V některých dávnějších článcích jsem si stěžoval (respektive se omlouval), že fotografie pochází z mobilního telefonu a že tedy nedosahují patřičné technické kvality. Tehdy se jednalo o Samsung S5 mini. Situace se o něco zlepšila přibližně před třemi lety s pořízením Samsungu S9, nicméně celkem logicky od čipu 1/2,5 palce nelze čekat velké zázraky. Ve srovnání s APS-C čipem mé zrcadlovky Canon EOS 7D se jedná o přibližně třináctkrát menší plochu, což se samozřejmě na fotografii musí projevit. Možná už tušíte, kam tím mířím ... ano, vybírám si malý cestovní fotoaparát, který nezabere o moc více místa než zmíněný mobil, ale bude dělat kvalitnější fotky.

Hned na úvod, aby náhodou nedošlo k omylu, musím čtenáře upozornit, že tento článek bude pojednávat o výměně fotografického těla, tedy fotoaparátu. Své vlastní tělo sice rozhodně nepovažuji za dokonalé, ale o jeho výměně jsem zatím ještě nepřemýšlel.

Pokud čtete mé články pravidelně, asi jste už zaznamenali občasné stesky na chybějící teleobjektiv. Můj základní a zatím jediný objektiv (Canon EF–S 17–55mm f/2.8 IS USM) je sice kvalitní, ale horní konec (po přepočtu odpovídá 88 mm) žádné velké vyskakování neumožňuje. Je tedy logické, že již delší dobu pošilhávám po něčem delším. Jenže na výběr je celá řada výrobků, a tak se pokusím své myšlenkové pochody sepsat pro případné další váhající... Hned na úvod bych ovšem rád upozornil, že se v žádném případě nejedná o celosvětově platné pravdy, ale pouze o mé názory a úvahy.

Vzhledem k tomu, že se pomalu blíží mé narozeniny a příbuzní mi chtějí narvat spoustu peněz, začal jsem přemýšlet, co s nimi (myslím s těmi penězi, ne příbuznými, ty si musím nechat). Když jsem si tak probíral, co z fotopříslušenství ještě postrádám, napadl mě stativ. Ne, že bych snad stativ neměl, ale Hama Star 05 byl sotva dostatečný na můj předchozí EVF, ovšem zrcadlovku s objektivem bych se na něj rozhodně postavit neodvážil.

Takže mě čekalo další náročné rozhodování ...

Tak jsem úspěšně zvládl složité rozhodování, jaký si koupit fotoaparát. Ale žádný zasloužený odpočinek se nekoná – hned mě čeká další (neméně náročný) úkol, a tím je výběr objektivu. Učinil jsem totiž zajímavou zkušenost – můžete mít sebelepší tělo, ale bez objektivu ne a ne udělat pořádnou fotku. Dobře, trochu žertuji, už když jsem vybíral fotoaparát, přemýšlel jsem o objektivech, ale to hlavní rozhodování jsem nechal až na teď – s tím, že tělo i objektiv celkem logicky koupím společně.

Vzhledem k tomu, že jsem se o pár dní dříve definitivně rozhodl pro fotoaparát Canon EOS 40D, volba objektivu byla velmi jednoduchá – musí jít nasadit na zmíněné tělo. Jenže takových je spousta, že ...

Přibližně tři roky jsem (víceméně spokojeně) k fotografování používal EVF Fuji FinePix S5500. Postupně jsem ovšem získával stále neodbytnější pocit, že 4 MPx jsou málo, že maximální ISO 400 mi nedostačuje a navíc šumí jako prase, že zpoždění spouště je příliš veliké, že autofokus funguje zbytečně pomalu, že nastavení parametrů je nesmírně složité a zdlouhavé, že ...

Asi už tušíte, kam tím mířím. Prostě jsem se rozhodl, že potřebuji zrcadlovku. Sice ve mně hlodal malinký červíček, který se mi snažil namluvit něco o velké hmotnosti zrcadlovky, nutnosti pořídit si několik objektivů a navíc je průběžně měnit, výhledově také mít pevnější stativ, externí blesk, filtry a kdoví, co ještě. Ale i přes tyto drobné nevýhody nakonec zvítězila touha být in, takže mě čekaly příjemné starosti spojené s výběrem mé vytoužené hračky. Jediné, o čem jsem měl naprosto jasno již od samého počátku, bylo, že se bude jednat o zrcadlovku digitální. Ne snad, že bych měl něco proti filmu, ale přeci jen mé hlavní zkušenosti s fotografováním jsou spojené s výše zmíněným EVF a hlavně – digitální fotka prý nic nestojí. Jenže jak pokračovat ve výběru dál?