V úvodu tohoto článku uvedu pár skutečností, které sice s nadpisem zdánlivě nesouvisí, ale ve skutečnosti jsou důvodem, proč jsem se do porovnávání programů vůbec pustil. Od začátku roku 2013 používám k úpravě svých fotografií pořízených ve formátu RAW (tedy u Canonu s příponou .CR2) program Adobe Photoshop Lightroom (zkráceně Lightroom). Bohužel firma Adobe v poslední době přehodnocuje svou politiku a přechází na tzv. Creativ Cloud, tedy model předplatného. Zákazník se přihlásí k nějakému plánu a potom vlastně platí programy formou pronájmu. Ačkoliv před nedávnem jeden ze zaměstnanců Adobe prohlásil, že Lightroom zůstane i v běžné desktopové verzi, došlo k tomu, čeho se mnozí obávali – nyní lze tento program pořídit pouze jako součást předplatného. To je důvod, proč jsem se začal poohlížet po nějaké alternativě.
Nejdříve tedy uvedu, co mi na Creativ Cloudu (CC) vadí. Jak už bylo uvedeno výše, CC znamená, že si vyberete nějaký pro vás vhodný plán a za ten platíte pravidelné měsíční (nebo roční) poplatky. V okamžiku, kdy platit přestanete, program přestane fungovat nebo se alespoň výrazným způsobem jeho funkčnost omezí. A to je první problém. Chci si program koupit a používat tak dlouho, dokud mi bude vyhovovat. Pokud například Lightroom (momentálně ve verzi 6) v nové verzi nepřinese žádné pro mě významné vylepšení, ponechám si stávající vydání, které mi dostačuje. V CC jsem ale nucen platit pořád, i kdyby několik let nepřinesl nic nového. Adobe argumentuje tím, že zákazník má neustále k dispozici nejnovější verzi programu a že poplatky za to nejsou nijak vysoké. Ovšem zatímco klasická forma stála něco málo přes 3000 Kč (a byla napořád), nejlevnější plán pro fotografy stojí téměř 4000 Kč ročně (a musíte stále platit). Vzhledem k tomu, že nové verze Lightroomu v minulosti vycházely přibližně každé dva roky (ovšem nikdo vás nenutil upgradovat každou generaci), je současný model přibližně dvaapůlkrát dražší. Navíc nikde není garantováno, že tato cena zůstane trvalá – podle podmínek společnosti Adobe se může kdykoliv změnit. Na obranu firmy musím uvést, že součástí plánu pro fotografy je i Photoshop, který ovšem využijí jen někteří náročnější fotografové. Za těch cca 5 let, kdy Lightroom používám, se v něm objevilo tolik nových funkcí a vychytávek, že pro běžné úpravy žádný další program nepotřebuji. Pod tyto úpravy spadají např. vyvážení bílé, změna exposice, úprava jasů a stínů, automatické korekce vad objektivu, oprava perspektivy, odšumění, doostření, ořez, rozsáhlé možnosti lokálních úprav, ale také třeba přiřazení klíčových slov, tvorba panoramat či HDR snímků. Jasně, že některé věci by ve Photoshopu šly dělat rychleji (např. výběry), navíc umožňuje i práci ve vrstvách, ale troufnu si říct, že většině hobby fotografů Lightroom stačí. A to je druhý problém – v CC musím platit i za něco, co bych nikdy nepoužil. A do třetice – prostě se mi tato vyděračská politika nelíbí. Obávám se však, že si na to v oblasti softwaru budeme muset začít zvykat, neboť na model předplatného nedávno přešel i český Zoner, v jiné oblasti pak Microsoft se svými Office (i když zde ještě paralelně existují klasické verze bez předplatného).
Po tomto obsáhlém úvodu se konečně dostávám k hlavnímu tématu tohoto článku. Rozhodl jsem se tedy, že se podívám po konkurenci. Momentálně zatím sice mohu používat svůj Lightroom ve verzi 6, ovšem v okamžiku, kdy si například koupím nové tělo nebo objektiv, program nebude zahrnovat jeho podporu a budu to muset stejně nějak řešit. Po krátkém pátrání na internetu jsem si ke stávajícímu Lightroomu vybral a stáhl trial verze následujících programů: ON1 Photo RAW 2018, Capture One 10 a Affinity Photo 1.6. Hned na úvod musím uvést, že (samozřejmě kromě Lightroomu) tyto programy představují konkurenci spíše pro Photoshop, protože jsou poměrně rozsáhlé a některé obsahují třeba vrstvy, masky, sofistikované možnosti výběru, různé efekty, filtry a mnohé další. Jako klasický RAW editor se mi jeví pouze Capture One. A ještě jedna poznámka – Lightroom lze jako jediný z testovaných programů používat v češtině; sice ne oficiálně, ale díky dobrovolné práci Michala Metličky.
