Pokud čtete mé články pravidelně, asi jste už zaznamenali občasné stesky na chybějící teleobjektiv. Můj základní a zatím jediný objektiv (Canon EF–S 17–55mm f/2.8 IS USM) je sice kvalitní, ale horní konec (po přepočtu odpovídá 88 mm) žádné velké vyskakování neumožňuje. Je tedy logické, že již delší dobu pošilhávám po něčem delším. Jenže na výběr je celá řada výrobků, a tak se pokusím své myšlenkové pochody sepsat pro případné další váhající... Hned na úvod bych ovšem rád upozornil, že se v žádném případě nejedná o celosvětově platné pravdy, ale pouze o mé názory a úvahy.

Při rozhodování, který teleobjektiv koupit, musíme vzít v úvahu celou řadu parametrů. Těmi nejdůležitějšími jsou patrně rozsah, světelnost, obrazová kvalita, cena, výrobce a stabilizace. Menší roli mohou hrát i další faktory – například velikost a hmotnost objektivu či průměr filtrů. Pro různé uživatele mohou být jednotlivé parametry více či méně podstatné. Zkusme se tedy na zmíněné pojmy podívat podrobněji.

Já osobně jsem možná překvapivě začínal výběrem značky. Vzhledem k tělu, které vlastním (míněno fotografické tělo, konkrétně Canon EOS 40D), se logicky nabízí objektiv od stejného výrobce. Jako alternativa existují objektivy značek Sigma, Tamron či Tokina, které jsou sice obvykle výrazně levnější, ale také se často můžete setkat se stížnostmi uživatelů na rychlost ostření, kvalitu obrazu, spolehlivost atd. Navíc program, v němž zpracovávám fotografie, nepodporuje korekce chyb jiných objektivů než Canon. Po nastudování různých recenzí a hlavně zkušeností majitelů bylo tedy poměrně brzy rozhodnuto, že zůstanu věrný Canonu. Vždyť hlavním impulsem, proč jsem se rozhodl pro koupi právě nyní, je probíhající akce Canon Cashback, kdy za nákup vybraných produktů dostanete po zaslání účtenky přímo od Canonu část kupní ceny zpět.

Dále je vhodné si ujasnit potřebný rozsah (tím budou možná někteří začínat), s čímž částečně souvisí obrazová kvalita. Chcete-li nekompromisní kvalitu fotografií, nabízejí se objektivy s pevným ohniskem, což ale může být v některých situacích omezující (ne vždy máte možnost měnit polohu a fotografovaný objekt se obvykle rovněž nebude přibližovat či vzdalovat podle vaší nálady). Vím tedy, že chci objektiv typu zoom. A teď tedy ten samotný rozsah... Obvykle čím větší, tím pohodlnější používání (nemusíte mít tolik objektivů nebo je tak často měnit), ale na druhou stranu to zase znamená horší obrazovou kvalitu i světelnost. Tudíž objektiv s rozsahem 50–500 mm (tuším vyrábí Sigma) by nemusel být špatný, ale nedělám si iluze ani o kresbě, ani o světelnosti na dlouhém konci. (Někde jsem se dočetl, že u teleobjektivů se za rozumný kompromis považuje přibližně trojnásobný zoom.) Jsem-li tedy od minulého odstavce rozhodnutý pro značku Canon, přichází v úvahu objektivy s rozsahem 70–200, 70(75)–300 a 100–400. Jak už bylo vysvětleno, nejlepší obrazovou kvalitou by měly disponovat 70–200 (Canon vyrábí čtyři různé druhy), čemuž odpovídá i srovnání na The Digital Picture. Jako první z možných kandidátů vyřazuji 100–400mm f/4.5–5.6L IS USM – má nejhorší obrazovou kvalitu, krátký konec je už docela dlouhý (nezní to divně?) a navíc mi moc nesedí způsob zoomování, kdy se objektiv místo klasického otáčení posunuje (tzv. pumpa), což podle zkušeností uživatelů může způsobovat nasávání prachu dovnitř objektivu. Rozsahem by se mi asi nejvíce zamlouval některý ze 70–300. Z hlediska obrazové kvality přichází v úvahu pouze 70–300mm f/4–5.6L IS USM, který tedy zatím ponechávám v širším výběru spolu s objektivy rozsahu 70–200.

