odjezdem (nevěřte slovenským dopravcům) jedeme autobusem do Ostravice, odkud z důvodu hodinového zpoždění nasazujeme docela rychlé tempo a vyrážíme klasickou trasou po červené turistické značce přes Butořanku a Lukšinec směrem vzhůru. Záhy zjišťujeme, že i přes zmiňované zpoždění máme spoustu času, tudíž dojde i na svačinky, focení a užívání si výhledů. I přesto za cca dvě hodiny a deset minut stojíme na vrcholu, což je každopádně můj rekord a doufám, že už ho nikdy nepřekonám ... Následuje pozorování západu slunce a nezbytná fotodokumentace. Kromě nás se zde pohybuje jeden cyklista, šest skialpinistů a několik pěších turistů. Když už jsme dostatečně promrzlí, zahřejeme se v Šantánu polévkou a pivem a již za tmy se vydáváme po modré přes Ivančenu a Malenovice do Frýdlantu nad Ostravicí, odkud nás vlak odváží domů.
P. S. Miluji moderní materiály! I přes tuhý mráz (viz teploměr na jedné z fotek) stačily tři vrstvy ...
Zamrzlý potok Sepetný v Ostravici
Pod Lukšincem
Nad Lukšincem
Vrchol na dohled
Slunce se pomalu chystá zapadnout
Výhled na Malchor (všimněte si vlevo hranice inverse)
Výhled z Lysé hory (vzadu Malá Fatra)
Západ slunce na Lysé hoře
Známý vysílač
Kapalina v teploměru si s námi hrála na schovávanou
Najít vchod do Šantánu nebylo nejjednodušší
Slunce se již definitivně schovalo
Vlevo Smrk, uprostřed Kněhyně a vpravo vzadu Radhošť
Ivančena vypadala trochu jinak než obvykle
Výškový profil trasy