Dnes jsme se rozhodli využít dne otevřených dveří a navštívit Elektrárnu Třebovice, která se nachází ve stejnojmenné ostravské čtvrti a kromě výroby elektřiny slouží zároveň k zásobování ostravských domácností teplem.

Již tradiční splouvání řeky Moravice. Na rozdíl od loňského roku nám program nenarušily žádné povodně, a tak vše proběhlo za nádherného počasí a podle plánu – to znamená vyzvednutí lodí v Kružberku, opékání párků za Podhradím a vůbec všechny další radosti, které s Moravicí souvisí ...

Třetím (a posledním) místem, kam vedly naše kroky v průběhu Ostravské musejní noci, se staly Ústřední dílny Dopravního podniku Ostrava v Martinově. Zde se nachází sbírka historických vozidel. Dorazili jsme již téměř za tmy a navíc brzy začalo pršet, což je bohužel na fotkách patrné.

Druhou institucí, do které jsme se v rámci Ostravské musejní noci vydali, bylo Ostravské museum, které se nachází v budově Staré radnice. Čekal nás tady vstup zdarma, komentované prohlídky stálých expozic a také vyhlídka z věže.

První institucí, kterou jsme navštívili v rámci Ostravské musejní noci, byla Střední umělecká škola. Program probíhal i v prostorách samotné školy (divadlo Inge Turbína), ale hlavně na školní zahradě (malování na obličej, hudební vystoupení a vypalování keramiky raku).

Náš dnešní cyklovýlet začal přejezdem na nádraží Ostrava-Svinov, z kterého jsme se svezli vlakem do Opavy, odkud jsme již pokračovali na kolech.

Již tradičně koncem dubna probíhá veselení (nejen) studentů vysokých škol. Tentokrát sice na rozdíl od minulých let vstup na akci nebyl zdarma, ale to jí (alespoň podle mě) na atraktivitě nijak neubralo.

Jelikož na dnešek hlásili přívalové deště a podobné radosti, zrušili jsme původně plánovaný cyklovýlet a vypravili se autem na zříceninu hradu Hukvaldy, kde probíhal velikonoční jarmark. Přívalové deště byly nakonec tvořeny jen pár kapkami, ale kdo to mohl předem tušit ...

Navzdory nepříliš příznivé předpovědi počasí jsme se rozhodli uskutečnit svou první letošní vyjížďku na kole. Je tedy zřejmé, že jsme se nepouštěli do žádných velkých akcí.

Tentokrát jsme využili pobytu na chatě a téměř letního počasí a vyrazili jsme na výlet poměrně daleko od Ostravy, konkrétně do Vizovické vrchoviny. Výchozím místem se stal Pozděchov, což je obec sice nevelká, ale rozhodně významná (alespoň tak soudím z toho, že má dva kostely).

Dnešní výlet naplánovali někteří z nás na Jablunkovsko; a protože to udělali nejlépe, jak v danou chvíli uměli, a protože nám byl navíc slíben jelení guláš na Kamenitém, akce se zúčastnilo větší než malé množství turistů a turistek.

Po dost dlouhé době (alespoň na naše poměry) jsme se konečně vydali na pěší výlet, tentokrát jen v blízkém okolí Ostravy. Původně jsme totiž měli úplně jiné plány, ale nádhernému počasí prostě nešlo odolat.

Po včerejší kulturní akci jsme se dnes vypravili rovnou na další. Tentokrát se jednalo o vernisáž výstavy "Honza Drozd – obrazy". Mgr. Jan Drozd je známým ostravským umělcem, jehož tvorba mimo jiné zahrnuje grafiku, animaci, malbu, tvorbu webových stránek a v neposlední řadě také hudbu.

Dnes jsem se vydal do Domu knihy Librex na křest knihy Jiřího Jezerského Dopisy bratra Maryčky Magdonové. Celou akci uváděla manažerka Librexu Jitka Vaňková a kromě velkého množství "obyčejných" lidí se dostavili Jiří Jezerský (spisovatel a autor knihy), Petr Andrle (majitel vydavatelství Moravská expedice) a Jaromír Nohavica (zpěvák a básník, ale dnes především kmotr knihy).

Tak se nám konečně po delší době udělal volný víkend, jehož jeden den jsme využili k premiérovému sjíždění řeky Ostravice. Před začátkem akce jsem pociťoval jisté napětí, protože přeci jen Ostravice má vyšší udávanou obtížnost než naše oblíbená Moravice, ale nakonec to o moc náročnější nebylo. Navíc jsme jeli na raftu a opět jsem si potvrdil svou teorii, že "cvaknout" raft na našich řekách snad ani nelze ...