Jak tedy práce fotografa u počítače vypadá? Pokud přijdete s fotografiemi z nějaké akce, stáhnete je do počítače (já osobně používám čtečku karet) a nejdříve následuje prohlížení a mazání těch nepovedených. Nikdy jsem nepřišel na chuť používání hvězdiček či barevného hodnocení – prostě povedené nechám, ostatní smažu. U Lightroomu mi dlouhodobě vadí nemožnost pracovat se soubory přímo a nutnost importovat fotografie do katalogu. Na první nedostatek jsem narazil u Affinity – velmi u něj postrádám nějakou formu prohlížeče. Člověk musí fotky prohlédnout a promazat v jiném programu, načež v Affinity Photo otevře, upraví a vyvolá jen ty vybrané (podobně jako např. ve Photoshopu). Ostatní programy nějaký prohlížeč mají, nejčastěji nazvaný jako Browser. Na následujících obrázcích vidíte jeho podobu. Tu lze pochopitelně různě měnit, já jsem zvolil tzv. filmový pás, kdy dole jsou malé náhledy jednotlivých fotografií, zatímco většinu obrazovky zabírá jedna vybraná.
Lightroom (vpravo informace z EXIFu a možnost vkládání klíčových slov)
ON1
Capture One (vlevo přehled složek)
Po smazání nepovedených nebo z jiného důvodu nežádoucích fotografií následují úpravy toho, co nám zůstalo. K tomu slouží modul obvykle pojmenovaný Develop. Tyto úpravy se označují jako nedestruktivní, což znamená, že se k nim mohu libovolně vracet, měnit je, rušit a přitom nijak nezhoršuji kvalitu fotografie. Kromě Affinity Photo jsou náhledy ostatních fotografií ve složce zobrazeny dole. To umožňuje mezi nimi jednoduché přepínání, zatímco u Affinity je každý snímek na samostatné kartě, tudíž nevidím, kde který mám. Vzhled můžete opět porovnat na následujících snímcích.
Lightroom (vpravo jednotlivé nástroje a posuvníky, červeně zobrazená přeexponovaná místa)
Affinity Photo (vpravo posuvníky, vlevo další nástroje)
ON1 (vpravo posuvníky, vlevo další nástroje)
Capture One (vlevo posuvníky, nahoře vybrané nástroje)
Pokud jste alespoň něco slyšeli o formátu RAW, víte, že se nejedná o klasický obrázek, ale spíše o informace, jak bylo co při pořizování fotografie nastaveno. V tzv. RAW konvertorech pak musíme snímek vyvolat upravením různých parametrů. Každý program ovšem používá jiné algoritmy a dochází tedy k jiným výsledkům. Na následujícím snímku můžete porovnat rozdíly mezi jednotlivými výstupy (vše ponecháno na původním nastavení). Zvolil jsem červenou barvu, neboť ta dělá obvykle největší problémy. Je patrné, že u Affinity a ON1 se objevuje nepříjemný odstín, který nemá se skutečnou barvou trička moc společného. Snímek z ON1 navíc velmi trpí sléváním detailů a tričko vypadá jako uměle vyhlazené. Ze zbývajících dvou se mi více líbí Capture One, který má nejen nejpřirozenější barvu, ale na švu i nad ním je vidět jednoznačně nejvíce detailů.
Barevnost
Po výsledcích z minulého snímku jsem se ještě rozhodl porovnat množství detailů, které jsou editory schopny ze snímku (opět při stejném nastavení) dostat. Nejvíce se mi znova líbí výstup z Capture One, kde je obrázek nejostřejší. Ostatní programy jsou na tom téměř stejně. Upozorňuji, že se jedná o 100% zvětšení, tedy že při prohlížení v běžné velikosti (např. na monitoru) budou rozdíly mnohem menší.