Jako následující parametr v mém rozhodování přichází na řadu (ne)přítomnost stabilizátoru. Jako snad u všeho, i tady existuje pro a proti. Stabilizátor vám samozřejmě umožní udržet delší čas bez rozmazání výsledné fotografie, ale zase není zadarmo a také nepatrně zvyšuje hmotnost objektivu. Nicméně v této oblasti neváhám ani vteřinu a rozhoduji se pro stabilizátor, protože z vlastní zkušenosti vím, jak dokáže být užitečný i na relativně krátkých ohniscích mého současného objektivu. Známá poučka říká, že lze udržet převrácenou hodnotu (přepočteného) ohniska, což pro mé tělo u ohniska 200 mm znamená 1/320 sekundy, u 300 mm dokonce 1/480 sekundy. Stabilizátory u novějších objektivů jsou schopny tento čas prodloužit až o 4 EV (tedy pokud budeme brát pro ohnisko 200 mm udržitelný čas 1/250 s, stabilizátor by měl zvládnout až 1/15 s). A výsledky testů na SLR Gear tomu odpovídají. Vyřazuji tedy ze svého předběžného výběru dva objektivy 70–200 bez stabilizace a zůstávají tři horcí kandidáti (70–200 f/2.8L, 70–200 f/4L a 70–300 f/4–5.6L). Všechny jsou vybaveny optickou stabilizací (IS) a také rychlým ostřením (USM).

Dalším důležitým aspektem je světelnost objektivu. Záleží, co a kde hodláte fotit – pro někoho může být tento parametr dokonce nejdůležitější. Čím lepší světelnost, tím lze nastavit delší čas, což (jak jsme si vysvětlili v předchozím odstavci) se – zvláště u teleobjektivu – může docela hodit. Tento parametr tedy ocení především fotografové, kteří se pohybují v nepříznivých světelných podmínkách (např. koncerty, sportovní haly apod.). Z důvodu nejhorší světelnosti a rovněž jednoznačně nejnižší obrazové kvality ze zmíněných tří favoritů vyřazuji 70–300.

Zůstávají mi tak dva finalisté: oba s rozsahem 70–200 mm, oba s USM, oba s IS. Liší se v podstatě pouze světelností f/2.8 vs. f/4. Podle čeho se tedy rozhodnout? U jednoho vidím horší světelnost a neznatelně slabší kresbu, u druhého zase přibližně dvojnásobnou hmotnost i cenu. Vím, že ani s jedním neudělám chybu, nicméně i přesto velmi dlouze přemýšlím, zkouším, hledám rady na internetu i v obchodech. Nakonec převažuje myšlenka, že světelnost f/2.8 někdy nestačí ani u základního objektivu a ISO se nedá zvedat donekonečna (mám starší tělo). Navíc s výhledem do budoucna uvažuji o telekonvertoru 1,4x, čímž bych dostal po přepočtu ohnisko téměř 450 mm s výbornou světelností f/4. A dalším důvodem může být i průměr filtrů 77 mm, které už mám. Svého favorita jsem si tedy vybral, ale potřebuji nějaký pořádný impuls, proč si koupit zrovna ten dražší objektiv. Impuls na(ne)štěstí přichází v obchodě od pana prodavače, když mi nabídne nejlepší cenu široko daleko, a to včetně internetových obchodů. Když ještě odečtu Canonem slíbený cashback, je v podstatě rozhodnuto. Navíc mi prodavač říká: "Jak Vás tak vidím, Vy byste stejně celý život litoval, že jste si nevzal ten lepší." A má pravdu... Mým novým teleobjektivem se tedy stává Canon EF 70–200mm f/2.8L IS II USM. Hurá!!! A když mi ten název řeknete celý bez chyby, nechám vás na něho sáhnout...

Mimochodem, už jsem říkal, že mám staré tělo a v mém oblíbeném ochodě mají výbornou cenu na Canon EOS 7D?

 

Canon EF 70–200mm f/2.8L IS II USM

 

 

Additional information