Detaily
Jelikož často fotím na vernisážích a podobných akcích, kde bývá nedostatek světla, je pro mě důležitý vzhled snímku při použití vysoké citlivosti a to, jak si jednotlivé konvertory poradí se šumem. Vybral jsem snímek s ISO 3200. Vítězství si opět dovolím přiřadit programu Capture One, který produkuje ostrý snímek s minimem šumu. ON1 je na tom podobně (ve stinné partii možná dokonce lépe), ale už dochází k mírnému rozmazání písma a navíc ve vnitřní oblasti písmen se objevuje zelený nádech. Všimněte si také, jak z písmene E na tričku hudebníka (nad označením ON1) zmizela barva. Nejhorší výsledek (z hlediska šumu i ostrosti) přináší Affinity.
Šum
Kvůli nevhodným světelným podmínkám je někdy nutné pořídit snímky s různými expozicemi, které se poté složí do jednoho s kresbou v jasech i stínech. Tato technika se označuje jako HDR. Přestože existují specializované programy s mnoha možnostmi nastavení, některé RAW konvertory tuto práci zvládnou také (i když někdy jen za cenu převodu do TIFF). Z testovaných programů zvládají HDR všechny kromě Capture One. U toho je tedy snímek vytvořený pouze z jedné fotografie. Následuje porovnání, z něhož je patrné, že celkové výsledky vypadají podobně. V detailním pohledu si můžeme všimnout, že Affinity a Capture One nechávají mezi světly a stíny menší rozdíly. Nejvíce ostrosti a detailů opět můžeme najít u Capture One. Následuje Lightroom, kde je ovšem patrný vyšší šum.
HDR
HDR – detail
Jako fotograf krajiny se také občas rozhodnu vytvořit panorama – tzn. fotografii složenou z více dílčích snímků. I k tomuto účelu lze použít množství specializovaných programů, ale samozřejmě je jednoduší, pokud to zvládá přímo váš RAW konvertor. Kromě Capture One se s touto možností můžete setkat u všech programů. Bohužel zde není možné například upravit spojovací body. Vybral jsem poměrně složitou sestavu snímků, s kterou si nejlépe poradil Lightroom a Affinity (viz detaily ukazující největší vady výsledného snímku). Nejhůře dopadl program Image Composite Editor (ten jsem použil místo Capture One) – nejenže se mu nepodařilo spojit čáru na silnici, ale nedostatky jsou patrné i na střeše kostela.
Panorama
Panorama – detail
Na závěr bych přidal ještě další aspekt, a tím je cena. Lightroom už nyní nelze zakoupit jako trvalou licenci, ale pouze předplatit za cca 3800 Kč ročně. Affinity stojí přibližně 1500 Kč, ON1 2600 Kč a Capture One asi 7300 Kč (nebo předplatit za 4700 Kč ročně).
A jaký mám z programů dojem? Výsledná kvalita fotografií mě nadchla u Capture One. Vzniklé snímky jsou nejostřejší, mají nejvíce detailů a tento konvertor si také nejlépe poradil se šumem. Bohužel cena je jednoznačně nejvyšší a také neumí skládat panorama ani HDR snímky. Druhé místo bych přiřadil Lightroomu, který produkuje ostré a dostatečně detailní snímky. Poradí si i s HDR a nejlépe v testu složil panorama. Zbývající dva programy jsou přibližně na stejné úrovni, ovšem Affinity Photo je pro mě jen těžko použitelný z důvodu chybějícího prohlížeče. Případné čtenáře chci upozornit, že provedený test slouží především pro mé osobní potřeby a rozhodně nemá ambice hrát si na plnohodnotnou recenzi. Navíc primárně hledám RAW konvertor, který umožňuje jednoduchou úpravu základních parametrů u většího množství fotografií. Kdybych potřeboval provádět množství složitých úprav, uvažoval bych samozřejmě jinak.
Nakonec jsem se rozhodl, že prozatím zůstanu u svého Lightroomu, ovšem až mi začne vadit chybějící podpora, čeká mě složité rozhodování. Z hlediska kvality výstupu i celkového dojmu bych si momentálně vybral Capture One, a to navzdory poměrně vysoké ceně.